Různé zprávy
Ročník: 1911; strana: 75,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
XXXVII.

CYRILL

75

rodina Fuggerű vydrzovala si vlastní ka-

pelu a sbor ; taktéz v Praze na dvore Ru-

dolfa II. zilo mnoho znamenitých umęlcű

hudebních. Z epochy Okeghemovy jest

vzpomenouti A d a m a z F u 1 d y, jenz klade

s oblibou cantus firmus do diskantu, A g r i-

coly, Fincka,Jindricha Isaaka pri

dvore císare Maximiliána I. v Innsbrucku,

kde spracoval píseń »Innsbruck, ich muss

dich lassen«. Isaakűv zák L u d v í k S e n f 1

s oblibou uzíval nęmeckých církevních písní

jako cantus firmus ke zpracování motetta.

Dalšími vrstevníky Nizozemcű byli : P a -

vel Hofheimer, ThomasStoltzer,

Ludvík Senfl, Leonli ardt Pa-

minger a Balthasar Hartzer,

latinsky Resinarius 1543, pastor v Ceské

Lípę, jehoz »Responsoria« jsou nejstarší

tištęnou památkou nęmecké hudby v Ce-

chách. Jsou to bohatę ozdobené nábo-

zenské zpęvy pro prednes solový. Veliký

vliv na tehdejší zpęv církevní męly kostelní

sbory a kantoráty, z nichz vynikl kantorát

Tomášské školy v Lipska. Z kantorű této

školy vynikl Schein, Kniipfer, Kuh-

nau, Bach, Doles, Hiller, Wein-

lig, Hauptmann, Richter. Podobný

význam jako kantoráty v Nęmecku męly

sbory literátű v Cechách, které se postaraly

o skvostnę provedené kancionály. V Praze

vedle Nizozemcű R e g n a r d a, L t1 y t h o-

n a a P h i l i p a de M o n t e pűsobili

Jakub Gallus a Hasler spolu s Va-

l e r i e m O t t o u, kterí byli nejlepšími

varhaníky té doby. V Liberci pűsobil C h r i-

stophorus Demantius; napsal šesti-

hlasé nęmecké pašije dle sv. Jana, dále

»Threnodiae«, t. j. pohrební zpęvy, polské

a nęmecké tance. V Augsburgu pűsobil Re

hor Aichinger a Jan Eccard. Tento

proslul klassickým zpracováním nęmeckých

církevních písní ve vícehlasu. V prechodní

dobę vynikl P r a e t o r i u s, jenz sebral a

zpracoval pres 2000 písní nęmeckých; svę-

tové slávy získalo mu dílo »S y n t a g m a

rrí u s i c u m«. (Viz ot. 1.!)

21. Madrigal, villanela a jejich pęstitelé.

Madrigal jest umęlá píseń XVI. století

o jedné sloce pro 3—5, nękdy az 6 hlasű

s textem obsahu milostného. Pűvodnę to

byly písnę pastýrské. Jméno odvozeno od

slova »M a n d r a« -- stádo a »g a 1« = pí-

seń. Oblíbené madrigaly byly aranzovány

pro 1 hlas s prűvodem loutny nebo cembala,

címz madrigal se stal východiskem monodie.

Pęstován by1 zejména v b e n á t s k é škole

Villaertem a Arcadeltem, jehoz madrigaly

došly v krátké dobę 31 vydání. Z nejstarších

madrigalistű byl P h i l i p p V e r d e 1 o t.

Madrigal pęstoval Orl. Lassus a mnozí jiní

mistri italští, nizozemští a nęmectí. Forma

ta se udrzela dosud v Anglií, kde se za

tím úcelem utvorila v XVIII. stol. spolecnost

(Madrigal Society). Vynikající anglictí mistri

této formy jsou Morley, (Morlé) Bird (Bord)

a Dowland (Dauland). Vedle prokompono

vanęho madrigalu pęstována byla jednoduchá

strofická píseń lidová neb tanecní pod jmé•

nem »k a n z o n a«; byla obycejnę trojhlasá

a męla tri rűzné formy: 1. benátská V i I-

1 o ta s velice jednoduchými melodiemi, psaná

bez zretelu na text; 2. homofonní V 111 a-

n e 1 a, píseń poulicní jakofrancouzská »Vau-

deville« anęmecká >Gassenhawerlin«,hrubę

komického obsahu a konecnę 3. B a 11 e t t o,

forma podobná rondu, pęstovaná zvláštę

ve Španęlsku. Jaksi mezi umęlým madri-

galem a jednoduchou kanzonou stojí frot-

tola - malé ovoce, kferou pęstoval zejména

M. Cara a Tromboncino. Jest to píseń slo-

ková veselého rázu, faktury akkordické.

(Príštę dále.)

III

RŰZNÉ ZPRÁVY.

I* Státní zkoušky hudební. Nejblizší zkoušky

pred c. k. zkušeb. komisí pro vyucování hudbę

na školách stredních a ústavech ucitelských v Praze

(ze zpęvu a hry na housle, klavír a varhany) ko-

nati se budou koncem cervna t. r. vzdy o 2. hod.

odpol. pocínaje v sále c. k. ceského ústavu pro

vzdęlání ucitelű v Praze v Panské ulici ku prání

mnoha kandidátű, kterí se zkoušky v jarním období,

výjimecnę letos dríve konané, nemohli zúcastnití.

Kandidáti, pokud se týce kandidátky, nechf podají

porádnę dolozené své zádosti s podobiznou, opa-

trenou úrední legitimací i vlastnorucním podpisem,

u reditelství c. k. hudební zkušební komise v Praze-II.,

Myslíkova ul. c. 32, nejdéle do 25. kvętna t. r. vcetnę ;

zároverí treba u zmínęného reditelství sloziti prede-

psanou zákonnou taxu 30 K a obnos 2 K na kolky.

** Uprázdnęná místa: Reditele kűru na

Mę I ní c e ave V. C a k o v i c í ch u Prahy, a var-

haníka v P 1 z n i. Blizší: B- Kašpar, Smíchov 271,

** Vhodné místo hledá vynikající operní solista

baryton, zvl. jako choralista neb ucitel zpęvu.

Adressu sdęlí B. Kašpar, Smíchov 271.

** Krajan nአprof. J u l i u s B ó h m, c. k,.

dvorní kapelník ve Vídni, vyznamenán byl J. V.

v uznání vynikajících zásluh zejména na poli církevní

hudby rytírským krízem rádu Františka Josefa. Vy

znamenaný jest dlouholetým reditelem varhanické



  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ