|
| ||||
| ||||
|
4 CYRILE XXXVII.
Obę noty se spojí po zpűsobu synkopy a prednesou se s mírným sforzatem. Jest zrejmo, ze rhytmicky jest pressus dobou kladnou, procez k sobę pritahuje predcházející noty zdvizné. Následuje-li však krátce za ním nový pressus, navzájem se rhytmicky pritahují. Je to prirozený zákon rhytmický na pr.: a b a b cili v moderním prepisu Následkem této prirozené rhytmické pritazlivosti nelze a a b navzájem rozdęliti a nękolik tęch not mezi a a b treba zpívati jedním dechem. Oddech by tam byl nemístný a na újmu správnému prirozenému rhytmu. D. Mocquereau prirovnává obojí pressus k dvęma sloupűm, na nichz spocívá oblouk. To jest rhytmický význam dvojice pressű. Proto nelze téz v naší kadenci osmého tónu pripustiti pomlcku mezi obęma pressy, nýbrz dluzno jedním dechem zazpívati celou kadenci, coz se po malém cviku zdarí, ne- zvolí-li se loudavé tempo. Ve vydání z r. 1884 a 1896 byla sice pomlcka ta pojata, nez tehdy nebyl ještę znám dosah tohoto fysického zákona rhytmického ve zpęvu gre- goriánském. Tím dokázáno, ze v zájmu dobrého rhytmu dluzno onu pomlcku odstraniti zrovna tak jako prespocetnou clivis c. 5. Nez namítne mi nękdo: vzdyf v našem ceském vydání je traktus mše za zemrelé prepsán s pomlckou! (Kyriale str. 80.) A A A A defunctó rum Odpovídám: Tato pomlcka ve vatikánském vydání není, nýbrz pridána byla pro pohodlí zacátecníkű, kterí by celou tu frási jedním dechem nezazpívali. Snaziz se tedy dirigent cviciti sbor tak dlouho, az zazpívá celou kadenci bez onoho oddechu a pozná, oc prirozenęjší jest bez oddechu zazpívaná nez s oddechem. Z tęchto rádkű jest patrná bezpríkladná svędomitost, jakou pracují a pracovali mnichové solesmenští na restauraci zpęvu gregoriánského a jak namáhavých prací vý- sledkem jest vydání vatikánské. Nezbývá, nez abych pripomenul, jak znešvarena byla tato kadence v dosavadním vydání medicejském. Pressus, toto neuma rhytmicky predű- Iezité, bylo odstranęno, nękolik not vynecháno, casto zvoleno zmękcilé zakoncení! Vűbec jest patrna nedűslednost a povrchnost redaktorű, kterí na kazdém témęr místę kadencí tu jinak upravili. Viz ve vydání medicejském-Pustetovę na pr. v traktech 4. nedęle postní slova aeternum a eius, v 1. traktu Bílé soboty slova ;nare a mei, a proti tomu v 2. traktu jinak upravené Sorec, ea. Zase jinak v 3. traktu slova (verba) mea, jinak foenusrt, jinak opera eius. Viz téz traktus mše za zemrelé. Bez dűvodű nebo z nepatric- ných dűvodű (na pr. liquescence) byla ned>°yslednę alterována hudební fráse a obętována pűvodní melodie, místo aby byla zachována ve své kráse. Z toho patrno, jak odúvod- nęné bylo odstranęní medicejského-Pustetova a nahrazení jeho vydáním novým, umęlecky i vędecky cennęjším. r"W • lw | ||||
|