|
| ||||
| ||||
|
88 CYRILE XXXVII.
Repetitorium dęjin hudby. EMIL B E Z E C N Ý. (PoltracJ 22. Vznik a vývoj notového tisku. kdyz tato uschne, poleje se smíšeninou olova, antimonia a cínu; tak vzniká plotna s vy Záhy po vynalezení knihtisku byly tištęny pouklými notami, dovolující libovolný pocet i noty, a to s pocátku jen v missálech. Osnova otiskű. V dobę nynęjší jiz se nedęje o k l e p linková byla tištęna cervenę a do ní se noty sazby notové do sádry, nýbrz v navlhcený, bud' vpisovaly nebo zvláštními patronami zvláštę chemicky pripravený papír, který vtiskovaly. Pozdęji byly matrice menších ztvrdne sušením a jest vęrným otiskem sazby. príkladű notových vyrezávány ve drevę a dle nich tištęno, jak tomu jest v theore- 23. 0 stredovękých duchovních hrách. tickém díle Ruggieriovę a Gaforiovę. Pri tisku missálű bylo záhy pouzito i pro Záhy poznala církev dűlezitost scénické sazbu not zvláštních typű cili znacek; nej- úpravy príbęhű biblických a jiz v VIII- st. starší missál se sázenými notami byl vy po Kr. byly provádęny knęzími v kostelích tištęn Oldrichem Halmem z Ingolstadtu 1476 liturgické hry, pri nichz hudba a zpęv v Rímę. R. 1481 vydal Jirí Reyser ve Wiirz- hrály dúlezitou úlohu. Ke hrám skýtal hojnę burku 2 missály, pri nichz noty byly tisk- látky zivot Kristűv, jeho narození, utrpení nuty pomocí pohyblivých typű. K tomu bylo a smrt, téz v pozdęjší dobę zivot Panny zapotrebí dvou rámű a dvou tiskű. Byly Marie, apoštolű atd. Pűvodnę nevybocovaly totiz tisknuty nejdríve cervené linky s cer z mezí liturgických a nazývaly se L i t u r- venými iniciálkami a potom na nę cerné g i c k é d r a m a. Zpívaly se latinsky, po- noty s cernými písmenami. Pri tom se uzí- zdęji téz recí lidovou. Od liturgických dra- valo ještę typű drevęných. První, jenz tiskl mat liší se m y s t e r i e, nábozenské hry, kovovými typy, byl Ottaviano dei Pe- provadęné mimo kostel na zvláštních jevi- t r u c c i r. 1498 v Benátkách. Tyto prvo- štích od laikű. Jméno a ráz tęchto her po - tisky cili incunabule jsou velice vzácné a ukazují k pohnutým dramatickým aktúm vyznacují se mistrným provedením. Nedo- kultu starých Egypfanú a Babylońanú. statek spocívá v tom, ze díla jsou tisk- Zvláštním druhem mysterií byly v Nęmecku nuta ve hlasech a ztrátou jediného hlasu mariánské hry a v Parízi morality, alego- stávalo se nepotrebno celé dílo. Zacátkem rické to hry, v nichz abstraktní pojmy jsou XVI. st. tisklo se v Nęmecku j e d n o d u- personifikovány. V Cechách byly »p 1 a n- c h ý mi typy. Tak tiskl Oglin v Augsburku. kty Panny Marie«. Od XIfI.stol. vše Nota byla spojena s linkami a tvorila verti- hrály zvláštní spolecnosti. Kazdých deset let kální výrez z linkového systemu. Tento opakuje se hra pašijí v Horní Ammergavę zpűsob sazby not lze poznati dle rozkou- v Bavorích a v Horicích v Cechách. Zne- skovaných linek. náhla ztrácely mysterie primíšením svętských Ponęvadz nebylo mozno tímto zpűsobem písní lidových, scén komických. a satirických sázeti pro klavírní a varhanní skladby na téze svűj nábozenský ráz a staly se pouhou zá- osnovę linkové více not pod sebe, r y 1 y bavou. se noty ve zvláštní p l o t n y. Šimon V e r o- 24. Vznik a vývoj oratoria. v i o r. 1586 byl první, který uzíval ploten mę- dęných. Męd' pozdęji ustoupila cínu, cín Oratorium je skladba pro sbor, sola a pak zinku. Tento zpűsob zdokonalili Ciuer orchestr rázu zcásti epického, zcásti ly- (Kljur) a Walsh (Voš) vynalezením razítek, rického a dramatického. Sestává z instru- jimiz lze noty mechanicky vrývati do ploten. mentálního úvodu a rady uzavrených císel Tím staly se noty úhlednęjšími a práce ry- (arii, duett, sborű), spojených recitativem. chlejší. Téz typový tisk byl zdokonalen I m- P a š i e jsou oratoria, k nimz látka vzata manuelem B r e i tkopfem, který skládá z utrpení Krista. Kantata liší se od oratoria typy z nękolika soucástek, na pr. osminová tím. ze postrádá epického zivlu. Vyvinulo se nota slozena jest ze 3 dílű; hlavicka, nozka oratorium z duchovních cvicení, jez konal i praporecek mají své vlastní, od sebe od- sv. Filip z Neri v »oratoriu«, kapli kláštera dęlitelné typy. Ponęvadz byly tyto soucásti sv. Girolama. Pűvodnę to byly prednášky, velmi jemné, trpęly ve stroji tiskacím pri duchovní ctení a dramaticko-allegoricicé hry. vętším nákladu díla hudebního; z toho dű- Nejkrásnęjší dęje z bible byly v nedęle a vodu sazba notová se stereotypuje. svátky církevního roku názornę predvádęny. Zhotoví se totiz ze sazby odlitek v sádre; Hudbu napsali k nim A n i m u c c i a a | ||||
|