|
| ||||
| ||||
|
XXXVII. CYRILL 69
sídlech theologické instituty, na nichz professori jsou státem honorováni a vzájemnou dohodou moci svętské i církevní ustanoveni. Mimo sbor professorský, jez podléhá zákonűm o universitách, jsou ještę p r e d- s t a v e n í a 1 u m n á t u, v nęmz bohoslovci zijí spolecnę, a hlavnę po stránce nábo- zenské doplńují pod vedením tęchto predstavených vędecké a theoretické prednášky universitní. K d o m á c í m mimouniversitním prednáškám patrí na pr. liturgika, ritus a praktické pęstęní zpęvu. Ucitelové tęchto predmętű nejsou v zádném svazu s universitním sborem professorským. Na všechny rektoráty knęzských seminárű jsem poslal dotazník s tęmito body 1. Jaký jest pocet hodin a rozdęlení jejich pro vyucování liturgickému zpęvu ? (Kolik hodin v celku se mu ucí týdnę, zdali jest rozdęleno vyucování po rocnících ci po oddęleních ?) 2. Tvorí-li vybraní pęvci pęvecký sbor, který se úcastní liturgických úkonű v ko- stele seminárském nebo také v kathedrále ? 3. Jsou-li všichni bohoslovci povinni úcastniti se vyucování liturgickému zpęvu a konají-li na konci roku z nęho zkoušku? 4. Zdali vedle praktického zpęvu se konaií o církevní hudbę na ústavę prednášky theoretické a vędecké? 5. Stav, jméno a honorár ucitele zpęvu. 6. Prání a návrhy o povznesení a reformę církevního zpęvu pri knęzských semi- nárích. Vętšina rektorátű odpovędęla a z odpovédí mozno sestaviti následující celkový, ne ve všem utęšený obraz. Az na velmi rídké výjimky jsou zavázáni úcastniti se všichni bohoslovci hodin pro církevní zpęv, který je tedy pri theol alumnátech obligatorním. Odchylky od tohoto pravidla jsou jen v nękterých klášterech, kde se ucí zpęvu novicové a pak az theologové IV. rocníku. Velmi tęzko dá se ríci, kolik hodin týdnę vęnuje se pri jednotlivých alumnátech c e 1 k e m zpęvu. Pricházejí totiz skoro všude do rozporu dva principy. Dle prvního alumnát tvorí dvę veliká o d d ę 1 e n í ; oddęlením vyšším jest vlastní »schola cantorum«, sbor vybraných zpęvákű, který obstarává zpęvy pri domácí bohosluzbę. Dle druhého principu jest vyucování zpęvu po r o c n í c í c h ; bud se ucí v kazdém rocníku zvláštę, nebo se spojují nękteré dohromady. Obycejnę se hledí mezi obęma principy získati kompromisu; z celého alumnátu se vyberou nejlepší zpęváci; ti tvorí »scholu«. Ostatní se jmenují »nezpęváci« a tęm se udílí vyucování dle rocníkű. Pocet vyucovacích hodin pro »n e z p ę v á k y« jest velmi rűzný v jednotlivých seminárích a neodpovídající látce, jez se má probrati u posluchacű, kterí vstupují do theologie a neznají mnohdy ani noty. Uvedu jen príklady; v seminári a) jest pro kazdý rocník vymęreno pűl hodiny zpęvu, v celku pro celý ústav 21/2 hod. týdnę. Ustav b) má 1 hod. pro theology I. rocníku a druhou hodinu pro tri vyšší rocníky spolecnę. Jinde c) jest spojen první rocník s druhým, tretí se ctvrtým, a mají po hodinę týdnę. Zajímavá d) jest osnova, dle níz se jedna hodina vęnuje knęzským intonacím ve IV. roc., jedna hodina pęveckému sboru (schola) a pűl hodiny jen nezpęvákűm ! Ti, co nęco dovedou, mají na zpęv celou hodinu; co nedovedou nic, jen pűl hodiny. Patrnę se tu jednalo dle slov Písma: »Majícímu bude pridáno. . .« Lépe jest na tom ústav, kde dvę hodiny týdnę jsou vęnovány nezpęvákűm I. roc., jedna hodina spolecnę nezpęvákűm z I1., III. a IV. roc., a dvę hodiny p ę v e c k é m u sboru. Jinde spojili celý první rocník s nezpęváky II., III. a IV. rocníku a dali mu jednu hodinu týdnę. Zpęváky z II., III. a IV. roc. cvicí jednu hodinu týdnę ve zpęvech pro domácí bohosluzbu potrebných. Nejspravedlivęji si pocínají v jednom seminári v Halici; kazdému rocníku nadęlili po jedné hodinę. V hodinách tęchto, v nichz se vyucují ne- zpęváci po rocnících, jest predmętem ucebním c h o r á I. Sbor z p ę v á k ű vęnuje se kromę chorálu i polyfonii. Nezpęváky po rocnících vyucují zvláštní, honorovaní ucitelé zpęvu, knęzí i laici. »Scholu« rídí obycejnę bohoslovec z nejvyššího rocníku, který má místo platu vábný titul ~praefectus musicae«, Zvláštę znamenité jsou h o n o r á r e ucitelű zpęvu. Jejich výše jest v prevráceném pomęru s jejich námahou. Cím více kdo z nich projevil lásky ke zpęvu, tím mu byl dán menší plat. A kde na pr. docela sám rektor nebo vicerektor semináre, jako výborný znatel nového vatikánského chorálu ujal se energicky reformy zpęvu ve svém ústavę, | ||||
|