|
| ||||
| ||||
|
XXXVII. CYRILL 93
D a p h n e na text Rinnuciniűv, prelozený chem. V zápętí zacali francouzští skladatelé Martinem Opitzem. Zachoval se jen text. Nej psáti opery a 20 let pozdęji otevrel A b b é starší celá zachovaná opera nęmecká jest P e r r i n národní operní divadlo s králov- »Seelewig« od Sigmunda Stadena skou privilegií (Académie royal de mu- z Norimberka. Opery pri dvorech ve Vídni, sique); po prvé dával francouzskou operu Berlínę, Drázdanech a Mnichovę dáví ny »Pomone« od Roberta Camberta. byly vesmęs s textém italským. I nęmectí Pro další vývoj francouzské opery stal se mistri oné doby psali italské opery. Byl to smęrodatným L u 1 1 y, R a m e a u a Grétry. Jan josef F u x, zvaný štyrským Palestrinou; Polozili hlavní váhu na text a jeho de- jeho kanonická mše jest mistrným dílem klamaci, címz se postavili proti Vlachűm kontrapunktickým. Napsal cetná oratoria a a vytvorili operu stylu francouzského. Lully 18 italských oper, z nichz vyniká »Constanza a Rameau zalo?ili v e l i k o u o p e r u e fortezza«. Dále J. H a s s e v Drázdanech, francouzskou a Grétry vytvoril národní zák Scarlattiűv, napsal: 70 italských oper; operu k o m i c k o u. L u 11 y (1633--1687) hlavní partie skládal pro svou manzelku narodil se ve Florencii. Vyšinul se z kuch- Faustinu roz. Bordoni; jeho oratorium »La tíka vévodkynę Orleanské v samovládce conversione di Sct. Agostino« jest typická parízské opery. Je tvűrcem francouzské skladba oratorního slohu, jenz vládl tehdy ouvertury a na rozdíl od oper italských pę v Italii; »miserere« pro 4 zenské hlasy. stuje deklamaci a dramatický pathos, kdezto G r a u n v Berlínę napsal vedle cetných oper Italové dávno na úkor dramatického výrazu pašijové oratorium »Smrt Jezíše«; G o t t- se odchýlili od zásad, jez męl Peri, Caccini 1 i e b N a u m a n n, zhudebnil »Otce náš« a Monteverdi. Rhytmickým zhudebnęním od Klopstocka. francouzského textu vytvoril Lully n á r o d n í Kolébkou nęmecké opery byl H a m b u r k, s 1 o h. Ve své opery vkládá organicky s dę- a to od r. 1678 po 60 let. Pocátek ucinęn jem souvisící balety. Rameau (ot. 1.) byl vir byl singspielem »Adam a Eva« od Jana tuosem na klavír a varhaníkem ; teprve ve Theilea. Hlavním skladatelem oper nęme- vęku 50 let dal se do skladby oper; napsal ckých v Hamburku byl R e i n h a r d K e i- jich 22. Krácí celkem ve šlepęjích Lullyových ; s e r, jenz napsal 116 oper. Vedle Keisera jeho rhytmus a deklamace jest ještę výraznęjší ještę pűsobil v Hamburku M a t h e s s o n, nez u Lullya; ale po stránce melodické kloní Telemann a J i r í B e d r i c h Hán- se spíše ke smęru italskému. Téz italská d e 1, jenz napsal pro Hamburk opery »Al- »o p e r a b u f f a« pronikla ve Francii. mira« a »Nero«. Ponenáhlu nę m e c k á Operní italskou spolecností dávány byly opera upadala následkem sesurovęní textu; s obrovským úspęchem P e r g o 1 e s i o v y kdyz i knęzí zacali s kazatelen proti ní bro- opery: » La serva padrona ~ a » Il maestro di jiti, byla nahrazena po šedesátiletém trvání musica«. Paríz rozdęlila se v tábor buffo- operou italskou. Nęmecký »Singspiel« pę- nistű a antibuffonistű, príznivcű opery italské stoval Jan Adam Hiller, kantor Tomášské a príznivcű národní hudby francouzské. školy. Z jeho cetných skladeb vynikla »Hon- K prvním patril téz slavný Jean Jacques ba« ; v jeho stopách krácí D i t t e r s d o r f R o u s s e a u, jenz byl mylného náhledu, (»Lékar a lékárník«), W e i g 1 (»Rodina ze francouzská rec se nehodí pro zpęv; švýcarská«), S c h e n k (» Lazebník vesni - prešel teprve pozdęji do tábora zastancű cký«), K a u e r(»Zínka dunajská«), H a y d n národní hudby a stal se svým úspęšným (»Krivý d'ábel«) ;,M o z a r t vyvrcholil nęme- dílem »Vesnický prorok« zakladatelem fran- cký Singspiel v gUnosu ze Serailu« a »Kou- couzského »s i n g s p i e 1 u«. Následoval ho zelné flétnę«. Singspiel jest skladba, v níz Romoaldo Duni, André Dani- se strídají zpęvy (písnę, duetta, arietty atd.) can Philidora Monsigny. Erneste s mluveným slovem cili prósou. M o d e s t e Grétry první dal komické opere francouzské dokonalou formu, címz 37. 0 vývoji francouzské zpęvohry az po se stala representantkou národního rázu Glucka. francouzského na poli hudby dramatické. Grétry napsal 52 oper, z nichz vyniká R. 1645 povolal M a z a r i n italskou spo- »Anacreon« a »Richard Coeur lecnost operní do Paríze, jez tam provedla de Lion«. operu HOrfeo« od Rossia s velikým úspę- (Príštę dále.) ^ ^ ^ | ||||
|