|
| ||||
| ||||
|
154 CYRILL XXXVI.
mohou nebo mají býti jiné nez modlitby odrostlých, ac s tímto mínęním nikterak nesou- hlasíme; dęti totiz mají býti vyucovány tomu, ceho budou potrebovati a uzívati v pozdęj- ších letech. S dętmi milerádi modlitby ke mši sv. ríkati budou odrostlí a tím zpűsobem snadnęji docílíme zádoucí jednoty bohosluzeb i se strany vęrících, nejen ve vlastním farním chrámę, nýbrz i ve všech kostelích milé naší diecese; jest si totiz práti, aby vę- rící, kdyz jdou do jiného kostela, v nęm slyšeli tytéz modlitby a tytéz zpęvy, kterých se uzívá doma a aby bez obtíze pripojiti se mohli k cizím farníkűm ve zpęvu i modlitbę. Nepochybujeme, ze ten zpűsob úcastenství na mši sv. ke zboznosti povzbudí jak n-,ládez tak dospęlé a ze prinese uzitek zádoucí. Nechceme však ríci, ze by zpűsob ten męl býti zaveden jedním rázem; stací, aby se tak stalo po nęcem a na pr. zacalo se s mo- dlitbami predepsanými k pozdvihování. Nechceme také ríci, ze by zpűsobu toho męlo se uzívati vzdy a pri kazdé mši svaté; vzdyf sv. Otec Lev XIII. narídil pro męsíc ríjen, abychom se modlili sv. rűzenec mezi mší sv., coz jest dűkazem, ze tajemství sv. rűzence úpinę jsou shodna a zpűsobilá, aby mysli prítomných povzne..flny byly k tajemství nej- svętęjší obęti. Budiz tedy od dętí školních mezi mší sv. ríkán sv. rűzenec také mimo ríjen -- a s p o ń j e d n o u v t ý d n u. Ovšem se postará katecheta, aby záci sv. rűzenec dobre znali, jemu rozumęli a správnę ve sboru strídavę jej ríkali, pri cemz nezdá se nám hodným doporucení, aby jen jeden zák nebo vęrící pri ríkání byl prvním sborem. —r. Prehled Krízkovského oslav na Moravę a ve Slezsku. K. E[CHLER. 1=ętadvacáté výrocí úmrtí Pavla (Karla) Krízkovského zavdalo podnęt k okázalým jeho oslavám. Byltę zakladatelem ceské hudby na podkladę písnę lidové, reformátorem hudby církevní a výtecným skladatelem. Hlavní oslavy Krízkovského podjal se Filharmonický spolek »Beseda brnęnská«, jejímz byl spoluzakladatelem a prvním sbormistrem. Slavnost tu spojila Beseda s 50letým jubileem svého trvání. V provolání v breznu k ceské verejnosti vydaném urcuje ohlednę Krízkovského na sobotu pred svatodušními svátky koncert z jeho skladeb, které by za- pęly spolky se prihlásivší; na nedęli odhalení pamętní desky na budovę starobrnęnského kláštera. Pri tom ustanoven program: »Vęno« od Smetany, slavnostní rec, odhalení desky a »Svűj k svému!« od Bendla Na slavnosti ocekáván byi veliký nával jak zpęvákű tak obecenstva. Koncert provedly »Slavoj« z Karlína (14 clenű), Lumír- z Vídnę (43), »Orlice« z Prostęjova (60), »Svatopluk« z Brna, »Vlastimila« z Prostęjova (50), »Zerotín« z Olomouce (45) a »Beseda brnęnská«. Spolky zpívaly jednotlivę rűzné sbory Krízkovského a na konec sbor »Príchod sv. Cyrilla o Methodęje na Moravu« spolecnę s prűvodem dechových nástrojű, pri cemz spoluúcinkovali také clenové spolkű, kterí prišli jako deputace. Koncert se vydaril velmi dobre. Bohuzel nezpívalo naše nejprednęjší »Pęvecké sdruzení ucitelű moravských«, ac má na svém repertoiru nejcennęjší skladby Krízkovského. Proc ? Bylo vyzváno od Be- sedy brnęnské, aby se neúcastnilo, aby prý nezastínilo svým výkonem spolky ostatní ! Nápadu toho nelze schváliti; nejednalo se o soutęz spolkű, nýbrz o oslavu Krízkov- ského a k té męlo se pouziti prostredkű nejlepších. Cechy byly zastoupeny velmi slabę. Jediný spolek »Slavoj« z Karlína poslal 14 pęvcű — Praha nic, ostatní Cechy nic! Bylo na to trpce poukazováno. Mnoho se napred psalo — a pak nic se nevykonalo! — Morava však nebude stejným loktem splácet. Zajímavé bylo, ze zpíván byl sbor »Odvedeného prosba« ve zpracování pűvodním i pozdęjším, coz umoznilo sledovati rozvoj tvorby Krízkovského, jenz jak známo i jiné sbory své od roku 1860 pocínaje prepracoval. K odhalení pamętní desky na kláštere vyšel od Besedního domu mohutný prűvod. Deska, umęlecké dílo sochare Spaniela z Paríze, slaví Krízkovského jako tvűrce »Uto- nulé«, kterýz sbor slozil p r v n í na podstatę písnę lidové jiz r. 1848, slaví jej tedy jako zakladatele ceské hudby na základu písnę lidové. Španiel znázornil »Utonulou« jako dívku vrhající se do Dunaje; lépe ovšem by se nám zamlouvala dívka — jako mrtvola | ||||
|