| ||||
| ||||
43
Príklad písma_barokového. Obraz 21. Faksimile z uMissale de tempere et de sanctis secundum tonum Praemonstratensem« z r. 1676, fol. 118. Na další vývoj notace chorální (i mensurální) męlo vliv vynalezení knih- tisku. S pocátku byla tištęna v missálech pouze osnova linková cervenou barvou; do ní se zvláštními razidly noty otiskovaly nebo rucnę opisovaly. Ac se záhy pro tisk liter uzívalo typű pohyblivých, pro noty se matrice vyrezávaly ze dreva, jak svędcí tisk theoretického díla Ruggierova a Gaforiova. Teprve pozdęji pouzito bylo i pro sazbu not zvláštnícfr, drevęných typű not cili znacek, jez nebyly bez chyb. Nejstarší missál se sázenými notami provedl nęmecký mistr z Ingolstadtu, O l d r i c h Han r. 1476 v Rímę. K nęmeckým mistrűm, kterí si dobyli zásluh ke konci XVI. vęku o tisk not v Italii, patrí dále Štępán Plank z Pasova, Jan Hamana, Jan Emerich ze Špíru, Petr Lichtenstein z Kolína.l) Na pűdę n ę m e c ké tiskem pomocí pohybli- vých typű se zvláštę proslavil Jirí Reyser ve Wiircburku, vytisknuv r. 1481 v missálu chorál notou podkovovou. Kovovými typy po prvé tiskl noty O t t a v i a n o d e i P e t r u c c i r.1498 v Benátkách. Zacátkem XVI. stol. pocal tisknouti Ó g l i n v Augs- burku typy jednoduchými, kde jednotlivé noty lity byly s cástmi cárek osnovy linkové a sázeny vedle sebe; tím linky sestávaly ze samých malých cástek a byly rozkouskovány. Tohoto zpűsobu se uzívá pri sazbę (nikoliv pri rytí) not dosud. Noty pro fioritury chorální (quilisma, oriscus a j.) v tisku nepricházejí. r) Molitor, Die nachtridentinische Choralreform. Riemann, Notenschrift und Notendruck. Molitor, Deutsche Choralwiegendrucke. Riemann, Handbuch der Musikgeschichte I. | ||||
|