|
| ||||
| ||||
|
XXXVII. CYRILL 51
zpęvu az do kompaktát«, Stecker »Nauku pęvecké rodiny, v nichz s pokolení na po- o formách hudebních«, »Dęjinyhudby« a m. j. kolení precházela znalost hymnű Rigvedy. 5. U Cińanű byla hudba jiz 2000 let pr. 2. 0 hudbę kulturních národú starovęku Kr. pęstována vędecky. Císarská bibliotheka cítá pres 500 rűzných dęl cínské hudby. 1. E g y p f a n é. Nápisy a vyobrazení na Cíńané znali theorii o kvintovém kruhu, hrobech egyptských dokazují, ze Egypfané o 12 pűltónech oktávy, 2 pűltóny stupnice; pęstovali hudbu jiz 4000 let pr. Kr. Pre- v praxi však hudba jejich je pouhým hrmo- kvapují vyobrazení mnohostrunných harf, cením. Sbírku podobného významu, jako louten o 1—3 strunách. Tvary jejich upo- zalmy hebrejské a hymny Rigvedy, ulozil mínají na tvary novodobých nástrojű. Hu- v knize Si-king Konfucius v V. stol. debníci zaujímali vynikající postavení pri pr. Kr. Pentatonická (pętistupńová) stup- dvore královském. Knęzí pęstovali hudební nice anhemitonická bez pűltónű f g a c d vędu. Hudba slouzila ve spojení s poesií a jest prastupnicí nejen Cíńanű, nýbrz i jiných tancem nábozenství. Stupnice byla diato- národű, kterí byli na nizším stupni kultur- nická o sedmi tónech. K harfę Tebuni a ního vývoje. V rámci této stupnice pohybují loutnę Nabla pristupúje lvra assyrská. Dále se nejstarší melodie cínské. Z nástrojű znám męli rűzné nástroje bicí, foukací, flétny, jest c e n g, predchűdce našeho harmonia; trubky, bubny. Sistrum, — nástroj to kovový, uzívali téz rűzných nástrojű bicích a fou- — oznacoval jednotlivé cásti bohosluzeb- kacích. ných úkonű jako dnes hlas zvonku pri mešní 6. -7aýonci predcili po stránce hudební liturgii. Na nękterých obrazech tvorí hráci orchestrální skupiny. Cíńany; jejich orchestr a sbory znęjí mno- hem príjemnęji. Osnova starojaponské hudby 2. U Assyranű a I3abylońanűslou2ila zűstává však našemu uchu nesrozumitelnou. hudba svętským úcelűm, pozvedala k boji Z nástrojű znám jest Samiseng a sedmi- odvahu a pri hodech náladu. Vedle lyry strunná Koto. V Kiotu jest dosud uscho- męli Assyrané trojhranné harfy, flétny, vána 1000 let stará normální ladicka. Pred trubky, bubny, kotle a dudy, — pratvar to chrámem v Jedu jest nejvętší zvon svęta. našich varhan. 7. Arabové mají sedmnáctitónovo u stup 3. 0 hudbę hebrejské potvrzují nám nici s absolutnę cistými konsonantními ter - soucasníci její váznost; hudební památky ciemi ; mají 12 hlavních tonin, zvaných M a- v pűvodním znęní se však ztratily. Zacho- k a m a t. Stupnice liší se od sebe polohou valy se jen staré chrámové zpęvy, reformo- pűltónu jako stupnice recké a církevní. vané od Sulzera a vydané Rubínem. Z ná- Tento system dovoluje bohaté heterofo- strojű męli harfu kinnór, ke které byly zpí- nické vykrášlení melodie. Marnę snazil se vány zalmy Davidovy; sám se na ní theoretik El F a r a b i (Alfarabi) nahraditi doprovázel. Dále męli foukací nástroj šofar tento systém reckým. Teprve ve XIV. stol. (trubka), keren, flétny a nástroje bicí. pronikl v praxi system západoevropských Hudba byla ve sluzbách nábozenství a stála národú. Arabští theoretikové pridrzovali se v nejuzším spojení s poesií, jak to dokazuje však i dále theorie »messelové«. Pri tomto píseń D e b o r y, M i rj a m y zpęv vítęzný, zpűsobu męrení intervallű byla mírou délka zalmy D a v i d o v y, píseń svatební a V e 1 e- strun. Nizší tón intervallu jest dle tohoto píseń Salomounova (canticum canti- stanoviska násobkem tónu vyššího. Tak na corum). pr. odpovídá tónu základnímu struna dva- 4. Indűm vlastní jest Vina, strunný to krát tak dlouhá nez jeho oktávę, trikrát tak nástroj s hmatníkem o 7 kovových stru- dlouhá nez jeho kvintę atd. Oblíbeným nách, které se v pohyb uvádęly hűlkou ze nástrojem Arabű byla loutna, kterou slonové kosti nebo kovu, zvanou plektrum. prevzali od Peršanű; zanesli ji ve XII. stol. Tónový system obsahoval 3 oktávy; hlavní do Spanęl a jizní Italie, odkud se rozšírila stupnice męla 7 tónű. Zvyšováním a snizo ve XIV. stol. po celé Evropę a męla váním tęchto tónű a rűzným ladęním v rámci dűlezitý úkol v domácí hudbę XVI.-XVII. oktávy, rozdęlené ve 22 tretinových tónű, století. -- Mimo to męti Arabové c i t e r y, vzniklo t. zv. more tonin. Nejstarší sbírkou smyccové nástroje r e b a b a k e m a n c e, Indű jsou hymny Rigvedy, modlitby a flétny, trubky, rohy a nástroje bicí. kouzelné formule A t h a r v a v é d y. Tanec O hudbę s t a r o a r a b s k é zprávy se ne- a zpęv spojují se s poesií v dramatu. Ve zachovaly. I I , st. po Kr. vynikl K a l i d a s a dramati- 8. Rímané nevytvorili své zvláštní hudby, ckým dílem »S a k u n t a l a«. U Indű byly nýbrz prejali ji v theorii i praxi od Rekűv. | ||||
|