|
| ||||
| ||||
|
oltáře, by modlil se stupi'zovou modlitbu, zavzněl s kůru z úst zpěváků introitus z kancionalu sv.-Janského číslo 136. BylE jakoby vroucnou, unisono přednešenou modlitbou, by Bůh na přímluvu sv. třech králův nové a chvályhodné snaze, nesoucí se jedině ku slávě Boží, hojného udělil zdaru a požehnání. Po introitu zpíváno Kyrie. Pak zapěl celebrant n oltáře : Gloria in excelsis Deo. A zase žádné intrády, nebol; sbor ihned pokračoval slovy : et in terra a t. d. Co Graduale zpíváno č. 68 z téhož kancionálu. Při Credo in unum Deum, zase žádných intrád, nebol; ihned zpíváno : Patrem omnipotentem. Offertorium zase zpíváno z kancionálu čís. 139, a tak bez bubnův, trompet, klarinetu a bombardonu dozpíváno: Sanctus, Benedictus a Agnus Dei za překrásné mše Singenbergrovy, kteráž kéž mohla by vyjíti co příloha k milé nám na venkově Cecilie ! Přáti jest toho z té příčiny, že to snad ta nejednodušší mše, kteráž dá se jen mysliti, přístupna jsouc každému i sebe menšímu kůru. Nebof;, ale, p. redaktore, nesmějte se nám, zpívalo nás všeho všudy 7. Tři soprany, tři alty a jeden bass. A jak sám p. farář po mši sv. se vyjádřil, zpívali jsme dobře, až na některé to piano a forte a et incarnatus v Credo, kdež prý měli jsme pomlček lépe dbát, nač později bedlivěji pozor dávati budeme. Introit, Graduale a Offertorium zpívány řečí mateřskou a ne latinskou (což ovšem proti rubrikám), aby upozorněn byl lid, ve chrámu Páně shromážděný na význam slavnosti a nad to, aby mohl poznati lid rozdíl mezi písněmi v kancionálu obsaženými a mezi světskými písničkami, kteréž skoro, už do každého chrámu Páně se vetřely. Zároveú pak nejvhodnější to příležitost na světlo vynést ony drahé a vzácné perly, kteréž v kancionálu jsou nepovšimnuty.
Na slavnost nejslad. Jmena Ježíš zase bychom rádi zpívali druhou mši Singenbergrovu in honorem set. Stanislai a vložky máme zase uchystány z kancionálu a sice: Introitus číslo 382, Graduale čís. 380 a Offertorium č. 408. Než začneme v chrámu Páně nějakou tu novou mši zpívati, pomodlíme se každý kleče potichu Otče náš a Zdrávas Maria k onomu svatému, k jehožto úctě mše jest složena, by přímluvou svou vyprosil nám od Boha zdaru a požehnání. Nepatrným ovšem jest sbor náš (seménkem horčičným), než dá snad Bůh laskavý, že za čas vzroste a se vzmůže. Učíme se také IIallerovým: Litaniae Lauretanae, ku slavnostem neposkvrněné Rodičky Boží, Marie Panny. Bůh laskavý dejž i později přičinění našemu potřebného zdaru a požehnání. Dánat; kratičká zpráva tato u veřejnost, ne k vůli chvále, vždy^ nečiníme toho pro svět, nýbrž pro Boha, od něhož toliko čekáme odplaty,nýbrž z té pouze děje se to příčiny, by, co stalo se u nás nepatrnými silami, o to i jinde pro chválu a čest Boží se přičinili. *) Frant. ňlíma, kooperator. Hlas z Moravy. (Obecný zpěv a kancionály). Není poehybnosti, že u veškerých přátel reformy kostelní hudby velikou způsobila radost zpráva „Cecilie”, že hudební sekce křesEanské akademie rázně zasaditi se chce o zavádění řádného zpěvu lidu v kostele. Když nyní už sem a tam krásný a zbožný zpěv se mnohých zaznívá kůrů, jest věru nejsvrchovanější čas, aby též začátek učiněn byl s vyklizením nešvaru, který beztresně se páchal a až dosud páchá v kostelích s obecnou písní. Příčinu úpadku obecného zpěvu lidu dlužno hledati v zavádění rozličných kancionálů, jichžto spisovatelům a pořadatelům namnoze nedostávalo se potřebných hudebních vědomostí ano i znalosti jazykové (na př. Tidl) ; neníti tedy divu, že oplývají knihy ty přemnohými nedostatky a chybami mluvnickými, ano i pravopisnými, o nějakém básnickém, vzletném textu, bez toho nemůže tu býti ani řeči ; co pak se týká nápěvů těch kterých písní jsou to pouhá nápodobení světských písní podle možnosti textu přispůsobených. A poněvadž člověk už od jak živa ku zlému nosí v sobě náklonnost, stalo se i tu, že písně takové lidu, majícímu svrblavé uši snadno se zalíbily a jako Bohu ku potupě do svatyně se uvedly. Bohudíky tudy, že už brzy zlořád ten od-straněn bude novým •kancionálem, jenž péčí hudebního odboru křesi;anské Akademie vydati se má a velice by páni náčelníci ref ormačního hnutí, — jichžto veleobětavá snaživost vůbec jest známa, dobré věci posloužili, kdyby s na-pnutím veškerých sil pustili se do díla, aby v době co možná nejkratší byl dán lidu do rukou kancionál, jenž by všem požadavkům úpině učinil zadost. **) *) Dejž to Pán Bůh! Vám pak i malému sboru síly a vytrvalosti. Pozn. red. **) Důkladná práce vyžaduje času sil i spojených. Tak rychle i při úsilovné snaze to nepůjde a proto věru by odporučovalo se, aby rodní bratří na Moravě prozatím přijali, co nyní — v době přechodní — nejlepšího máme, míním Kancion a 1 S v a t o-Janský, který v ceně velmi snížené lze dostati. Oba díly prodává „dědictví Sv,-Janské°' (vys. důst. pan Karel Schwarz, kanovník a správce dědictví Praha, Hra dčany) nevázané za 3 zl., vázané za 3 zl. 40 kr. Hlas varhan (oba díly) za 10 zl. Chudším cbrámům a odběratelům povolí se dojista i p 1 a-c e n í v e 1 h ů tác h. Pro lid pak a školní mládež možno použiti „Mešního kancionálu” od redaktova vydaného, v němž obsahují se písně, | ||||
|