|
| ||||
| ||||
|
160 CYRILE XXXV1.
Prof. A m é d é e G a s t o u é, Traité d' llarmonisation du Chant Grégoríen sur un plan nouveau, Lyon, Janin Fréres. Prohlašuje se výborný vędec v chorálu pro volný smęr v harmonisaci chorálu, který u nás prakticky zahájil prof. Springer. S c h i l d k n e c h t-S p r i n g e r, Orgelschule I. B; 279 str. Coppenrath, Rezno Prof. Springer prepracoval starou Schildknechtovu školu na varhany, ze z ní zbylo jen jméno Schildknechtovo na titulním listu. Springer ulozi! v ní své mnoholeté zkušenosti jako praktický varhaník a jako nadaný skladatel obohatil ji výbornými príklady. Téz theoretická cást jest pozoruhodna, zvláštę pokud se dotýká výkladu chorálu a starých tonin. Je to nejlepší škola, jaká vubec existuje. Bylo by dobre, aby se zavedla na varhanických školách a ucitelských ústavech. R a v e g n a n i, Metodo compilato di Canto Gregoriano, IV. vyd., L. 1'50 Societá di S. Giovanni Evangelista, Desclée e &. Roma 1909. Vlašská rukovęt chorálu vatikánského obsahuje v I. cásti theorii hudební, pojednání o rhytmu a o prednesu skupin melodických. Díl I1. poucuje o liturgických recitativech a o psalmodii. V tretí cásti jedná o metru, tropech a sekvenci. M. J a k u b i c k a, Ritus kartnsiánský v Casopise katol. duchovenstva, roc. 1910. Dr. med. A l e x. P i e t r o w s k i, Die Quintnplizitiit der Rhytmik in mittel- alterlichen Melodien. Berlin 1910. Ve své disertacní práci doktorské dokazuje autor pętidílový takt písní starých, jez cerpá ze sbírky BShmovy. Dr. mediciny se chce stát ještę doktorem filosofie Petr R i c c i 0. S. B., Metodo teoretico-pratico di Canto Gregoriano tradi- zionale, Desclée Lefebvre 1904. Tournai v Belgii. První cást má 7 kapitol o theorii chorálu, díl II. v 16. kapitolách mluví o provedení chorálních melodií. Stran celkem 120. Riccí jest clenem komise církevnę-hudební pro diecesi florenckou a ve Fiesole E u s e b i o C 1 o p, Breve Método del ('auto gregoriano, Desclée, Lefebvre 1904, str. 41, v 6 kapitolách. P. F i d e 1 i s B ó s e r, Der rhytmische Vortrag des gregorianischen Chorals, Diisseldorf 1910. II. vydání, 53 str. 1. díl: Der Rhytmus; [I. díl: Der elementare Rhytmus: III. Der dekla natorische Rhytmus.) Dr. R e c k, Das iiIissale als Betraehtnngsbnch, Freiburg 1909 (4 díly). Dr. M ó h l e r u n d O. Gauss, Kompendium der Katliolische.n Kircl-eu- nmsik, Freiburg 1910. D. P. Bastien, Eleineutar-Choralschnle, (preklad frane. originálu), 2. vydání, Tournai 1906. Jan Procházka, red. kűru v Pardubicích, Veselé chvíle mládeze (22 skladeb na 2 ruce pro klavír) a Albem nejoblíbenęjších národních písní (23 skladeb s prű- vodem piana neb harmonia). Kazdá skladba po 3 K. Ve vlastním nákladu. J a r. K o c i a n, l)vę Ave Maria, I. pro soprán, housle a varhany, II. pro zen- ský hlas s prűvodem varhan. V. Kotrba, Praha, 2'60 K. I. V plynné melodii komponovaná sopránová arie jest provázena houslemi, tez casto vystupují do závratné výše; podklad harmonický tvorí v celé skladbę neustále synkopovaný pruvod, který lépe by slušel klavíru nez predepsaným varhanám. II. V adagiu nesený cantus firmus, nejvýše »fis« dostupLijící, i pri chromatickém vedení vyniká zpęvností a jest provázen charakteristickými harmoniemi na varhanách. A. C u 1 k a, Vánocní koledy s prűvodem harmonia dle starých zápisű. Nákladem vl. v Potęhách. Vhodno pro vánocní hry. Firma » A. C o p e n r a t h« v Reznę vydala násl. skladby: P. G r i e s b a c h e r op. 132, Missa in hon. s. Venceslai pro 4 hl. smíš. s prűvodem varhan nebo harmonia. Part. Mk 2'50, hlasy po 30 pf Tato na effekty bohatá skladba mešní a pri tom snadná v provedení jest vęnována rediteli N. Iíu- bátovi a jeho pęvec ému sboru v Plzni. P. G r i e s b a c h e r op. 127, Marienbliiteu, 6 Lieder zur Verehrung der set. Jungfrau Maria pro smíš. sbor a varhany, part Mk 240, hlasy po 30 pf. Texty jsou nęmecké. j. M i t t e r e r, op. 161, 10 Kirchenlieder fiir 2—3stimmigen Frauenchor mit Orgelbegleitung. Part. Mk 2'40, hlasy po 30 pf. Písnę pro rűzné doby církevního roku, rűzné svátky jsou komponovánv v malém rozsahu tónovém pro 2 soprány a alt. V. G o 11 e r, Te Denm pro zenský sbor a varhany, Mk 1'50, hlasy po 15 pf. Vhodná skladba pro dívcí instituty, kde se pęstuje církevní hudba. M a x S p r i n g e r op. 22, Missa „Lauda Sion” pro smíš. sbor a varhany, part Mk 2'80, hlasy po 30 pf. Vęnována J. M. nejd. p. J. Grossovi, biskupu v Litomęricích. Motivem v ní jest pocátek chorální sequence z Lauda Sion«. Thematicky zalozená Springrova práce vyniká dramaticností a vznosen- Pruvod varhan jest obligátní. | ||||
|