|
| ||||
| ||||
|
— 12 —
týden. Bez veledůležité příčiny nevynechá žádný ani jedno cvičení. Jeden z občanů, jenž zároveii ve spolku našem jest, ochotně propůjčil místnost ku společným schůzkám i dává sám palivo a světlo Kdybyste, pane redaktore, poznal tu harmonii, jakáž mezi námi panuje, zajisté by Vás to potěšilo. Co mne však pod-nik ten stojí práce a namálišní, dovede po-souditi jen kdo sám do podobné práce se pustil. Vyučuji týdně nejméně 8 hodin zpěvu a ještě se tento čas nedostačuje a to proto, že větší počet hodin jsem nucen věnovati k nacvičení skladeb, které nutně potřebujeme. Až bude více skladeb řádně nastudováno a pohotově, bude nám mnohem lépe; pak se hlavně „školy” přidržíme. Dítky vyučuji dle Nejedlého ; sám jsem zakoupil 10 exemplářů této školy. Musím také vysloviti úpiný souhlas s radou pana Skuherského, že totiž třeba opatrnosti při zavádění reformy hudby kostelní. Když v celé osadě pouze já pro myšlenku reformační žil, když bylo poukazováno na blízký katedrální chrám v Hradci Králové, kde posud statně a vesele se troubí: jak bych já, jediná duše, byl se protitakovému proudu ubránil, b e z o h l e dn ě zaváděje posvátnou hudbu místo světácké chrámu nedůstojné. Onaf by ,Musica sacra" právem takového dostiučinění po tak dlouhém odstrkování liodna byla, ale lidu těžko dá se ucho pojednou přeladiti. První tedy snahou bylo přesvědčiti zpěváky a lid, že zpěv vůbec krásný jest, že jinak dovede srdce rozehřáti, mysl k něčemu vznešenějšímu povznésti, pročež mnohem vhodnější ke službám Božím jest, nežli „muzika” z hospod a to ještě mizerná. I hleděl jsem dříve na-studovati některé čtyrhlasé vložky, jež vynikaly zpěvností třebat nebyly právě liturgicky správné. Lidu, jak jsem doslechl, zalíbil se zpěv a a v tom záležela první výhra. Nyní hledím vše, co ještě zbylo z předešlého muzicírování znenáhla a dle možnosti odstraniti. Proti gregorianským responsororiím žádný ničeho ne-namítá a nenamítal; naopak slyšel jsem, že prý ,alespoii to není žádné protahování a kokrhání". 0 půlnoční a na hod Boží vánoční dávali jsme Stehlovu ,Salve Regina" a touto mší jsme se obecenstvu a dp. faráři zavděčili. Za Graduale a Offertorium byl jsem nucen rozepsati dvě vánoční písně z „Hlasu varhan”; jednu zpíval mužský a druhou smíšený sbor. Byla to ovšem neslýchaná u nás věc, půlnoční odbýti bez houslí a „trampot”. Tentokráte měl jsem opravdový strach z kritiky! Ale nebylo hany, nýbrž chvály; kdož by také mohl proti vzpomenuté, tak moderně a přec cudně znějící mši něčeho namítati. Mohu říci, že nám šla dosti dobře, až na odstiiiování při některých částech ; to nám musí však prozatím každý od-pustiti, vykonali jsme, co jen možno bylo. Také se musím přidati k oněm, kteří samé žalo-zpěvy o varhanách prozpěvují; nebot naše varhany nemají jemného, pěkně znějícího rejstříku. O sv. Sylvestru zpívali jsme Křížlcovského, „Te Deum” ; jest to v pravdě unášející skladba. Nyní studujeme Greithovu I. chor. mši; chystáme si tuto překrásnou skladbu ku „Hromnicím” a budeme ji dávati bez varhan. — Jediné moje přání jest, by naše velebné duchovenstvo vše a dobře gregoriansky zpívalo, reformu opravdově podporovalo a zvláště by synoda diecésní, která prý letošního roku se sejde, posvátné liudby se ujala. V té naději končím svůj dopis. Karel Píč, učitel a řed. kůru. Ze Zbraslavie, 24. ledna. Na neunavené dráze za reformou pravé hudby církevní nastoupila „Cecilie” ročník IV. a všímá si dále pilně na svých cestách po milé vlasti naší českoslovanské každého po-kroku, kterého tu a tam již docílila. Vítá radostně každé nové dost malé stejnomyslné probuzení, které se jí s rozličných stran sděluje a chutě dodává, aby jenom počáteční horlivost brzy zase neochábla, překážky se naskytující dobrý vznik hned zase ve vývinu neudusily. 0 nás „Cecilie” již z prvního ročníku svého ví, že jsme se co dobří reformátorové ihned k jejímu heslu přidali, ač celé vůkolí ještě troubí, píská, bubnuje, intraduje, nevšímajíc si světla, které všem správcům kostelů a ředitelům kůru z našeho českého Betléma „Karlína” vzešlo. Horlivost naše dosud neochábla, toliko že do pravidelných postupů vývinu zašla. Poznali jsme, že úehvatem se nedá ničeho provésti. Má-li míti podnik trvalosti a stálosti do budoucnosti, musí na ji-stých a přirozených spočívati základech. S počátku hnali jsme se do toho velmi horlivě. Některé staré síly propůjčily se ochotně, mladší shrnovaly se okolo nich a začali jsme hned s komposicemi 4hlasnými od Greitha, od Stehle, od Rampise a t. d. Ale brzy jsme s p. ředitelem kůru seznali, že na takové nahodilé ochotníky, jinak v obchodu, v kanceláři a t. d. mnoho zaměstnané, na budoucnost a další setrvalost spoléhati se nelze, ani již hned v přítomnosti pro jiné své mnohé překážky scházívali, když jich kůr potřeboval. Museli jsme tedy zabočiti k podkladům ji-stějším, byt i zdlouhavějším, nechtěli-li jsme viděti, kterak jsme zůstali brzy reformátory bez vyznávačů. Vaše pokynutí k zaražení pěvecké školy ze schopných a hodných dítek seznali jsme býti nevylmntelným a tudy i celý | ||||
|