|
| ||||
| ||||
|
XXXVII. CVRILL 37
bore r. 1580, píseń »N a s t a 1 n á m d e n ...«, kterou pred 19ti lety prinesl Blahoslav v kancionále, tištęném v Šamotulích r. 1561. Stanislav Kantor pripomíná, ze ji slozil knęz Jan Dobeš, ale Blahoslav ve svém Rejstríku `) má ji mezi cetnými písnęmi, jichz text zbásnil Br. Lukáš, rodic a bakalár prazský, muz mocný v slovu i v skutku (t 1528)• Blahoslav rozeznává mezi písnęmi, jez Lukáš »ze starých, prvnęjších predęlával«, a písnęmi jeho púvodními. Predęlané jsou ctyri, ostatní má za pűvodní; mezi pűvodními pro dobu vánocní uvádí »Nastal nám den ...« Nez zcela samostatnę píseń ta pracována není. Pred dobou zivota Lukášova jest v kodexu Vyšehradském obsazen v pol. XV• stol. první typ této písnę o t r e c h v e r š í c h ve sloce. Lukášova pętiveršová sloka písnę jest jen parafrasí sloky trojveršové. Blahoslav cerpá data o autorech písní kancionálu Šamotulského jednak ze své zkušenosti, jednak vęrí nękterűm pobozným starcúm nebo nahlízí do starého nemalého Rejstríku, který mu dal Br. Jan Cerný, v nęmz drahnę bylo toho poznamenáno, která píseń od kterého z predkűv našich byla skládána. O skladatelské cinnosti Lukášovę dozvędęl se nejvíce asi z tohoto posledního pramene; jeho zkušenost mu tu nepovędęla niceho, ponęvadz mu bylo pęt let, kdyz Br. Lukáš zemrel. Zprávy o autorech písní prijímá kriticky a ciní rozdíl mezi udáním zaruceným a domnęnkami. Na pr. dí o písni »V kostele Bohu zpívejme« : »flanc quidam putant Benedictum composuisse. Ita et ego sentio«. (Tu p r ý slozil jakýsi Benedikt. Jsem téhoz mínęní.) O písni »S výsosti na tento svęt« praví docela, ze ji slozil j a k ý s i knęz Mirínský "). 0 autorství Lukášovę 3) pri písni »Nastal nám den« nevyslovuje však zádných pochybností ani domnęnek. Presnę konstatuje, ze ji slozil O tvrzení Blahoslavovę v tomto smęru nebylo treba zádné dis- kuse, dokud studiem ceských kancionálű neprišlo s2 na zprávu, která udání Blahosla- vovę odporuje. Stanislav Kantor, clen ceského sboru líterátského v Tábore, psal mezi r. 1578—1582 svűj kancionál a v nęm téz uvádí velmi presnę prameny, z nichz cerpal. Tak na príklad píše, ze ranní 'píseń , Uslyšal jsi naše modlitby, Pane« se zpívá, jako »Vęj, vętrícku, z Dunaje« a pochází od knęze J a k u b a z K u n v a 1 d u, který byl dękanem v Tábore. Píseń na bozí prikázání nalezl v »bílím Kanczionalu« (fol. 7W). Knęz B a r t o 1 o m ęj S o b ę s 1 a v s k ý slozil prý písnę o 10 slokách »Smutni jsúc ucinęni budem«. Tedy do nedaleké Sobęslavi zašel si Stanislav Kantor pro písnicku, aby ji vepsal do svého kancionálu. Jinou píseń o 30 slokách »Sv. Lukáš o tom píše« s ním sdęlil ve stredu po sv. jakubu Velikém r. 1578 rezník Martin R os a ; i tu pojal do své knihy. Byt zajisté povdęcen tomu, ze se dopídil písnę o 38 slokách »Smrt na nás uvedl Adam všech otec náš«, kterou pred svou smrtí slozil r. 1570 slavný, Jan Táborský. '°) Nelenil, aby si neopatril píseń o 13 slokách za úroda zemskou »O všemohúcí Boze náš«, kterou v dalekém Náchodę slozil knęz J a n A n d ę 1 í c e k, rodilý z Tábora. Jak vidęti, zálezelo Stanislavovi na tom, aby v kancionále pro Tábor psaném byly písnę rodáku táborských nebo muzű z okolí Tábora, jako na pr. z Klokotské Hory. Mimo to neváhal prjjmouti trojhlasé » Patrem« z B 1 a n í k u, »Patrem« S k a 1 i c k é, jez obsahuje i »Kodex Slavętínský«, psaný v dobę Vladislavovę. R. 1582 vepsáno jest do kancionálu Stanislava Kantora »Patrem« J o a c hi m a z K a p í H o r y a r. 1881 jsou na konci knihy napsány rorátní zpęvy, jak je slozil J i r í k N a z o K o u r í m s k ý z e Z 1 o n i c, toho casu dękan v Tábore. Roráty ty nenabyly milosti pred cleny katolické komise, jez chodila za doby protireformacní po Cechách revidovati staré památky kališ- nické a jméno autorovo zamazala cerní. Jest však pres to citelné. Stanislav Kantor jest pri své práci velmi svędomitý; i v nadpisech pri jednotlivých písních pripomíná, dle které jiné, treba svętské písnę, se ta ona nábozenská píseń téz műze zpívati. Na pr. píseń ~Tu'f jiz nechci meškati« prý se műze zpívati , jako »Sjobotecz zámek ") tvrdý« (Fol. 160 h). Dbá ve všem historické vęrnosti, ac kancionál jeho byl urcen nikoliv pro latinský kűr, nýbrz na svętlo vydán sice k chvále Pánu Bohu, ale jen literátűm c e s k ý m kűru prostého na nové kruchtę. Jeho zmínku o knęzi Janu Dobšovi, jako autoru písnę »Nastal nám«, nelze tedy bráti na lehkou váhu, kdyz ve všech svých zápisech a udáních pramenűv jest velmi peclivým. 7) Jednání Jednoty Bratrské IX. fol. 325b. 8) Jednání.]. Br. 1X. 3419. ") Mareš, Zivot Petra Voka z Rozmberka. '0i Jan Táborský z Klokotské Hory (" 1500 v Klokotech u Tábora, f 1572 v Praze). 71) V Uhrách na Dunaji. | ||||
|