|
| ||||
| ||||
|
Vychází vždy Jen frankované listy
5. každého měsíce. přijímají se. Š Rukopisy redakci za- Předplatně, š slané nevracejí se. C E C I LI E. jež činí v Dopisy, týkající se poštovní zásilkou na celý rok r. m. zl. 2, < sílány franco na půlleta » » 1, pro katolickou hudbu posVatnou FvKarlíde,`c 234ovi přijímá pouze na je- v ť'echáeh, na 11loravě a ve Slezsku. dnu z těchto dvou dob Reklamace zasílány administrace Majitel, vydavatel a redaktor: buďtež do expedice v Praze, řetězová ul. v Karlíně, číslo 234. Š E R D I N A, N D ~. E H N E R.~ č. 5, I. š Číslo I. V Praze, dne 5. ledna 1877. Ročník IV. Obsah : Všelijaká objasnění melodická a harmonická. Podává Lev Janáček. — Pout k slavnosti Cecilianské do Stýrského Hradce. Popsal P. Josef Pachta. — Nové varhany v děkanském chrámu Jáchymském od G. F. Stein- mayera. Napsal J. F~rster. — Pěstování zpěvu církevního. Z arcidiecése Olomoucké: Ze Studýnek uLábřehu. Z diecése Litoměřické: Z Bezna. — Literatura hudby posvátné. — Hudební příloha c. r. Všelijaká objasnění melodická a harmonická. Podává Lev Janáček. Všem nám jde o pravdu; vystříháme se všeho bájeni, básnění u rozmluv a pojednáních i výkladech, kde hlavně vědeckost ten jasný, přehledný, uspořádaný, za tou příčinou však mnohým „chladný”, r o z u m o v ý výčet na místě býti má. Probírám se dosti zhusta kniliami o hudbě, aí z té neb oné stránky jednajícími: ku svému ustrnutí i velkému překvapení přicházím na každé téměř stránce na místa, kterým, at tak neb jinak si je překládám, vykládám, aE ten neb on obsah slovům podkládám, zkrátka, kterým — nerozumím. Tím upadám sice v podezření uctěného čtenářstva, že toho hlavni příčina bude snad nějaká »plícní nemoc" (při čemž se však důmyslně prstem na hlavu, co sídlo rozumu, poukáže!), ale aE si domýšlí každý jak chce a co chce o mé osobě — všem ponechávám úpinou volnost: avšak, kdo již z počátku s úsudkem o mně hotov jest, tomu podávám k rozluštění následnou hádanku: Jak tomu rozuměti : »Rovná časomíra taktův a jich částí, pak pravidelné střídání doby těžké s dobou lehkou jest podstata taktu či rytmus taktu." Ten, kdo ta slova psal, chtěl zajisté vy-světliti, co to je rytmus. Namáhal se tak-tem a jakousi časomírou taktu to objasniti ; ale nic na plat, kdo neví, co to je takt, co to je rytmus, jak pak se opovažuje dovozovati pojmy, jichžto obsahu nezná, pojem nový? A že tomu tak, dokazuje, že si časomíru s taktem, takt s rytmem a rytmus s časomírou, jak obyčejně říkáme, neustále »plete". To vše stojí v jedné knize nápsáno ; po-minul bych to, avšak jeden úkaz přiměl mne k tomu, že vůbec o tom mluvím. Čerpají totiž rozliční učitelové, jimž je vyučovati hudbě na veřejných ústavech, tam odtud své rozumy: nyní se pustl takový pán do přednášky. Ne-zkažené, přirozené žákovstvo poslouchá — jaké to nyní ťy nejkomičtější a zároveň nejt.rudnější poměry nastanou: sám pisatel bezedné definice »bájil", (mírně řečeno!) čerpající učitel, maje tu bájku za pravdu, nevěda při přednášce kudy kam (nebot žák tomu nemůže nijak porozumět) lopotným vysvětlováním neustále přibajuje, — až konečně z toho ubohého rytmu vzejde chaos slov, jež svým obsahem se na vzájem do jednoho ničí — a ten ubohý žák? A přece tak jednoduše lze vysvětliti pojmy rytmus, takt, časomíra? VždyE hlavně v hudbě jsou důležitější mnohé jiné pojmy k časomíře se vztahující, které ani v nadzmíněné knize pojmenovány nejsou! Krátce to vysvětlíme : Vše, co tónem zaznívá, probíhá v č a s e. Z nekonečné časové přímky vyjmeme tu n e j-m e n š í část : tím, že jsem řekl nejmenší, nabyla ona část již určité velikosti: ona jest změřena. Nazveme tuto nejmenší část časové přímky prvkem časoměrný m, nebol; má nám sloužiti zároveň ku měřeni větších částic přímky nekonečné časové. Jak v obyčejném životě prvek časoměrný se nazývá, netřeba ani snad podotýkati; my si jej znázorníme přímkou 1-1. a b Takových prvků mohu si mysliti mnoho, všechny jsou „nejmenší”, proto jsou si všechny 1 | ||||
|