NEZAŘAZENO
Ročník: 1911; strana: 99,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
XXXVII. CYRILE 99



na základę studia pramenű a a 1 m a n a c h s v a t o v á c l a v s k ý s prílezitostnými

skladbami pro oslavu našeho patrona jest jiz skoro pripraven.

V» K a t e c h i s m u c í r k e v n í h o z p ę v un v cásti praktické budou všechny

zpęvy i s prűvodem, jak jich treba v církevním roce; i celá »Hebdomas sancta« bude

v nęm vytištęna v moderní notaci. Bohuzel vyšly letos jen dva archy jeho, ponęvadz

musil ustoupiti publikacím jiným.

Obrodem vlastního casopisu, zalozením »edice C y r i 11 -< a zalozením

Knihovny Cy r i 11« zajistili jsme hnutí cyrillskému zivot a vzrűst.

Tím vykonána první a nejdűlezitęjší práce. Ted mají slovo odbęratelé

a ctenári! Kéz by męli ne slovo, ale otevrenou tobolku i predplatitelé!

Další prací bylo rekonstruovati Obecnou Jednotu Cyrillskou

a tím i diecésní Jednotu královéhradeckou.

Zde musíme se priznati, ze jsme neprišli k zádoucímu cíli, ne však svou vinou.

Valná hromada O. J. C. prijala návrh výboru na zmęnu stanov, dle nichz po príkladu

jiných spolkű by se mohly všude bez zvláštního úredního svolení zrizovati farní skupiny

a mohla by se zjednodušiti úrední agenda spolku. Návrh stanov byl predlozen redi-

telství kresfanské akademie, aby jej dala schváliti ministerstvem. Je totiz 0. j. C. zá-

roveń hudebním odborem Kresfanské akademie, vedle nęhou pri akademii exi-

stuje ještę odbor literární a umęlecký. Kresfanská akademie na s v é valné hromadę sice

návrh našich zmęnęných stanov prijala, ale reditelství akademie dosud nové stanovy

ministerstvu ke schválení prý nepredlozilo ... Cetní a horliví Cyrillisté chtęli zaloziti

farní skupiny, dokud byla k tomu doba príhodná; nebylo však nových stanov a dle

starých to nešlo. Zdá se, ze bohuzel tuto príhodnou chvíli jsme propásli, jako jsme to

uz casto provedli, na pr. pri hnutí sociálním.

Bez rádné o r g a n i s a c e nelze si mysliti zádnou cyrillskou práci.

Praeludiem k této organisaci bylo zalození h u d e b n í h o d e p a r t e m e n t u, kde

se mají sbíhati také všechny nitky církevní hudby, pokud zasahují do kompetence státu.

Chef hudebního departementu má dle svých instrukcí téz se starati o církevní zpęv ;

proto treba, aby bylo provedeno v kancelárích místodrzitelství presné oddęlení a vyra-

zení aktű o církevní hudbę z referátű jiných, na pr. stavebního (stavba varhan) a z de-

partementu pro církevní zálezitosti.

Prosíme, aby o církevní hudbę rozhodoval odborník a zádáme, aby všechna

akta prímo podávána byla departementu hudebnímu a tím zrychlena a zjednodušena

celá agenda. jedná se tu casto o velmi dűlezité vęci, na pr. o povolování remunerací

pro reditele kűru, systemisování míst konkurrencním rízením, stavby varhan, o cemz více

poví ve své prednášce p. reditel Kašpar.

Tof první naše snaha a prosba.

Kruhy cyrillské zádají zvędęti, jaký jest úrední pomęr mezi c. k. i n s p e k t o r y

h u d b y a c í r k e v n í m z p ę v e m, jakou pinomoc mají inspektori od ministerstva

ohlednę dozoru na církevní hudbu v kostelích.. Také by bylo záhodno dáti do verej=

Hosti, jak v jednotlivých diecésích pokrocilo provedení »Motu proprio« z 22. listop. 1903

o ustavení komisí církevních, jez mají se starati o provedení a uskutecnęní zásad,

jez vyznacil papez v uvedeném zákoníku.

V Ordinariátních listech nikdy nic podobného nebylo uverejnęno. Jest na case,

aby dle narízení Pia X. byli ustanoveni církevní inspektori diecésní.

Jsme vdęcni nejd. p. kardinálu prazskému, ze verejnę prípisem k letošnímu I. rak.

paedagogickému kongresu tlumocil své rozhodné prání, aby zrízeny byly pri theolo-

gických fakultách docentury pro církevnę-hudební vędu. Dosud vládne

josefinský duch po stránce církevního zpęvu i mezi bohoslovci a knęzími. Je treba, aby

budoucím knęzím dostalo se nálezitého poucení, co jest hudba pseudocírkevní a co jest

hudba ryze církevní.

Cást ideí cyrillských byla spinęna, kdyz zavedeno na prazské konservatori theo-

retické vyucování liturgie ve III. rocníku o 3 hodinách s praktickými pokusy. Lec Cy-

ryllisté bezdęcnę vzpomínají, ze Nęmci mají v Klosterneuburku jako cást vídeńské c. k.

akademie státní mistrovskou školu specielnę pro církevní zpęv, v níz jest slouceno

veškeré vyucování, jez jest v prímém spojení s církevními pozadavky hudebními. Co

mají Nęmci, na to mají piné právo i Ceši v Praze.

  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ