|
| ||||
| ||||
|
CASOPIS PRi KATOLICKOU HUDBU
POSVÁTNOU 1 CECHÁCH, NA MO- ZÁROVEŃ ORGÁN A MAJETEK OBECNÉ JEDNOTY CVRILLSKÉ. — ZAKLADATEL FERD. J. LEHNER. REDAKTOR DOBROSLAV OREL. ^ =CYRILL« vychází męsícnę mimo prázdniny desetkrát za rok. Rocní predplatné 5 K (mimo Rakousko 6 K) prijímápokladník Clem. Kuffner, farár, Praha IV.; rel,iamace nefrank. a inseráty administrátor Boh. Fí ašpar, red. kűru na Smíchovę 271. Veškeré rukopisy a casopisy na výmęnu prijímá redaktor listu ^ Dob. Orel, Praha-VII. 348. ^ ROCNÍK XXXVII. BREZEN 1911. CÍSLO 3. NARÍZENÍ nejd. k. arcfb. konsistore v Prase o odebírání casopisu „CYRILL” na ucet zádušniho jmęní j° z 8. ledna 1909 cis. 16.587., nejd. b. konsistore v H r a d c i H r á lovę z 21. ledna 1909 c. 1225.. nejd. b konsistore v L i t o m ę r i c í c h z 15. února 1909 c. 975. a nejd. b. konsistore v C. Budę j o v i c í c h z 15. února r. 1909. c. 4., povolení nejd. b. konsistore v Olomouci predpláceti cas. „Cyrill” z kostel ního jmęní je v „Acta Curiae Archiepiscopalis Olomucensis cís. 3, 1903, str. 44. Nr. 430811. Yríluha k císlu 3.: Dr. IIrnbík : Svaty' tyden v malém farním kostele. OBSAH: Steckerova »Missa solemnis«. — D. Orel : Nastal nám den veselý. (Dokonc.) — B. Kašpar O právu štolovém reditele kűru. (DokoncJ — J. Omácka : Zelený ctvrtek. Smíšený sbor bez prű- vodu: Graduale ; Offertorium. Veliký pátek : Vexíla régis prodeunt. -- H u d e b n í 1 i t e r a t u r a. Rűzné zprávy. — Cinnost c yri11ská— 1nserátV. 11§11[1111 I&§11tIi 111111111111 I e IRE li i1111111 I I I§§ 1111111 7 1 1 1 ia11111111111111i1111111i111111i Steckerova „Missa solemnis11 Dr. CYRILL SVCHRA. u jeho nejvętší skladby, mše »Solemnis«. Je tomu 20 let, co byla vpdána. Dvacet let ve vývoji naší církevní hudby, které vęnuje se u nás pomęrnę dosti sil, vábí vyšetrit okolí, v nęmz skladba tak veliká, jakou Steckerova »Missa solemnis« jest, vyrostla, eventuelnę stanovit vliv, jaký ona męla na produkci po ní následující. K tomu jest po- treba skladbu tu dűkladnę znát. Kdyz vyšla (pocátkem roku 1891 u Fr. A. Urbánka), napsal o ní kritiku Hynek Palla v Daliboru. '1 V ní je také podrobný rozbor této mše. Rozbor ten má jedna ve- likou vadu: nevytýká dosti ostre jedna vysoce charakteristickou slozku technického umęní Steckerova — monotheratismus. A prec kazdá stránka partitury nutí k obdivu nad úzasnou dovedností skladatele právę v tomto ohledu. Neodvolávám se proto na rozbor Pallűv a podávám rozbor svűj, který chce monothematismus Steckerűv v celé jeho veliké cenę konstatovati. Níze podávám systematický prehled motivű v »Solemnis« vystupujících. Jak vidno, jsou serazeny ve 3 skupiny. Prvá z nich obsahuje vlastnę jediný motiv, jehoz rűzné formace diktuje rhytmika, nebo jiné zladęní (motiv a;, jest psán v moll — jiné motivy jsou v dur) nebo pouhé prevrácení (motivy: ag, a,(), a ai2, poslednęjší zas mollovę zla- dęn). Skupina b,—b, má motivy, jichz príbuznost aspoń z valné cásti lze dokázati 1) Rocník XIII. císla: 24, 25. a 26. I v tomto casopisu jest o ní obšírnęjší zmínka v clánku »Obrana reformy církevní hudbyt od Frant. Jiráska roc. XXXI[. str. 88. - 89.). | ||||
|