Nastal nám den veselý
Ročník: 1910; strana: 157,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
XXXVI. C.VRILL 157





op. 60. mše a requiem jsou pozoruhodny i se stanoviska církevní hudby. — Stoleté

narozeniny C h o p i n o v y (* 22. listop., 'j 1849), daly Polákúm podnęt, ze anticipando ve

dnech 22.- 28. ríjna konali festival ve L v o v ę, jenz byl retrospektivou polského umęní hu-

debního. Slavnost zahájena byla v kathed rále pontifikální mší sv., po níz mluvil

o Chopinovi nadšenę p. biskup B a n d u r s k i. Slavnostní rec męl virtuos P a d e r e w s k i

(* 1859), který aspoń mluvil, kdyz pro chorobu ruky nemohl hráti. Téz byla na pro-

gramu jeho nová symfonie, lícící historii Polsky. Ze starších mistru byl zastoupen P e n-

kielow svou kantatou A u d i t e m o r t a 1 e s« a arcibiskupský varhaník ve Hnęzdnę ko-

lem r. 16CO3 Z i e 1 e ń s k i svou polyfonní skladkou »M a g n i f i c a t«.

Téz pred sto lety se v Gyule v Uhrách narodil F r a n t. E r k e 1 (t 1893), klavírní

vírtuos, nejpopulárnęjší uherský národní skladatel; od nęho pochází hudba k národní uher-

ské hymnę. Pred desíti lety zemrel jeho syn A 1 e x a n d e r E., operetní skladatel a dirigent

zvucného jména. Osmdesáté narozeniny slaví ve Vídni klavírní paedagog Theodor L e-

š e t i c k ý, jenz odchoval celou radu vynikajících klavírních virtuosú.

Pred sto lety povstaly prvé p ę v e c k é m u z s k é s p o 1 k y; první byl v Berlínę, jejz

zalozil r. 1809 Z e 1 t e r; cleny jeho byli pouze básníci a skladatelé. R. 1910 N á g e 1 i za

lozil v Curychu pęvecký spolek (Liedertafel), který prvý męl ráz národnostní.

V D á n s k u vzpomínají J. P. E. H a r t m a n n a (* 1805), který pred desíti lety

odešel na vęcnost a zanechal mnoho sború, dýšících náladou národních zpęvú dánských.

Abrahamoviny slavil letos Gustav M a h 1 e r, narozený 7. cervna 1860 v K a 1 i š t i v Ce-

chách, tvúrce divadelní symfonie a slavený dirigent; téz padesátky dozil dr. H. R i e t s c h,

professor hudební vędy pri zdejší nęmecké universitę a skladatel, dále francouzsl{ý novo-

romanlik G. C h a r p e n t i e r, autor opery »Louise«.

V dobę tolika jubilejí letošních se skoro zapomnęlo na reditele varhanické školy, F r.

Z S k ti h e r s k é h o, který se narodil v Opocnę pred 80. lety, a to dne 31. cervence 1830

v c. 216. Matrika opocenská však uvádí, ze manz syn Františka Skuherského, doktora

medicíny a chirurgie, a jeho manzelky Karolíny, z rodu Vincence Svobody, byl pokrtęn

na jméno František X a v. Alois ; je tedy zapsán druhým jménem nikali Zdenęk,

nýbrz A 1 o i s, coz není bez zajímavosti, kdyz sám Skuherský se psával František Zdenęk.

F i b i c h o v y oslavy (desítiletá památka jeho smrti) jsou v piném proudu —

Ctyricátník, prof V í t ę z s 1 a v Novák (* 10.~XI I. 1870) se tęší zaslouzené pozornosti

ceské i zahranicní verejnosti jako vúdce »mladých«.



®®







NASTAL NAM DEN VESELY.



Dies est Iaetitiae rlobis est natus hodie.

D. OREL. (Yolaacováuí.)



Vedle sebe kladu zápis Táborského rukopisu a tisk kancionálu Šamotulského, aby

jasnę byl patrným vzájemný pomęr obou. Jen srovnáním jich nabudeme jistoty, ze texty

jsou totozné.



Táborský rkp. fol. 461b. Kancionál Šamotu lsk

Nobis est nattts knęze Jana Dobše. Píseń C 11.

1. Nastal nám den veselý, Nastal gejt nám den wejelý,

v nęmzto z panny cisté w nęmz je z Panny cyjté

narodil se syn buozí, narodil Syn Bozí')

skrze nęjz se vęrícím jkrze nęyz je węrícým

spasení mnozí. jpalení mnozí.



') C. k. knihovna olomoucká, sign. II. 32.354. Notace písnę je mensurální, cerná s f klícem na

4. lince. Kancionál Sam. nemá naší moderní paginace; oznacuje listy A L, A II., B L, B [I. atd. - -

V knihovnách ceských bývá zapsána pode jménem kan . Samotulského kniha, která jím n e n í,

nýbrz nękterým z pozdęjších jeho vydání. Za náhled do exempláre knih. olomoucké vdęcím se p. univ.

prof. Dr. J. Hejclovi.

2) V originále všude diouhé í jest vytištęno jako j.

  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ