|
| ||||
| ||||
|
60 CYRILL XXXVII.
Hymna k nejsvęt. Srdci Jezíšovu. (Na slova pak opęt v »Sanctus«: — —a P. Záka.) Part. 20 hal., 50 textű (jedno- 0—01 ow tlivę se neprodávají) K 1'--. Ho- san - na in ex - cel - sis aspoń valná jeho cást (jako v »qui sedes«) se objeví. Nová edice Schwailnova. »Missa »Benedictus« zacíná alt: in hovorem« S.Joannis Baptistae ad qua- Adagio. tuor voces inaequales comitante organo auctore A n t o n P o n t e n -- opus 21. Diisseldorf. Nakladatel L. S c h w a n n. — Cena part. 1 M 80 Pf. Jednotlivé hlasy Be - - ne - di - ctus á 15 Pf. je to zdatnęji vypravený motiv, který jest podkom- ponován citovanému »Amen« z »Kreda« (oznac. 2.), Edicí Schwannovou vydaná mše Pontenova jest Sanctus« nripravuje sopran motivem bez velikých pozadavki pro sbor. Psána jest za- Aradanle. _ jímavę. Vętšinou zpívá ctyrhlasý smíšený sbor -- ten »Benedictus« (kromę »hosanna«) svęruje skla- datel solovému altu a basu. Základní motiv jest hned v I. Kyrie: San-ctus, San - - - ctus, který jest jiz podrobnę také v ,Et incarnatus est- vypracován: Andanle. Ky - ri - e e - lei - son Et in - car - na - - - tus est Jemu príbuzný uvadí se v posledním »Kyrie« podobnosti s cástí citovaného motivu z >,Amen, u »Kreda« nezapre. Tempo I. To vše uvádím, bych akcentoval dovednost Pon- tenovu ve snaze o motivickou jednotu jeho díla. Nęjaké rozháranosti mše ta proto nevykazuje. Var- hanní part jest oporou sboru; v cetných místech jest úpinę samostatný. Skladatel rád píše jej ve Ky - ri - e e lei - son, vyšších polohách. Tím vázného rázu skladbę ne- stírá. jejz predvádí bas a po nęm s týmze postupnę vy- Skladba tato nepiisobí velikých obtízí sboru ani stupuje tenor, alt a sopran. Druhá partie (sub. 2) varhaníkovi. Hlasy pohybují se vesmęs v polohách predvedeného motivu vyskytne se v »gloria« ještę stredních. dvakrát: A n t o n i o P o n t e n »Missa pontificalis« ad quatuor voces inaequales comitante organo (Pio Papae X. iubileum sacer- dotale celebranti dedicata). --- Opus 25. pro-pter magnam Diisseldorf Sumptibus L. Schwann. »Kyrie, má motiv: d~eda~ile. Qui se - des ad dex - - te- ram Ky - ri - e e - lei - - sor. príbuzný je také v »Sanctus«: dále zazní zas v »kredu,: San-ctus, San - - - - ctus a v III. »Agnus, (Tempo 1). U dríve zmínęné skladby cenil jsem nejvíc motivickou jednotu jeif, Et as - cen-dit u této zas mę nejvíc interessuje vesmęs polyfonní zpracování sboru. Homofonním místum jako by se skladatel vyhýbal. V tom vidím také vyšší cenu této mše oproti mši In hon. Scti. Joannis Baptistae=. Má také — vzhledem k titulu a dedikaci — slav- nostnęjší ráz. Jeho hledí skladatel dosáhnouti pro- stredky, neznatícími bizarnosti a všednosti projevu. Ani tato mše neklade varhaníkovi ani sboru zvlášt- A men, ních obtízí. Dr. C. Sychra. | ||||
|