|
| ||||
| ||||
|
42
v základę podobu kosoctverce a virga se silnou, dole zaostrenou nozkou, jest jako hrebík. Hlavicky not udávají linii melodickou. Pętilinková osnova pro chorál cili pro »cantus l)lanus«, jak se tehdy ríkalo chorálu, prejata byla z hudby mensurální. Pűvodnę uzívalo se pro chorál ctyr linek a pro zpęv mensurální pętilinkové osnovy.') Notopisem tímto jest psáno hojnę liturgických knih století XVI. a XVII. Na ob. 20. jest úryvek z promęnlivých cástí na 11. nedęli adventní (offertorium: Deus tu ...). Chorální melodie jest tu bohatou na jubilace; nedotkl se jí ještę duch reformy chorálti XVII. vęku, která krácením obrala chorál o nádherné kvęty melodiky. ta - ht~t1m11 t tilg q í~tr 1 ! _ Ili1 ct~t t11 aQ mu Do 11>i 1ti i bi 1r~t1~~' tá11te5 e1` lit PC ia .11 ht tri 111.1 r 3 41~- _. ~- - - - Jilcnt r ícm tt~ tu UCrÍ 5 víui , ír ti bi tur ilI 1L ofTTn Pe tto bu, holrci nc ilzá%rt tur %í tit an' Obraz 20. Faksimile ze Šíchova Graduálu z r. 1610, fol. 3a. Vliv b a r o k o v é.h o s 1 o h u jeví se v nękterých knihách i pri choráhffim notopise. Virga nabývá zvláštní ;podoby velikého T; punctum jest jako kosodélník; na pęti- linkové osnovę jest predepsán i klíc »e« i klíc »f«, ) Johannes de Garlandia II. ve XIV. stol. to potvrzuje slovy ... *quia iii cantu plano vel eccle- siastico tantum q u a t u o r lineas protrahimus, qui septem cordarum aequipolent per aequipolentiam, et in cantu meusurabili q u i n q u e, qui novem cordarum aequivalent per aequipolentiam. (Couse- macker, Scriptores I. 59.) | ||||
|