|
| ||||
| ||||
|
ílIintoí. příloha k S. č. „Cecilie”. — 45
co hříšníci k Smilovateli — podruhé co tvorové, co služebníci ke Tvůrci, k Pánu svému, jindy co potřební a opět co obdarovaní k Dárci a zase co děti k Otci a t. d. Všecky tyto strany ,jedinou písní obejmouti kdež možno? — a př•ecet třeba toho co uejvfce, má-li se s ohledem na našeho ducha povahu dojíti prospěchu svrchu poukázaného; má-li oběE nejvznešenější, nejsvětější, ne chladně, ne aby jen bylo, ale hodně, s roznícením, svatě podávati se; má-)i živého představení u lidu i s účinky jeho se dosíci. — Z uvedených příčin nutně se tedy vyžaduje, aby mešní písně nejen podle rozmanitých dob roku církevního obsaltetn a nápěvem té době přiměřeným se střídaly, nýbrž aby i při jedné a téže mši sv. jednotlivé sloky jinými a jinými nápěvy od sebe se dělily. Při mši sv. vyzpívá se totiž mnoho slok písně. Pějí-li se veškeré jedním toliko a ustavičně stejným nápěvem, zplozují jednotvárnost, jednotvárností povstává ovšednělost, ovšednělostí nepozornost. Jestliže by všedního dne dostačovaly nápěvy dva, z nichž jednoho před, a druhého po pozdvihování užiti možno, času nedělního a svátečního měla by každá částka mše sv. míti nápěv svitj zvláštni. Tím zajisté oddělí se den sváteční od všedního a důstojně se oslaví, a věřícímu valně napomáhá se, aby mysl jeho při sv. oběti v pobožnosti a bez roztržitosti vytrvala. Příkladem se to vysvětlí. Dejme tomu, že křes^an služb<ím Božím přftomn~ ku konci Kyrie počíná roztržitým býti, domácí starosti a jiné trampoty počínají se v hlavě křižovati: tu náhle změní se nápěv písně, varhany mohutnč,jšímt rebistry sesíleny učiní přechod a lid začíná piným chrámem v radostném rozechvění zvučně prozpěvovati ,Sláva Bohu na výsostech!" Jiný nápěv probudil i ospalce a netečného vyrušil násilně ze za-dumání, uváděje mu na mysl výkon svaté oběti, který se pr<ívě koná. Tou měrou jednotlivé částky mše sv. patřičně se oddělují a včiíeí k ustavičné pozornosti poután bývá. Pěstování zpěvu církevního. Dopisy. 7 are.idieci~ Pražsl~~. Z Rokycan. S radostí sděluji, že i v našem hudby milovném městě slavně jsme zahájili reformu zpěvu chrámového. K večeru na velký pátek provozovány jsou sbory panem J. Sixtou, ředitelem kůru, dovedně upravené, jimiž obecenstvo v chrámě přepiněném moeně dojato bylo. Na hod Boží velikonoční pak provozovala se Haslerova Missa ,Secnuda" s valným úspěcliem; zejmena sluší podotknouti, že Benedictus dp. V. Erhardem a sl. Siraussovými úchvatně a mistrně přednešenó s účinkem trvanlivým se potkalo. Také vložky Mettenleiter-ovy se zdařily výborně. Zdárná' výsledek děkovati dlužno pilným zkouškám, které jmenovaný p. ieditel kúru se svědomitostí následování hodnou a vytrvalostí nezlomnou konal. Missa ,Jesu Redemptor" od Kaim-a jest již dobře nastudována pro budoucí neděli, nyní pak zkouší se Missa „in houorem s. Luciae” od `Vitta. AE žije ta pravá hudba posv,ítná! Z ČelákOViG. (Vyrovnání.) Neblahý spor, jenž zřizováním bratrstva literátův s jedné a činěným odporem s druhé strany vznikl a dopisem v 3. čísle „Cecilie” uveřejněným přiostřen byl, došel dne 28. března žádoucího v y r o v n á n í. **) Následkem tohoto vyrovnání nebude již zařízení a působení bratrstva literátův činěn odpor, s druhé pak strany opravují se následující věci z dopisu v 3. č. „Cecilie” uveřejněného. 1. K větě o správném zahraní písně : „Narodil se K. P.” připomenouti dlužno, že p. ředitel kůru vykázal se vysvědčením od Fiihrera daným, dle něhož ovšem schopen jest k zastávání úradu toho; vady, jež při hraní té písně v čase vánočním bylo pozorovati a na jichž základě ten výrok učiněn byl, připsati dlužno škodlivému působení zimy a nepozornosti zpívajících. 2. Věta: „Tak si ho” — až „za pensi” nebudiž brána v tom smyslu, jako by p. ředitel kůru měl býti odstraněn, nýbrž co pouhá narážka na vyjádření-se p. ředitele kůru, že by s á m přal sobě mnoholetou službou ve škole i na kůru zaslouženého odpočinku a výslužného. 3. V den sv. Cecilie bývá každoročně sloužena zpívaná mše sv., při níž p. ředitel kůru provozuje fiburáluí mši, načež pak hudebníky své z uznalosti za podporu mu prokázanou častuje. Horák. *) Gratuluji! Kde počátek reformy hudby církevní s Haslerovou Missa ,Secunda" učiniti možno, tam půda zcela již jest připravena. Rokycany, starou pověstí hudební po vlasti naší slynoucí, příkladem budou městům jiným ve vůkolí. Rozšiřujte zpěvem zásady Cecilianské! Chlubím se, býti rodákem statečných pěvců a přátel hudby posvátné. **) Přeju štěstí k vyrovnání. Na. dráze ražené odhodlaně dále! Pozn. red. | ||||
|