|
| ||||
| ||||
|
XXXVII. CYRILL 89
pozdęji P a 1 e s t r i n a. ]sou to jednohlasé a deslal instrumentální úvod, devítitaktovou vícehlasé skladby na texty biblické a byly »toccatu« trikrát opakovanou, vsunul tance, vydány pod jménem » Laudi spirituali« v Rímę. predesílal zpęvűm kratší úvody (symphonie) Tak vzniklo r. 1600 vlastní oratorium, du- a zakoncoval je dohrami (ritornell). Roku chovní to opera, jez dostala své jméno dle 1624 komponoval scénu z Tassova »O sv o- místnosti, ve které se odehrávala. Ucelené bození Jerusalema«, totiz boj Tan- první dílo oratorní » Rappresentatione di ani - kreda s Chlorindou, pri cemz zpęvní partie ma e di corpo«, jez komponoval C a v a- rozdęlil mezi tri osoby. Boj sám lící ctyrmi 1 i e r i, symboiisovalo pojmy tęla a duše a nástroji smyccovými. Novost první této bylo psáno novým tehdy slohem m o n o- tónomalby pűsobila sensacnę; v houslích dickým (1600.) po prvé se ozývá tremolo. M o n t e v e r d i stal se tvűrcem novodobého orchestru, po- 25. Monodie ve svętské i církevní hudbę. dobnę jako H a y d n kiassického sympho- nického orchestru a B e r 1 i o z tvűrcem Monodie cili zpęv pro jeden hlas s prű- orchestru moderního. Monteverdi napsal vodem jest pový zpűsob hudby, vzniklý ještę ctyri opery pro stálé divadlo v Be- koncem XVI. století v Italii; pri nęm na nátkách, otevrené r. 1637, a stal se zakla- místo polyfonie nastupuje zpęv pro jeden datelem druhé benátské školy ve hlas s instrumentálním prűvodem. Dopro- smęru v pravdę dramatické opery. V jeho vodem byl zprvu pouhý císlovaný bass pro šlepęjích jde Francesco Cavalli, jenz cembalo, loutnu neb gambu; teprv pozdęii jednotlivé cásti opery rozšíril, a Marc stal se zajímavęjším. Samozrejmę jest zpęv A n t o n i o C e s t i, kapelník ve Vídni, pro- pro jeden hlas starší nez zpęv vícehlasý, slulý dílem »II pomo d'oro« (Zlaté jablko). jak to dokazuje zpęv minnesángrű, meister- singrű, troubadourű, lidová píseń atd. 27. Carissimi a Jindrich Schiitz. Novinkou však byla v XVI. vęku, ze se umęlci a theoretikové ujímají tohoto za- O další vývoj oratoria získali si zásluh nedbaného smęru. Hudební drama, orato- Carissimi a Schiitz. Prvý uvedl do rium, kantáta, ba i instrumentální hudba oratoria osobu historika cili vyprávęce, od- vyšly z tęchto nepatrných základű. Mimo stranil scénické provedení, zdokonalil mo zakladatele monodie, jimiz jsou P e r i a nodický sloh a instrumentální doprovod. C a c c i n i, získal si zásluh v tom smęru — Zajímavým zpűsobem strídal recitativ K a p s b e r g e r, jenz komponoval hymny pa- s ariosním zpęvem a prispęl k rozvoji peze Urbana, dále L a n di a knęz L u d o v i c o kantáty. Z jeho oratorií vydal Chrysander : G r o s s i, zvaný dle svého rodištę d a V i a- Salomo, Belsazar, ]onáš a Jephta. d a n a. Viadana byl povazován za vynálezce Záci Carissimovi byli: A 1 e s s a n d r o S c a r- generálního bassu, coz však neodpovídá sku- latti, Jan Kašpar Kerll a M. A. tecnosti. Jeho » C o n c e r t i e c c 1 e s i a- C h a r p e n t i e r, jenz marnę snazil se pre- s t i c i pro 1—4 hlasy s prűvodem varhan nésti formu oratoria do Francie. Nejvętším nemají císlování, jez nalézáme o 2 roky dríve nástupcem jeho v Italii byl A I e s s a n d r o v opere E u r i d i c e od Periho. Viadanűv Stradella, Giovanni Legrenzi, ka- vynález spocívá v tom, ze uzívá varhan pelník u sv Marka, dal arii urcitou, samostatnę a obligátnę, címz dopinil har- písni podobnou formu, címz se odlišovala monii svých skladeb. Nejstarší známé dílo podstatnę od recitativu. Do Nę m e c k a císlované jsou »Concerti ecclesia- prenesl nový sloh J i n d r i c h S c h ű t z s t i c i«, jez napsal Adrian Banchieri 1595- (1585—1672), zák Jana Gabriela, dvorní ka- pelník v Drázdanech. Mimo operu »Daphne« 26. Claudio Monteverdi a jeho následovníci. a cetná církevní díla napsal »Sedm slov Pánę«, 4 pašije a »Vzkríšení«. Díla tato jsou dra- Prvním geniálním zástupcem dramatické- maticky vybudována a jimi ukazuje se autor ho slohu byl Claudio Monteverdi jejich Schútz vedle Scandellia, Gesia a 1567--- 1643 v Benátkách, kapelník pri chrá- Hammerschmidta nejvętším predchűdcem mu sv. Marka. V madrigalech a operách sna- Bachovým a Haendlovým. zil se dissonancemi, blízkými naší moderní harmonii, docíliti ostrého výrazu nálady a 28. Vznik a v~voj dramatické hudby v Italii. citu. Orchestru pouzíval nikoliv jako pou- hého doprovodu, nýbrz samostatnę a męl Kolébkou opery jest Florencie. Tam shro- zrení k individualitę jednotlivých instru- mazdovali se koncem XVI. stol. u hrabat mentálních hlasű. Svému »Orfeovi« pre- Bardia a Corsia vynikající ucenci a vzdę- | ||||
|