|
| ||||
| ||||
|
56 CYRILL XXXVII.
a jeho rízením mnoho dobré hudby církevní bylo provedeno. — R. 1902 prijal místó varhaníka pri arcidękanském chrámu Pánę v Chrudimi, kdez zároveń stal se ucitelem hudby na dívcím paedagogiu. Vojtęch Ríhovský nepomýšlel spocátku nastoupiti skladatelskou dráhu, chtęl pouze býti pocestným následovníkem svého otce v úradę rídícího choru. Stalo se však, ze upo- zornęn byl na Vilímkovy »Hudební Kvęty«, jichz redaktorem byl Karel Weis, a touha, nękterou skladbicku míti uverejnęnu, privedla jej k tomu, by komponoval nęjaký tak zvaný »Klavierstiick«. Nerozmýšlel se dlouho a napsal takto v krátké dobę 15 klavírních skladeb, které ihned redaktoru K. Weisovi zaslal, jenz vyslovil se o skladbách tęch velice pochvalnę a nadęjnému komponistovi slíbil, ze je brzy uverejní jím povzbu- zen oddal se vedle svých stavovských povinností cele komposici a stvoril zvláštę na poli hudby církevní díla pozoruhodné ceny, jíchz seznam jest v posledních císlech »Cyrilla« uverejnęn. Vedle komposice skladeb církevních vęnuje se s oblibou Ríhovský tvorbę svętských skladeb sborových a tvorbę písní. Znacný pocet vydaných jeho dęl jest neklamnou znám- kou, ze lehce a rychle tvorí, v cemz jest podoben Sychrovi. I v instrumentaci jeví jeho skladby mękkost a zvláštní lyrický charakter. Musa Ríhovského jest vyslovenę lyrickou; mękká, nehledaná linie melodická plyne príjemnę na podkladu vtipných harmonií. »Missa Loretta« jest Ríhovskému vzor, kterým se bral ve svých dalších mešních skladbách. Kvętnatost dikce, necinící velikých poza- davkű na sborové tęleso, zpűsobila Ríhovskému záhy oblibu na kurech a zatlacila Fiihrera a Horáka. Jeho poslední díla (Missa solemnis) pridávají k lyrismu i drama- ticnost, nevyhnutelnou to slozku církevní skladby. Tęšíme se z toho, ze Ríhovský za- bocil na toto pole, kde rostou skladby ne líbivé, nýbrz klassické. Zrídlo talentu Ríhov- ského jest nepreberné; dovede zajisté po nálezitém studiu klassické doby Palestrinovy a Iiachovy z tohoto pramene vod zivých podati našim kűrűm skladby ceny takové, ze ho pridruzí k slavným našim mistrűm, jako byl Trojan Turnovský, Harant z Polzic a Tomášek. lwlw 1w1w Steckerova „ 1V[issa solemnis11. Dr. CYRILL SYCHRA. (Pokrac.) GLORIA. Prvou cást — Allegro moderato — zahajuje unisono tenoru a bassű: a3 Et in ter- ra pax ]e to zas onen prvý motiv z chorálního »Kyrie«, jemuz pouhou zmęnou rhytmu dán charakter jásavého motivu. Po nęm v piné síle pronáší sbor prosby: »laudamus te, benedicimus te, glorificamus te«, kdyz byl pred poslednęjším alt v pianu vyrkl: »adora- mus te!« Následující »Gratias agimus« prednáší sám bas; na to v unisonu vpadnou tenori se soprány s »Domine Deus...« motivem D.-Mi-ne De us, jejz pak hned imitují alty s bassy (unisonem). Prichází sostenuto assai — ve varhanách zaleskne se cást motivu a, a na to v rychlých sledech vystupují jednotlivé hlasy s »Do- mine Fili ...« v bohaté polyfonii: | ||||
|