|
| ||||
| ||||
|
52 CYRILL XXXVII'
V dobę staré pęstovali hudbu a zpęv hlavnę nástroj syrinx (kouzelná flétna). Ve III. otroci, za doby císarské sám Nero nepo- století pr. Kr. vynalezl K t e s i b i o s vodní hrdl získati si slávy zpęvem a hrou na ky- varhany, pri nichz vzduch jest vhánęn vod- taru. V té dobę hudba jest v úpadku, po- ním tlakem do píšfal ]e to jakési spojení nęvadz jest v podruzí frivolních pantomim syrinxe a dud. rímských divadel. Císar Hadrian v II. stol. d) V nejuzším spojení byla poesie s hudbou. po Kr. snazil se povznésti hudbu k dűstoj- Rekové rozeznávali a u 1 o d i i, t. j. zpęv nosti, které se tęšila u Rekű za Terpandra. pri nęmz hráli na aulos ; k y t h a r o d i i, zpęv, s doprovodem kythary ; auletiku, hru na 3. 0 hudbę Rekű. aulos a kytharistiku, hru na kytharu. Auletiku pęstoval U 1 y m p o s, kytharistiku a) Rekové znali 3 tónorody a to dia to- Terpander. n i c k ý, zalozený na t. zv. dorickém tetra- R h a p s o d o v é prednášeli jiz v X. stol. chordu o 2 celých a jednom pűltónu (e d c h) ; pr. Kr. homerské epos 11 i a d u a O d y s- c h r o m a t i c k ý o malé tercii a dvou pűl- s e i u. V VI. stol. vyvinula se lyrika, kterou tónech (e cis c h) a enharmonický pęstoval po stránce veselé ve slohu aeoli- o velké tercii a dvou ctvrttónech (e c h). cko-lesbickém básník Alkáus, básnírka Stupnice pocitali od shora dolű a chápali Korinna a Sappho, dále Anakreon, po je se stránky mollové. Základem celého stránce vázné ve slohu dorickém Pindar, systemu byla stupnice d o r i c k á. Spoje- jenz napsal 45 vítęzných hymnű. Vrcholu ním dvou dorických tetrachordű v rozsahu svého vývoje dosáhla recká hudba jako celého tónu vzniká normální oktochord cili lyrické umęní sborové a jako recitativní oktáva dorická : dialog v dramatu. --- Úcelem jejím bylo podporovati slovo básníkovo. Recké drama jevíc se jako spojení poesie, hudby a a h c d e f g aXh c d e f g a mimiky, vyvrcholilo v dílech A i s c h y 10- vých, Sofokleových, Euripidových. Pridánúr; dorického tetrachordu nahore Velikou úlohu męla hudba ve verejném zi- a dole tím zpűsobem, ze zacátecní a ko- votę. Hudební zápasy byly porádány pri necné tóny dvou spojených tetrachordű národních hrách reckých, pri hrách olym- jsou totoznými, a pribráním tónu v hloubi pijských, pythijských, pri slavnostech na po- vzniká diatonická stupnice d v o u o k t a- cest boha Dionysia; z nich vyvinulo se v o v á ; ta sluje dokonalým systémem. Rűz- recké drama. nými výrezy z této diatonické stupnice e) Rectí theoretikové, viz otázku dospęli Rekové k rűzným toninám, lišícím první! se polohou pűltónu; tyto toniny prešly, f) Památky starorecké jsou: 1. tri ovšem v jiném významu, do hudby stredo- hymny Mesómedovy na Musu, na Helios vęké. a na Nemesi; 2. zacátek první pythijské b) Notopis męli Rekové d v o j í, a to ódy Pindarovy; 3. náhrobní nápis,Seikilűv; jeden pro zpęv a druhý pro hudbu nástro- 4. dvę hymny Apollonovy a 5. fragment jovou. Pri zpęvu uzívali písmen veliké prvního Stasima (sborového zpęvu) z Oresta recké abecedy, pri hudbę nástrojné zvlášt- od Euripida. ních znamének, jez psala se brzy stojatę, brzy šikmo, brzy v poloze prevrácené. 4. Vznik hudby kreslEanské ; význam biskupa Taktu v našem smyslu neznali ; melodie Ambroze. a doprovázející nástroj primykal se tęsnę k deklamaci dle kvantity slabik. Ponęvadz kresfany stávali se zidé i po- c) N á s t r o j e znali Rekové st r u n n é hané, prešla do krestanské hudby s nimi a d e c h o v é. K prvým nálezí lyra s vy- melodie hebrejských zpęvű(zalmy), pouklým a kythara s plochým ozvncníkem. i vnęjší forma a ušlechtilost umęní r e- Dále barbyton, pęktis a dvacetistrunná c k é h o. V melodiích obmezili se kresfané maga dis, na níz bylo hráno v oktávách. na diatonický tonorod, protoze chromatika Vedle toho męli loutny o 2—3 strunách. a enharmonika neopovídaly posvátné ná- Pouze akustickým úcelűm slouzil mono- ladę liturgie mešní. Hudbou nástrojnou zpęv chord, ozvucná to skríńka, pres niz byla prvních kresfanű provázen nebyl. Zpívali natazena nad pohyblivou kobylkou jedna jednotlivę knęzí pri oltári a spolecnę lid struna. — Oblíbeným nástrojem Rekű byla hymny, chvalozpęvy (canticum), antifony (strí- lyra, u Homera phorminx zvaná. Z decho- davé zpęvy dvou sbórű nebo precentora vých nástrojű znali aulos a pastýrský a sboru), zalmy a písnę duchovní (odai | ||||
|