| ||||
| ||||
98 CVRILL XXXVII.
Práce a snahy cyrillské. Na sjezdu v K u t n é H o r e 18. cervence 1911 prednesl D. O elsou to ani tri léta, co do vínku dostala O. J. C. pri své reorganisaci cas. »Cyrill«, aby jím, jako svým majetkem a orgánem šírila po krajích slovanských idee cyrillské. Casopis bylo nutno predem financnę zajistiti; i casopisy pro svętskou hudbu la- borují, mají velikou starost, nez se zakorení a zajistí svou existenci; tím hűre byl na tom casopis pro hudbu církevní, který dríve sice mnohý bral, ale nikdo nepredplácel a který závisel zcela na soukromé pokladnę svého zakladatele, msgr. Lehnera. Jednota męla celých 40 K v kase, kdyz zacala na svűj vrub vydávati »Cyrilla«. To nestacilo ani na známky pro prvních nękolik císel. Trn Jednotę vytrhl ordinariát prazský, jinými slovy sám protektor O. J. C., kdyz pristoupil na myšlenku a návrh místopredsedy msgr. Wiinsche a narídil farním úradum odebírati casopis a platiti jej ze zádušního jmęní. Prahu následovaly ordinariáty ostatní podobnými výnosy a tím casopis postaven na nohy. Nej- pevnęjší nejsou sice, ale jsme rádi, ze vubec nohy máme. Nękde totiz zakazuje správa zádušního jmęní vepsati onęch K za »Cyrilla« do celorocních úctu, jinde z nedostatku porozumęní pro církevní hudbu se casopis vrací pod rűznými záminkami a námitkami. Prý casopis jest zvláštę pro venkov príliš u c e n ý a prílohy k n e p o t r e b ę. Byla by to námitka velmi vázná, kdyby byla pravdivou. Vedle púvodních studií, které se týkají historie c e s k é hudby církevní, byly uverejńovány clánky ze všech oború církevní i svętské hudby, praktické i theoretické, jimz rozumęl kazdý, kdo je cetl; kdo jich necetl, ovšem pra toho byly príliš ucené. Dotýkám se jen »repetitoria dęjin hudby«, cítanky to dęjepisné, která ctenári otevre výhled do minula a pripraví ho i ke státním zkouškám z hudby. Ve vydávání príloh jest urcitý system. Napred bylo treba prímo ukázati barvu, prihlásiti se verejnę k e d i c i v a t i k á n s k é; to se stalo vydáním harmonisace Sprin- grovy k responsoriím nového chorálu. Nový zpűsob prúvodu narazil u konservativních kruhű na tuhý odpor, honci skrytých kvint zpűsobili bouri a bezdęcnę svou kritikou pomohli dęlati casopisu reklamu. Umęlecké kredo povędęl »Cyrill« vydav H a r a n t o v u m š i; tím nejen ze pocal ve vydávání staroceských památek hudebních, nýbrz spolu s Harantovou mší se dostal do celého hudebního svęta, ocitl se ve všech velikých biblio- thekách a na stolech hudebních vędátorú. Cyrill« ujal se skromného, ale velikého M u s i l a, vydav výbor jeho i n s t r u k- t i v n í c h p r a e 1 u d i í; pro budoucího hudebního historika doby naší budou nepostrá- datelnými clánky Eichlerovy o tvorbę Musilovę. Bylf »Cyrill« jedinou institucí, která jméno zapadlého umęlce uvedla do popredí a bohdá vydá i další jeho skladby. Jen více porozumęní kéz by bylo pro tyto publikace mezi Cyrillisty! Cizina si nás vází více, nez my samých sebe. Na pr. nęmecká vędecká revue,» Kirchenmusikalisches Jahrbuch«, si vyzádala preklad clánku z »Cyrilla« a p. Bernard Velíšek O. S. B. prelozil nęco vęcí do angli- ciny. Domácí zurnalistika chová se však k církevnímu casopisu odmítavę. Byly cinęny výtky, ze príloh nelze uziti n a m a 1 ý c h kúrech. Predevším musím pripomenouti, ze za 5 K rocnę vedle casopisu o 160 stranách dala Jednota v r. 1909 nových 160 stran a v roce 1910 dalších 100 stran n o t o v ý c h p r í 1 o h. Tolik príloh nedal dosud zádný hudební casopis svým ctenárűm, ani veliké a velmi rozšírené caso- pisy nęmecké a francouzské. Není mozno, aby nemohly malé kúry nęceho potrebovati z tęchto príloh o 260 stranách ve dvou letech zdarma daných. Jen nękteré pripomínám: Harmonisované chorály (Asperges, Vidi aquam, responsoria), Ecce sacerdos, z praeludií Musilových první cást, litanie k sv. Josefu, Graduale Bohuslava z Kolovrat a Kašparovo, praktická tabulka (akcentus a concertus), dr. Hrubíka »Svatý týden R, pro cyrillské koncerty vęci Foerstrovy atd. »Cyrill« jako casopis odborný jest ovšem pro hudebníky; nemuze tedy ctenáre teprv ucit notám a klávesűm na varhanách. Nelze vydati v§ e za jediný rok; opakuji, ze edice >,Cyrill« systematicky si vede a v nękolika letech chce poskytnouti kurúm tolik z literatury hudební, a to zcela zdarma, kolik vyzaduje celý církevní rok. Nyní vęnována budę péce i z p ę v u 11 d o v é m u, kdyz- predcházela starost o hudbu presnę liturgickou. Vydání r o r á t n í c h z p ę v ú pro všechny dny v témdni | ||||
|