|
| ||||
| ||||
|
XXXVII. CYRILL 83
První rakouský paedagogický kongres ve Vídni od 20.—23. dtibna 1911. (Dokoncení.) Pocet a rozdęlení hodin vyplývá z ú c e 1 u tęchto hodin. Ú c e 1 e m j e s t: vychovati z bohoslovcű rádné a snazivé zastance a buditele zpęvu presnę církevního na základę Motu proprio z 22. listopadu 1903, kterí nejen sami do- konale dovedou prednésti zpęvy liturgické, ale kterí téz rozumęjí církevním predpisűm o hudbę chrámové a snazí se je pak ve svých farnostech privésti k platnosti, pokud pomęry dovolují. je treba, aby pochopili ducha pravé církevní hudby a v seminári téz męli prílezitost slyšeti vzorné provedení ryze církevních umęleckých skladeb. K d o s a z e n í úcelu tohoto jest konati theoretické vyucování i praktické cvicení ve zpęvu se stálým zretelem ke tríbení vkusu a krasocitu, i k buzení lásky ke zpęvu posvátnému. Ponęvadz predchozí vzdęlání bohoslovcű ve zpęvu a hudbę jest velmi rozdílné a casto velmi nepatrné, navrhuji ponechati dosavadní rozdęlení jejich na 2 hlavní od- dęlení, na oddęlení z p ę v á k ű a n e z p ę v á k ű. Do oddęlení z p ę v á k ű po predchozí zkoušce vraditi bylo by jen ty, kterí dovedou dobre intonovati a ovládají nękterý z hu- debních nástrojű. Sbor tento tvoril by »scholu«, která má povinnost obstarávati umęlé zpęvy pri bohosluzbę a byl by necetným. Kazdému z obou oddęlení, zpęvákűv i nezpęvákűv vykáze se p o d v o u h o d i- nách týdnę. Ponęvadz by v nizším oddęlení, k nęmuz nálezí vętšina bohoslovcű, pri spolecném dvouhodinném cvicení v témdni jen málo se dalo docíliti, rozdęleno budiz vyucování v tomto nizším oddęlení po j e d n o t l i v ý c h r o c n í c í c h, a to tak, aby kazdý rocník męl první hodinu v témdni pro sebe, v druhé pak aby se spojili nezpęváci rocníku I. s II. a nezpęváci rocníku III. s IV. Oddęlení v y š š í (schola) nechf cvicí se v obou hodinách s p o 1 e c n ę bez ohledu na rocníky, jez bohoslovci navštęvují. Tím zpű- sobem bude míti k a z d ý bohoslovec v témdni d v ę h o d i n y zpęvu, af patrí do oddęlení toho ci onoho, a af jest v kterémkoliv rocníku. Dosud mívali nezpęváci hodin ménę nez zpęváci; proto oddęlení pęveckému se mnozí vyhýbali, kterí platnę tam mohli pűsobiti. Spravedlivým tímto rozdęlením prestane vzájemná nevrazivost. Rozdęlení nizšího oddę- lení po rocnících umozní uciteli individuelní práci s jednotlivci. Ucitel zpęvu bude míti celkem 8 h. týdnę. Hodiny zpęvu zarazeny budtez jako rádné do rozvrhu hodin pro ostatní predmęty! Ucitel zpęvu budiz jako docent rádným clenem professorského sboru pri theolo- gických institutech se všemi právy i povinnostmi a plat bude dostávati nikoliv z privátní kassy konsistorní ani seminárské, nýbrz bude honorován jako ostatní clenové sboru z nábozenské Matice a bude ustanoven vzájemnou dohodou církve se státem. Műze býti i laikem, ale bude rádnę ovládati kromę všeobecnę nutných vędomostí hudeb- ních zvláštę chorál edice vatikánské a polyfonii. jest se mtt vykázati státní zkouškou ze zpęvu a varhan. Na útraty církevní bude poslán pred nastoupením svého úradu do Beuronu nebo do Emaus (Praha), aby vssál v sebe tradici benediktinskou v prednesu chorálu. Vítanou jest zpráva, ze c. k. církevnę-hudební škola (Klosterneuburk-Vídeń) zrídí pro budoucí ucitele v seminárích zvláštní kursy. Kdyby v seminárích stát zavedl kromę obligátního zpęvu ještę obligátní cvicení ve hre na varhany a na klavír, pak by rázem a nejlépe se rozluštila otázka ucitele zpęvu tím zpűsobem, ze byl by definitivnę ustanoven j a k o c. k. p r o f e s s o r c í r li e v n í hudby v IX. tr. hodnostní Pokud nebudou zrízeny rádné professury pro církevní hudbu v seminárích, pro první okamzik budiz aspoń všude zavedeno 8 hodinné vyucování zpęvu a docent zprvu budiz placen za hodinu, jako se honoruje hodina na konservatorích hudby ! Návrh mnou zde ucinęný není utopií; osrnihodinné vyucování církevních zpęvú zavedeno bylo roku 1894 v Hradci Králové. V š i c li n i o r d i n a n d i se podrobí zkoušce nejen ze zpęvűv knęzských, nýbrz z celé látky, jez byla od I. rocníku prednesena; výsledek zkoušky se zapíše do indexu Moznost zkoušky ze zpęvu kotví na § 4. výnosu ministra k. a vyuc. z 26. zárí 1939, dle nęhoz k e s v é z á d o s t i (liber ihr Verlangen) mohou bohoslovci skládati zkoušku z mimorádných predmętű na institutech theol., pokud pravidelnę se zúcastnili | ||||
|