|
| ||||
| ||||
|
XXXIII. CYRILL 159
12. Z preveliké své milosti 12.Z preweliké f wé milojti podstoupil ouzkosti, podjtaupil vzkofti, mnohé útrpnosti, mnohé vtrpnosti, aby nesl za hríšné aby nejí za hríf jné pokutu strasti. pokutu f traf ti. 13. Protoz my zde na zemi 13. A protoz my zd , na zemi vzdejmez chválu jemu wzdáweymez mu chwálu se všemi andęli, ie wjjemi Andęly, jejz bez prestání chválí geyz bez prestání chválí radostnę v nebi radostnę v Nebi. 14. Diekujíc mu po vše casy, 14. Dękugíc geho milojti, zief rácil sprostiti nás zef rácyl zprostiti z neprátelské moci, z neprátelské moct', abychom mu slouzili abychom mu jlauzili ve dne i v noci. we dne y w nocy. S l o k 14 s d r u h ý m typem nápęvu kromę kancionálu Samotulského a Táborského mají i pozdęjší vydání kancionálu úpravy Blahoslavovy, na pr. a) Ceskobratrský kancionál »Píjnę Duchowny EwangeIijtjké opęt znowu prehléd- nuté, zpravené a shromázdęné z r. 1576« (Univ. k. 54 A 33, str. 75) s notací cernou mensurální a melodií touz, jako je na pr. v Kancionálu bratrí starších. (Museum 27 A 18.) b) Ceskobratrský kanc »Písnę Duchowny Ewangelijtjké z r 1581,< s titulem »No- bis sit natus hodie,« notací bílou mens. str. 63. (54 A 71.) ') c) Ceskobratrský kanc• »Písnę Duchowny Ewangelijtjké z r. 1594.« s titulem »Nobis est natus hodie« a bílou mens. notací (Univ k. 54 B 47 str. 51.); d) ceskobratrský kanc. -Píjnę Duchowny Ewangeliltjké« z r. 1598, str. 59 s titul- kem »Nobis est natus hodie«, s notací mens. bílou a starou rukopisnou poznámkou: NB Lukáš Starý. (Univ. k. 54 c 5.) V pozdęjších vydáních kancionálű úpravy Blahoslavovy má píseń »Nastal nám« ne patrné zmęny. Na pr. v III. vydání z r. 1576 pri sloce 13• v 2. verši jest: v z d e j m e z j em u c h v á l u proti Samotulskému znęní: »v z d á v e j m e z mu chválu,< a proti Tá- borskému zápisu »vzdejmez c h v á l u jemu«. Kanc. z r. 1576 má ve 14. sloce »ne- prátelské moci, bychom jemu slouzili«, kanc. Šamotulský a Táborský: z ne- p r á t e 1 s k é m o c i, a b y c h o m m u s 1 o u z i 1 i. Zajímavou jest první strofa, prihlízí- me-li ke vlozce »jest« do prvého verše. Kancionály úpravy Blahoslavovy dúslednę roz- šírjly prvý verš o slovo »j e s t . Písar Stanislav Kantor v Táborském kancionále slovo j e s t vynechal. Dle toho ovšem se také męní pocátek melodie. ®® ®® LITERATURA. Dr. Adolf C h y b i ń s k i, Materialy do dziejGNv krúl. kapeli ItorantystúN~- na WaNvelu Cást 1 : od r. 1540—1624; 1910 Fl•iedlein v I, rakovę- Vedle Dra. Surzýnského nejlepší znatel mensurální hudby polské píše o sboru rorantystuv, jez tundoval král Sigmund r. 1548, a o jich pęveckém programu pri bohosluzbách. Seznamuje Chybiński ctenáre s neznámými dosud jmény polských skladatelu vícehlasé mensurální hudby stol. XVI. P. J o h n e r, Neue Seltnle des Choralgesauges, II. rozšírené vydání, 1911. Pustet, Rezno, 2 M 65 f. Chorál vatikánský nalezl v Johnerovi nejlepšího interpreta, který prvým vydáním pral do rozšírení jelio znalosti. Vítáme tím spíše 1 Yaléograpltie irlusieale, Les principaux Manuscrits de chant Grégorien, Am- brosien, Mozarabe, Gallican, vyšel 88. sešit a obsahuje faksimilia introitu »In medio« a príslušné výklady. (Paris VIe. Picard fils & Cie, Rue Bonaparte 82). Výtecné toto dílo vydávají benediktini solesmenští. t) Na universitním expl. (54 A 71) jest napsána ke staré jesuitské ]tatalogisaci zajímavá poznámka Haereticii tolerabilis«, dle níz i tehdejší správcové a zakladatelé universitní knihovny prijali C e s k o- b r a t r s k ý kancionál jako » prípustnou 1 v katolických kostelích. | ||||
|