NEZAŘAZENO
Ročník: 1911; strana: 36,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
36 CVRILL XXXVII.







ve svém » E v a n g e 1 i s t s k é m k a n c i o n á 1 e« pripisuje Kleych Br. Lukášovi píseń typu

p r v é b o o sloce t r o j v e r š o v é. Porází se sám tedy svojí nedűsledností; jinak cituje

v »Rejstríku« a jinak uvádí v »Kancionále«.

Kdyby proti S. K. stál jen Kleych se svými odporujícími zprávami, bylo by se-

trvati na uvedeném jiz tvrzení, ze píseń »Nastal...« slozil táborský dękan Jan Dobeš,

a bylo by odmítnouti jakoukoliv pochybnost o zápisu muze vęrohodného, jakým byl Sta-

nislav Kantor.

Avšak proti zprávę St. Kantora hájí autorství Lukášovo pri této písni o p ę t i

verších ve sloce zcela presnę a bez omylű muz nad jiné vynikající a vęrohodný, který

nejlépe mohl, ano musil znáti skladatele písní kancionálu S a m o t u l s k é h o ') a tím

jest sám B l a h o s l a v , redaktor kancionálu. Na vęcnou pamęt vydal kromę kancio-

nálu »Rejstrík«, 2) ve kterém uvádí jména tęch, kterí »slozili« písnę v kancionálu.

V »Rejstríku« dí, ze męl velikou péci o to, aby vyzvędęl, kterého skladatele

která píseń jest a pripomíná, ze neví, aby jedna byla, o kteréz by, cí by byla, nevędęl.

1 vypocítává presnę autory a cástecnę jmenuje písnę, jez slozili. J a n a D o b š e však

nezná, ac mu jest znám jiný táborský autor, t. zv. B r. J a n T á b o r s k ý, pűvodnę zvaný

lan W y 1 é m e k ; dí o nęm Blahoslav: umrel dávno, pred 70 lety, totiz léta P. 1490

(šest). Tento J a n V i 1 í m e k rozhodnę neműze býti totozný s Janem Dobšem, který byl

v Tábore skoro o celé století pozdęji. Další autori jím jmenovaní s krticím jménem

j a n jsou: Hus, Roh, Augusta, Cerný, Blahoslav, Naceradský, Jelecký, Poustevník, Syl-

van a zmínęný jiz Vilímek (Táborský).

Dále pripomíná Blahoslav, ze do kancionálu bylo prijato ctvero t á b o r s k ý c h

písní: 1. Af bychom hodnę pamatovali. 2. Pastýri nebeský, Pane náš. 3. Pán Bűh

slovo Otce rovné. 4. Pripravmez se vęru. Zase jest zajímavo, ze neuvádí písnę: »Na-

stal nám den<_, ac dle tvrzení St. K. také by męla býti pocítána mezi písnę »táborské«.

Ani v » H i s t o r i i B r a t f í ceských« 3) od Br. Jana Blahoslava se nesetkáváme

se jménem lana Dobęe, ac kronika tato zaznamenává az do poloviny století XVI. celou

radu knęzí ceskobratrských a mezi nimi mnoho Janű.

Ani »N e k r o l o g i u m« polské vętve Jednoty bratrské, ac uvádí kromę polských i ce-

ských knęzí bratrských úmrtí, nemá zmínky o J . Dobšovi.') Ani Vavrinec Q r 1 í k a

jeho pokracovatelé, jejichz zápisy jdou az do r. 1606 neznají ve svých úmrtních matri-

kách knęzí bratrských knęze J. Dobęe. ')

Zápisy Jednoty Bratrské neuvádęjí nikde jména lana Dobęe a uvésti ani nemohou,

ponęvadz Jan Dobeš k jednotę nikdy nenálezel. Jako dękan táborský byl dobrým ka-

lišníkem, nikoli pikhartem, t, j. ani ceským bratrem ani protestantem. Clenové Jednoty

byli nepráteli kališníkű.

Petr Vok z Rozmberka, (t 1612), poslední clen rodu Rozmberského, koupil r. 1569

Bechyni a hledal pro svűj lid dobrého duchovního správce. Tehdy bylo Vokovi 25 let

a hlásil se ke stranę katolické. K Jednotę prestoupil teprve roku 1582 vlivem své man-

zelky Kateriny z Ludanic. Lid na jeho novém panství byl kališnickým. Volba Vokova

za faráre bechyńského padla na dosavadního faráre táborského, lana Dobše, ponęvadz

asi męl Dobeš vlastnosti, jez Vok pozadoval pro duchovního pastýre vętšiny obyvatelstva

kališnického, a který nebyl zároveń nesympathickým menšinę katolické. Dobeš pobyl

v Bechyni od r. 1570 az do r. 1574, kdy na lepší chléb odešel za faráre do Divišova.

jemu pripisuje S t a n i s 1 a v K a n to r, písar utrakvistického kancionálu ") v Tá-





') Titul zní: Piejnę Chwal Bozských. Píjnę Duchowny Ewangelijtfké, Opęt znowu prehlédnuté,

zprawené, a fhromázdęné: Y také mnohé w nowę jlozené z gruntu a základu Píjem Swatých. Ke cti a

k chwale famého gediného węcného Boha, w Trogicy blahojlawené. Také ku pomoct' a k fluzbę yku

potęjfenij w prawém Krejfanském Nábozenjtwí wjjech węrných milugicých y Národy Jazyk Cęlký. Léta

Pánę 1561. Pozdęjší vydání, jako 111. vyd. v Králikách z r. 1576, IV. vyd. v Králikách z r. 1581, ctver-

cové vydání z r. 1594 a z r. 1598 postrádají v titulu pocátecních slov =Piejnę Chwal Buozských«.

") J. Jirecek, kancionál bratrský v C. C M. 1862 str. 38 a násl. — »R e i s f r í k písní., IX. sva-

zek Bratrského archivu fol. 320b. (Jednání Jednoty Bratrské, Mus. 11. 13. 3.) Nadpis rejstríku zní:

Písní duchovních nękterých, jichz se ode naší Jednoty Bratrské uzívá, Rejstrfk. V nęmz se pokládá, od

koho by která slozena neb udęlána byla, pokudz se to vyhledati mohlo«.

31 P. J. Šafarík, Br. Jana Blahoslava »Historie Bratrí ceských« u výtahu, C. C. M. 1562 str. 99 násl.

Dr. J. Bidlo, Vęstník král. c. spol. 1897.

5) Fiedler, Totenbuch der Geistlichkeit der bóhm. Briider, Wien 1863 (Mus. 70 B 197).

Pocziatek Chwal Buozských na Epíjftoly a Ewangelia, przi tom pijfniczky naz Otcze nas, przika-

zanij Buozska s pijjniemi obecznimi a niekterymi Introity y Prozami. Sepsany u knijhy tyto Ode mne

Stanijlawa Kantora Leta 1580 (fol. 574a).

  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ