|
| ||||
| ||||
|
142 CYRILE XXXVI.
LITERATURA. Bohumil Kašpar, Chorál vatikánský. Schváleno k. arcib. Ordinariátem v Praze, 1910. Mojmír Urbánek 150 l;, stran 53. Je to prednáška, kterou konal pan autor pri cyrillských exerciciích v Chotębori, Borohrádku a v Plzni, a jest dopinęna jeho clánkem, vyti-tęným v kalendári »Dalibora« roku lońského. Zajisté prispęje ke zdárnému pęstęní chorálu nové edice a k jeho vlídnému prijetí v Cechách. Karel D o u š a, Ecce Sacerdos magnus pro 4hlasý smíšený sbor bez prű- vodu op. 14. Coppenrath, Rezno 1910, partitura M 1'—, hlasy po 10 pf. Vęnováno 1. Eminencí, p. kardinálu Lvu ze Skrbenských. Práce vázná, svęzí melodiky, bohatá na zajímavou harmonisaci, v níz rostou slova Acrescere« spíše vnitrní silou hudební, nez zevnęjším leskem dynamiky. Vrchní hlasy ve »Benedictionem ...« pozoruhodnę zvedají se nad »basso continuo« a odoxologií »Gloria Patri« vystrídán jest smíšený sbor hlasy zenskými; v konecném »Ideo ...« se všechny hlasy zdrzují, aby v maestosu a v nej- vętší síle a lesku skoncily uvítání biskupovo v kathedrále. Skladba vyzaduje vyškolených pęvcű a zvláštę hlubokých basű; místy jsou hlasy dvojeny, tak ze zní skladba casto mohutným osmihlasem. Jest ctí pro autora, ze práce jeho byla prijata svętovou, zahra- nicní firmou rezenskou. D. 0. J o s e f M a c h á c, Bedrich Smetana a cizina. V Melicharovę bibliothéce sv. X. V Hradci Králové 1910. Supplující professor J. Machac jiz jako stredoškolský student sledoval se zájmem propagaci dęl našich mistrű hudebních doma i v cizinę a zvláštní píli vęnonal koryfeu ceskému, po tolik let zneuznanému. Vdęcné a nikým dosud neprobírané thema zpracovává dle prístupných mu pramenűv zcela systematicky. V cásti I. vede ctenáre az k roku 1892, a lící, jak málo Smetana objevoval se na cizí scénę a koncertních prknech, coz mistrovi zpűsobilo mnohou trpkou chvíli; druhý díl má programem S m e t a n a a G e r m á n i; v nęm hraje hlavní úlohu Vídeń, Berlín a Drázdany, vítęzný príchod »Prodané nevęsty« do Vídnę 1892 a premiera »Dalibora« v Berlínę 1901. Díl III. S in e ta n a a R o m á n i jest smutným dokumentem nepa- trného porozumęní Paríze pro Smetanu; spíše Italie chápe jej, ac jen »Prodanou ne- vęstou«. Ceská kollej v Rímę se pricinila, ze v jejích místnostech bylo v Rímę po prvé hráno kvartetto »Z m é h o z i v o t a«. Díl IV. S m e t a n a a S 1 o v a n é nahrazuje tísnivý chlad pro smetanismus u Románű lícením uprímného uznání mistrova u Po- lákű a jizních Slovanű. Bohuzel Rusko zűstává mu skoro zavreno. -- Práce prof. Machace jeví zivý smysl pro šírení idey Smetanovy po cizích vlastech, stopuje její pout pozornę a detailnę. Výsledky svého studia lící autor zajímavę a plynnę. Ze ne- dotkl se v š e c h provedení dęl Smetanových, nýbrz vybral zprávy markantní, jest _ pisku jeho spíše k prospęchu nez ke škodę. Nakupením dat by snad knízka nabyla kvanti- tativnę, ale ztratila by na koncisnosti a prehledu. Tęšíme se, ze prof. Machac dal se místo neplodného kritisování hned po ukoncení existencních svých studií do svého za- milovaného díla o Smetanovi a doufáme, ze v nęm bude pokracovati jiz po celý svűj zivot, jako v predmluvę otevrenę slíbil. Propagace ideí Smetanových má zűstati nám »Knihou otevrenou«; nemá se nikdy ukonciti; proto ani spis o této propagaci neműze nikdy býti knihou uzavrenou — a my si prejeme, aby jím nikdy ani nebyl. A s tohoto stanoviska jest vítati nikoliv jiz prvotiny Machacovy, nýbrz jako populární studii co nej- vreleji, ponęvadz prispęje k ocenęní významu Smetanova i u nás, cehoz jest v prvé radę treba. D. 0. R u d o 11 a W ű n s c h e 50 kadencí pro varhany a 30 meziher schváleno zemskými školními úrady pro potrebu ucitelských ústavű. Dr. K a r e 1 E i c h 1 e r, Cesta k vęcné spáse, modlitby a duchovní zpęvy pro m l á d e z na školách n á r o d n í c h a m ę š f a n s k ý c h. 1910. Brno, kapesní formát str. 483 a index. Téhoz autora C e s t a k v ę c n é s p á s e, modlitby a duchovní zpęvy pro záky s t r e d n í c h škol, str. 342. — Oba zpęvníky jsou výtahem velikého díla, jez dr. Eichler porídil s nękterými spolupracovníky na vyzvání nejd. konsistore brnęnské. O nęm jsem jiz v minulých císlech podával postupem svűj úsudek. Ten vytahuje se i na tyto oba »výtahy«, jez vkládáním písní do príslušných modliteb dle círk. - roku serazených se rídily systémem Molitorova »Benedicite« a Brynychova »Oltáre«. Domnívám se, ze | ||||
|