|
| ||||
| ||||
|
XXXVII. CYRILL 101
Cyrillský sjezd v Kutné Hore (17.—19. cervence 1911.) Diecésní Jednota královéhradecká slaví letos vzácné jubileum ; p o p ę t a d v a c á t é svolává prátele církevní hudby za svého trvání ku spolecné práci a vzpruzení na sjezd cyrillský. Jistę zvláštního to druhu oslava. Co s ní spojeno práce, co trpkých i blazivých vzpomínek — trpkých na ústrky, marná namáhání a kolikrát i osobní nájezdy — blazi- vých na posílení a propagaci ideí cyrillských. Cyrillisté tvorí rodinu. Kdo byl jednou na c_y- rillském sjezdu, pűjde po druhé opét, ba nevynechá nikdy. Jest mu sjezd tím, cím kurá- kovi tabák. Pravda ta se opęt potvrdila i tyto dny v Kutné Hore. Jiz jsme byli sice pred 11 lety v horním męstę na cyrillských exerciciích, kdyz ještę blahé pamęti S t r e b 1 k vítęzství ved( své pęvecké vojsko, ale nedá nám to, jsme zde letos zase skoro všichni pohromadę, abychom se zúcastnili s j e z d u j u b i 1 e j n í h o. A k nám starým Cyrillistűm hlásí se generace mladší, rosteme, pribývá nás pocetnę i intensitou práce. Jako pred lety, tak i letos srdecnými slovy vitá nás v predvecer sjezdových dni muz, jenz sám sobę si hrdę a smęle postavil pomník slávy dokoncením velechrámu Panny Barbory a jehoz umęlecké snahy jsou na vzdy vryty do kamene restaurovaných pamá- tek horního męsta. Vitá nás msgr. V o r 11 c e k, arcidękan a bisk. vikár ve své farnosti, prišlo nás privítati i domácí a hudebnę vyspęlé obecenstvo, poznává nás a pamatuje i naše jména z doby, kdy jsme v Kutné Hore byli na sjezdu po prvé. Msgr. p. arcidękan K. V o r 11 c e k, poukazuje na historii a slávu Kutné Hory, na kan- cionály skvostné hlavního męsta, lící harmonii architektury s chorálem v chrámu Panny Bar- bory. Lec po dobách slavných nastal úpadek v umęní stavitelském i hudebním. Štęstí, ze po úpadku tom v dobách nynęjších nastala restaurace chrámű a po ní i reforma zpęvu chrámového. K tomuto znovuzrozeni církevní hudby pripravuje cestu Jednota Cyrillská, kte- rouz vítá p. arcidękan ve staroslavném męstę a preje sjezdu pino zdaru. K rodinę Cyrillské promlouvá i otec její arcidękan a bisk. vikár dr. M r š t í k z Chru- dimi, jenz zalozil diecésní jednotu královéhradeckou a jest od zacátku jejím predsedou. Lící úcel sjezdu, proc jsme se sjeli. Poucit se, zmęrit síly, povzbudit k nové, nevdęcné práci, vzájemnę si potrást pravici a v prátelství se utuzit. Za Obecnou jednotu Cyrillskou prináší pozdrav z Prahy redaktor ,Cyrilla" prof. O r e 1. Arcidękan M r š t í k zahájiv sjezd vitá zástupce J. E. ndp. biskupa dra. D o u b r a v y, prítomného biskupského radu, prof. dra. J i n d r u, který pronáší jako rodák kutnohorský srdecnou zdravici a odevzdává dopis jeho Excellence, který byl za hlubokého dojmu prítomných precten. Píšef jeho Excellence : „Spęji za Vámi duchem ke krásné slavńosti jubilejní, spęji v kruh Váš duchem, proniknutým vdękem a radostí za dílo zásluzné, jez vyko- nala naše jednota na prospęch velebného zpęvu církevního a posvátné hudby. Raduji se z nadšení, jez povznáší Cyrillisty k dalšímu slibnému snazení. Zehnaje snahám tęmto, preji všem, aby Hospodin rácil dáti Vám v odmęnu vstoupit do blazeného sboru, jenz pred jeho trűnem bez ustáni zpívá : Svatý, svatý, svatý ... S práním tímto vzkazuji vele- pastýrský pozdrav, trvaje Váš oddaný j- Josef, biskup.” Podobnę hojného zdaru na Bohu vyprošuje sjezdu ndp. biskup H ű 1 k a z C. Budę- jovic, dále bisk. sekretár dr. H u r á ń a m. j. Práce sjezdová nastala v úterý dne 18. cervence, ne sice pro nás, ale pro domácí chrámový sbor. Byl jsem zvędav, jak bude zpívati. Pamatoval jsem si, ze pr, prvých exerciciích se drzel dobre ; reditel Ledvina kmen tohoto sboru prejal po rediteli Streblovi a dopinil ho novými cleny. Zvędavost má i všech prítomných Cyrillistű byla ukojena velmi príznivę. Sbor pod temperamentním vedením dirigenta zni vyrovnanę a jistę. Hlasy jeho jsou dobre cviceny a mají príjemný zvuk. Rhytmika jest velmi peclivá a pri jemném odstińování dynamickém vše zní prirozenę. Vše je pojato s vyššího hlediska, hudebního, má presnę vyhranęný profil a detailní propraco- vání není na ujmu celkové plastice skladby. K jubilejnímu sjezdu se velmi dobre hodila jubilejní mše T r e g 1 e r o v a, která zanechala v posluchacích dojem vskutku slav- nostní. Cyrillisté ji znají, není treba o nI se zvláštę zmińovati. Offertorium bylo rukopisnou novinkou Ríhovského (skladba „I n v i r t u t e t u a” ; tęšíme se na její uverejnęní. | ||||
|