|
| ||||
| ||||
|
13 --
postup reformy jen tehdy přirozcným a trvalost slibujícím, když počneme od lehčího po-krokem k těžšímu. Koupil jsem tedy patnáct Škol zpěvu od Nejedlého pro vycvičení dítek v základech hudebních, opatřil jsem 11 Vašich kancionálů s notami, abychom mohli začíti s mšemi jednohlasými, přikoupil jsem ještě jiné mše jednohlasé — a tak, ač se to zdál býti zpět krok od našeho horlivého počátku se skladbami vícehlasnými, seznal jsem, že přece jen tak postupovati musíme, necheeme-li se celým plánem svým sklamati. A hle! Malí zpěváčkové za obětovného a pilného cvičení p. ředitele kůru J. Pacholíka se tuží, chorály jim o větších slavnostech již hezky stejno-zvučně a rázně z úst plynou, v zpíváníjednohlasných mší in ponorem S. Ambrosii od Witta, Missa Quinta od Skuherského a Vašich dvou mší z kancionálu mile střídají a o Božím Hodě vánočním již také na dvouhlasnou Missa Tertia od Hallera, nejnověji v „Cecilii” oznámenou se odvážili a o Novém roce ji dosti zdařile opakovali. Na Velikonoce připravujeme druhou dvouhlasnou Hallerovn mši, Missa Quarta. Statní vůdcové těchto mladistvých pěvců chrámových jsou taktéž teprv odrůstající synové p. ředitelovi František a Augustin a dívek p. Anna Rybova. A tak-li přirozeným postupem a vývinem pokračovati budeme a bohdá, že budeme, odchová se časem slušný pěvecký sbor, který důstojným zpěvem služby Boží oslavovati bude. K dalšímu ještě pokroku chová inventář kůru již dost slušnou zásobičku. Kromě zmíněných 15 Škol zpěvu a 11 kancionálů máme 1 Graduale de tempore et de Sanctis od Pusteta, 1 Organum comitans ad Ordinarium missae od Witta, 1 Nešporní antifony sv. Eehoře V. od J. F. Lehnera, 17 nešporních knížek od Bradáče, 3 kancionály dvoudílové ze Sv. J. D., 1 pohřební písně a sbory od Gregory a tyto mešní skladby kromě všech příloh b Cecilie" : Trois messes : I. pour trois voix d'homme de J. Lábmann ; erste Choralmesse g. Ch. C. Greith ; Preismesse : Salve regina v. G. Stehle ; Missa Quarta auct. F. Skuherský; Missa Quinta od téhož; Missa Jesu Redemptor od Kaima; Missa de requiem od Koenena; Missa in hon. S. Ambrosii od Witta; 3 mše od Molitora; Auxilium Christ. od Hanische ; Missa Cunibert od Rampise ; Tě Boha chválíme od Foerstra; Missa Tertia a Quarta ad 2 voces od Hallera. Nesmím také zapomenouti, že k našemu prospěchu na dráze reformy hudební nemálo přispívá také spolu-účinkování pánů učitelů naší školy obecné, 7,ejmena p. říd. J. Růžičky zdatným jeho bassem a p. K. Štédrého jeho obratnou hrou na varhany, začež jim dík budiž ! *) Frant. Alf. Ille7n, farář. Z Poděbrad. Na čtvrtou neděli adventní naskytla se mi opět příležitost ku provedení nějaké skladby. Zpívali jsme Greithovu dvouhlasnou mši Op. 27. č. 2. Máme tedy již třetí dvouhlasnou na repertoiru. Je-li Stehlova ,Salve Regina" vzletná hodící se na veliké slavnosti a Wittova „Exultet” pina vroucné zbožnosti a svatého nadšeni: jeví se v Greithových těch mších (Op. 27. čís. 1., 2., 3.) v pravdě dětinská ne-vinnost a zbožnost. — Poněvadž varhany naše k doprovázení nemají jemných rejstříků a silnějšími by hlasy se kryly, vzal jsem na kůr harmonium, při němž zpěv zvláště vynikal. Varhany jen zahrály úvod, pak mlčely až ku konci. Po ukončení zpěvu bylo vždy úpiné ticho. ,Asperges" a ,Pange" zpívali jsme gregoriánsky. Vložky připadající vzal jsem od Witta. Jelikož ale v mém sboru nechtí páni tenoři a bassi zpívati, hrála se partitura na harmonium a melodii zpíval Sopran a Alt unisono, Skladby ovšem byly homofonní. Do-sud, p. redaktore, jsem jako kůl v plotě, na noty mi nikdo nic nepřidá; proto nemoliu ještě zpívati dle přáni vložky Graduale a Offertorium gregoriánsky ; potřeboval bych při nejmenším 5 Graduale, to však kapsa dosud nedovoluje. Proto nyní budeme zpívati jen dvouhlasně, až se někdo naskytne, kdo rád bude s námi spoluúčinkovati. — S provede-ním byl jsem spokojen a ještě více moji zpěváci, nebot to bylo první provedení úpině bez- vadné. B. K. *) Z milého a utěšeného dopisu patrně se jeví, že zpěv chrámový v š u d y lze obnoviti, opraviti a zvelebiti, kde dobrá vůle, láska a horlivost se vyskytuje. Bez školních dítek není osady, a také cvičitel skoro všudy jest k nalezení tomu, kdo umí lrleclati. Pozn. red. Z diecése Budějovicl~é V Táboře, na neděli po sv. 3 Králích 1877. Velevážený pane redaktore! Zasýlám Vám zprávu a program dalšf činnosti naší na poli reformy kostelní hudby. Jest posavad ještě jako byla jen efemcrní, neustálená pro budoucnost, aniž možno za nynějších poměrů na ustálení její zde mysliti. Poněvadž i zdejší ochotnický sbor každoročně aspoň zčásti zakouší změnu údů, opa-kovali jsme pro začátek nového roku školního staré věci již nastudované. Zpívali jsme: Na den posvěcení chrámu : Mši Wittovu „S. Augustini”. Za vložky jsme vzali motteta Skuherského: ,Timebunt omnes gentes" a | ||||
|