| ||||
| ||||
Vychází vždy Š
5. každého měsíce. Předplatné, C E C 1 LI Em lež cmf poštovní zásilkou Casopis nacelýr°kr.m.z1:1: pro katolickou hudbu posvátnou na půl Teta „ „ 1, přijímá pouze na je- v úecháeh, ua Moravě a ve Slezsku. dnu z těchto dvou dob administrace Majitel, vydavatel a redaktor: v Karlíně, číslo 234. E R D I N.A N D rl. E H N E R. Císlo 2. V Praze, dne 5. ůnora 1877. Ročník IV. Obsah : Pout k slavnosti Cecilianské do Stýrského Hradce. Popsal P. Josef Pachta. —Pěstování zpěvu církev- ního. Z arcidiecése Olomoucké: Z Opatovic u Jevfčka na Moravě. — Z diecése Kralohradecké : Z Nového líradce Králové. Ze Zbraslavic, Z Poděbrad. —Z diecése Budějovické : V Táboře. — Z diecése Brněnské: Z Cejkovic u Hodonína. Hlas z Moravy, — Hudební příloha č. 2, „Regina cceli”. — „Method”. — Hudební příloha č. z. v Pout' k slavnosti Cecilianské do Stýrského Hradce. Popsal a nejedním spasitelným rozjímáním opatřil P. J o s. P a ch t a. (Dokončení.) Jen frankované listy přijímají se. Rukopi sy redakci za-slané nevracejí se. Dopisy, týkající se redakce, budtež za- sílány franco Ferdinandu Lehnerovi v Karlíně, č. 234. Reklamace zasílány budtež do expedice v Praze, řetězová ul. č. 5, I. Církev jest ústavem, v němžto obecný lid i umělecky se vzdělává (v chrámu Páně na oči se staví lidu předměty z umění plastických, stavitelství, sochařství, malířstvf ; nad to pak má ušlechtilá hudba oslavovati služby Boží a tím spolu ušlechfovati duši lidskou). Staví se spolkům Cecilianským v cestu rozmanité překážky; ty dlužno překonávati vznešenými ideály. Takovým ideálem sboru zpěváků v chrámu Páně jest ona pravda, že súčastňujf se s obětujícím knězem v posvátném výkonu nejsvětější oběti a že tak přispívají k vykoupení lidstva. *) Závěreční řeč měl nejdůst. knížebi-skup dr. Zwerger. Jako v jedné řeči schůze jednoty přirovnána byla k duchovním cvičením (viz řeč Armingerovu), tak shledává Jeho bisk. Milost nejednu podobnost mezi touto schůzí a missiemi pro lid. Je-li v nějakém místě ohlášeno, že se tam odbývati bude sv. missie, přijímá se takové prohlášení od lidí způsobem dvojím. Jedni těší se na missii a doufají, že přinese hojný užitek; druzí však netají svou *) Mše sv. jest tatáž obět (způsobem nekrvavým), s onou oběti, kterou Syn Boží pro spásu lidstva na kříži vykonal. Zásluhy této oběti krvavé musí každý jednotlivec teprv sám si přivlastniti, chce-li býti spasen; k tomu pak velice napomáhá obět mše sv. Jaký užitek ze mše sv. mají duše v očistci, bez toho zná každý katolickýkřestan. Zpěvy při mši svaté pak tvoří částku obětního výkonu. To dostačí — tuším — k vysvětlení slov Kmenových. Kýž by všickni zpěváci kostelů hluboce si je do duše vštípili a dle toho i v chrámu Páně se chovali! mrzutost, nechuf, ba i nenávist k missiím. A což po vykonané missii? Příznivci její utvrdí se ve svém přesvědčení, z protivníků mnozí se obrátf ; jen malý hlouček nepřátel missie zůstane zatvrzelý. Tak doufá nejdůst. řečník, že i po této generální schůzi se stane. Přátelé jednoty a opravy utvrdí se ve svých zásadách, z odpůrců leckterý se obrátí; ovšem že i tu pozůstane jakýsi malý blouček nenapravitelných odpůrců a nepřátel. Obrácených nepřátel sv. missie nejedni pak zásluh získali si o ní nevšedních; tak i nechf dřívější odpůrcově přesné hudby chrámové obrátíte se působí pak s pílí dvojnásobnou k jejímu zvelebeni a rozšíření. — Na konec uděleno od Jeho bisk. Milosti všem shromážděným požehnáni , čímž schůze skončena. Odpůldne ve tři hodiny konána v dómu pobožnost křížové cesty. S kazatelny modlil se jeden duchovní příslušné modlitby s lidem shromážděným, t. j. nejprvé přípravnou modlitbu k té pobožnosti, pak krátká rozjímání u jednotlivých zastavení a na konec modlitbu závěrečnou. Při zastavení prvním, čtvrtém, šestém, desátém, dvanáctém, třináctém a čtrnáctém zpíval sbor zpěváků ušlechtilé čtyřhlasné skladby z Wittových ,Preces stationum crucis” (Opus 32.) s textem latinským. Provedeni bylo velmi pečlivé, čistá výslovllost, krásné piano; nade všecky vyniklo číslo 12. Hned po té pobožnosti konána druhá schůze údů jednoty, o níž, nejsa členem, nemohu podati zprávy. | ||||
|