|
| ||||
| ||||
|
86 CYRILL XXXVII.
I pro nás, Cechy, byla jeho prednáška, ac místy trochu prepeprená, velmi zajímavou, ponęvadz jsme slyšeli s nęmeckým textem písnicky, jez doma bohuzel slýcháme cesky. Rádi jsme vzali na vędomí, ze se radikálnę obul do písnę » Hier liegt vor deiner Ma- jestát«, která také straší na našich kruchtách jako parádní mše pri kantátę. jsme vdęcni, ze i Nęmci jí mají dosti. My na tuto píseń vzpomínáme s trpkostí, ponęvadz jí vytlaceny byly naše staré a krásné písnę ceské, af jiz se ani nezmińujeme, ze zatlacila pri z p í- v a n é m š i sv. liturgický zpęv latinský. Ohlednę jednotného zpęvníku obnovuje vlastnę prof. Moissl staré prání, pronesené jiz na generálním snęmu cecilském v Pasovę, kde zádáno bylo, aby aspoń 20 písní bylo vydáno pro všechny krajiny s nęmeckou recí, k nimz by pak si jednotlivé diecése pri- dávaly své písnę. Ale i tento velmi nepatrný pozadavek jednotného zpęvu prohlásil tehdejší predseda, zvęcnęlý dr. Haberl, za nemozný v dobách nynęjších, ponęvadz prý se nenajde takové ochoty k poslušnosti. Vtipnę pravil, ze kdyby všichni Nęmci zpívali »Grosser Gott, wir loben dich«, ze by Prušáci jistę pridali: »Wir, P r e u s s e n ...« Zertovnę, ale vęcnę vystihl nesjednocenost v pęveckém snazení nejen u Nęmcű, nýbrz i u nás. My se snad na jednotný zpęvník ani nezműzeme; nebo ho vydáme, az lidé prestanou zpívati. Vybrali jsme z referátű jen ty, jez se týkaly bud prímo nebo neprímo církevní hudby. O postupu celého kongresu a o všech referátech aspoń prehlednę prinesly jiz dríve zprávy ceské listy. Reditel konservatore prazské, J. K a -~ n z A 1 b e s t u, męl po- zoruhodnou prednášku o zarízení moderních konservatorí, v níz probral nejen jak má býti budova pro hudební institut stavęna, nýbrz jak má býti úcelnę sestaven vyucovací plán. Zbývá nám ještę promluviti o otázce s t á t n í c h z k o u š e k, jez probrána byla pri hlavním referátu p. R u d o 1 f e m s v o b. p á n e m P r o c h á z k o u. O jeho referát byl jiz sveden celý papírový a slovní boj, v nęmz však mnohé a dűlezité vęci byly dosud ve zprávách vynechány. Ty jest nám vyzvednouti. R. 1909 napsal baron Procházka v »Tagblattu« radu clánkű o reformę státních zkoušek z hudby a poukázal na rešení rűzných otázek stavovských. Komitétem kongresu vídeńského byl pak pozván k poradám o státních zkouškách, pri nichz prijal kongres mnohé z jeho náhledű, v »Tagblattu« pronesených. Obsahoval tedy generální referát barona Procházky návrhy celé komise, nikoliv jen jeho vlastní a jednal o reformę s t á t n í c h z k o u š e k, nikoliv o sociáních a stavov- ských otázkách umęlcű hudebních in genere. O referát tento byl nejvętší zájem, ponęvadz se dotýkal prímo existence jednotlivcű, hlavnę majitelű hudebních škol, kterí ve snaze po vętší úrovni všeobecného vzdęlání ucitelű hudby vidęli útok na své dosavadní pűsobení. Ihned po referátu, který byl pro ochraptęní referentovo precten prof. Moisslem, rozvinula se cilá debatta, do níz tónem ménę nez ušlechtilým zasáhl universitní prof. Dietz, clen vídeńské státní hudební komise, autor znamenité studie »Geschichte des musikalichen Dramas in Frankreich wáhrend der Revolution bis zum Direktorium« (1851) a vydavatel skladeb císare Leopolda I. Z podrázdęnosti jeho slov, která dokumentovala jeho velikou výmluvnost, vyzírala osobní animosita a subjektivnost. Prý nebyl pozván k poradám o reformu státních zkoušek. Domníval se, ze reforma dle slov referentových má zálezeti v pozadavku maturity pro kandidáty státních zkoušek a oprel se proti tomu uvádęje, ze se Beethovena také nikdo neptal, zdali má maturitu. Kdyz mu clenové komise vysvętlili, ze pozadavek ma- turity jest spojen s tuzbami hudebnictva, aby na stredních školách byla systemisována místa c. k. skutecných ucitelű a ze jedinę pro nę se zádati musí, na konec se omluvil, ze nechtęl býti osobním. Celá vęc má se následovnę. Lońského roku vyjádrila Jednota Hudebních Stavű na své valné hromadę v Kutné Hore jako jeden z prvních svých pozadavkű, aby na stredních školách, to jest na gymnasiích a reálkách byla hudba predmętem povinným, ucitel hudby byl d e f i n i- t i v n í m a by1 postaven na roveń ostatním ucitelűm definitivním, jakým jest na pr. c. k. skutecný ucitel tęlocviku. Tento oprávnęný pozadavek došel souhlasu téz u komitétu vídeńského kongresu a stal se p r á v n í m p o d k l a d e m navrhovaného projektu pro b u d o u c í státní zkoušky, jimz by se podrobili jediné ti, kterí právę by kompetovali o místo d e f i n i t i v y na reálkách a gymnasiích. Referentovi nezbylo nic jiného, nez postupovati tu dle platných zákonű r í š s k ý c h, které pro stredoškolské | ||||
|