|
| ||||
| ||||
|
84 CYRILL XXXVII.
prednášek a známka se má zapsati do indexu (Meldungsbuch). Zádost bohoslovcű ohlednę zkoušky ze zpęvu mají biskupové právo regulovati narízením, ze kdo chce býti vysvęcen, m u s í tuto zádost projeviti a zkoušce se podrobiti. Ke zdárnému pęstęní círk. zpęvu jest ovšem kromę uvedeného nutnou i rádná prírucka, dovolení státu, aby rektorát semináre smęl do úctű zapsati vyplacené polozky za koupené hudebniny a hudební nástroje; nutno jest opatriti rádné místnosti pro zpęv, síń orchestrální, nękolik harmonií a varhan. II. díl mé prednášky jest krátký, protoze se táze, jakým zpűsobem se v Rakousku na theologických fakultách (ne v seminárích) pęstovala církevnę - hu- d e b n í v ę d a. Veliká nulla jest krátkou, ale významnou odpovędí. Ani pri jedné fa- kultę theologické v Rakousku není zrízena docentura, tím ménę ovšem professura pro tento obor, ac na fakultách filosofických všude jest rádná professura pro hudební vędu, ba nękde professori dva a mimo nę ještę lektor hudby. Cizina jde tu daleko pred Rakouskem. Vzpomínám jen dr. P. Wagnera, professora církevní vędy hudební pri universitę ve Freiburku, dr. Mathiasa, docenta pri universitę ve Strassburku i j. Zpęv jest integrující cástí církve katolické a její vznešené liturgie; dęjiny hudby do století XVI. jsou vętšinou jen dęjinami hudby c í r k e v n í, o níz bohoslovci nemalí prílezitost niceho slyšeti. Zádám tedy, aby slavné shromázdęní rácilo jednotným projevem dáti souhlas k pilné zádosti I. rak. hudebního kongresu ministerstvu kultu a vyucování, aby za souhlasu s rakouským episkopátem 1. zavedeno bylo pro zacátek aspoń osmihodinné, povinné vyucování církevních zpęvű v knęzských seminárích a ucitel zpęvu aby byl honorován ze státní pokladny; 2. aby pri fakultách universitních systemisována byla honorovaná docentura pro pro círk. hudební vędu; 3. aby k systemisovaným docenturám na universitách priradilo se osmihodinné vy- ucování zpęvu v seminárích jako prakticum (seminární cvicení). 4. Jest si dále práti, aby s prípravou k hudebnímu vzdęlání kleru bylo jiz pocato systematickým vyucováním hudby pri chlapeckých seminárích. Po tomto referátu precetl predseda kongresu prípis Jeho Eminence nejd. pána Lva kardinála ze Skrbenských, který prineslo poselstvo O. J. Cyrillské ke sjezdu, Jeho Eminence oznamuje v nęm cesky, ze jako protektor 0. J. C. vysílá k s j e z d u j e j í m u zástupce, preje nadšenými slovy, aby sjezd dodęlal se prakti- ckých výsledkű svého jednání a slovy nejváznęjšími zádá, aby na theologických fakultách pri rakouských universitách zrízeny byly docentury pro církevní hudební vędu. Prípis (prelozený do nęmciny) vzbudil nejzivęjší ohlas v celém shromázdęní a zvláštę pak v prítomných hodnostárích z ministerstva kultu. Téz všechny vídeńské denní listy prinesli doslovné znęní listu kardinála prazského tucným písmem; n a š e 1 i s t y, i denní i odborné, tohoto vázného a dűlezitého projevu bohuzel pri referátech o sjezdu pre- hlédly, ac męly právę konstatovati, ze p r v n í p o d n ę t k této tak významné instituci dává kardinál a primas k r á l o v s t v í C e s k é h o na rakouském sjezdu, a tím v re- formę církevního zpęvu Cechám zajišfuje první místo mezi ostatními zemęmi v Ra- kousku. Pri této prílezitosti ještę o jednom symptomu našeho »verejného mínęní« jest uciniti poznámku. Nebylo u nás dosti akcentováno, ze téz ke zrízení h u d e b n í c h d e p a r t e- m e n t ű v korunních zemích na ríšské radę zastoupených z Cech dán byl p r v n í p o p u d, který byl na sjezdu tlumocen ústy nejdűstojnęjšího pana biskupa dr. Grosse. V celém Rakousku byl v Praze zrízen pred nękolika męsíci p r v n í r e f e r á t h u d e b n í ; cást resoluce p. biskupa Grosse, aby náš referát byl povýšen na samostatný departement, se právę tyto dny spinila a hudební kongres műze zbudováním úradu tohoto ukázati jiz na praktické výsledky své resoluce. Úmyslnę podškrtáváme tyto dvę význacné události, ke kterým byl dán podnęt z Cech, ponęvadz byly u nás dosud systematicky zamlcovány; zda z nevędomosti, ci úmyslnę, nechf reknou ti, kterí dosud o kongresu referovali. Z dalších, velmi cetných a zajímavých referátű műzeme jen o nękterých se zmíniti. | ||||
|