|
| ||||
| ||||
|
102 CYRILL XXXVII.
Ríhovského Offertorium „In virtute tua” jest pracováno v mírné polyfonii a jest v nęm patrným charakter skladeb mistrových. Prednáška „Práce a snahy cyrillské” konstatuje, co jiz Obecná jednota Cyrillská vy- konala a jaké si vytkla další cíle. Praktické cvicení v chorálu dle vydání vatikánského vedl docent dr. C i b u 1 k a. Bylo patrno, ze se tu osvędcila notace m o d e r n í dle vy- dání, jez porídila Obecná jednota Cyrillská. Professor H r o m á d k a z Brna poukazuje v prednášce o elementárním vyucováni hudbę, zpęvu na nové proudy a methody pri vyuco- vání hudbę a zpęvu. Ceský Palestrina, K r i š t o f H a r a n t z P o 12 i c, svým pętihlasý m „Sanctus” (vydáni O. J. C.) vzbudil obdiv a nadšeni, kdyz byl cvicen. Velmi zajímavou byla prednáška p. komisare ministerského, inzenýra E. M ó I z e r a, který na modelech a obrazech ukázal, jak veliký jest rozdíl mezi dosavadním uzívaným sy- stemem pneumatickým a elektromagnetickým, pri nęmz zvláštę byl ozev velmi presný a rychlý. Pan reditel L e d v i n a mistrnę zahrál v kostele sv. jakuba s naprostou precisnosti a umęleckým rejstríkováním následující skladby: 1. G. Frescobaldi : a) Praeambulum. b) Ricercare. 2. J. G. Muffat : Toccata o trech vętách. 3. J. G. Eberlín : Toccata D-mol. 4. J. Š. Bach : a) Praeludium a Fantasie G-dur. b) Fuga D-mol. 5. J. Rheinberger : První vęta ze Sonaty D-dur. 6. J. Piutti : Fantasie G-mol. 7. Max Springer : Slavnostní prealudium D-dur. 8. Smetana-Klicka : Vyšehrad. Varhany zhotoveny závodem p. Antonína Mólzra v Kutné Hore. Vecerním pozehnáním v kostelícku sv. Jana skoncen první den. Dojímavo bylo sly- šeti Dvorákűv hymnus, který pűvodnę komponoval Dvorák pro svého prítele G~bla. 19. cervence: Pri ranní mši sv. dnešní, kterou obętoval prof. dr. Kolísek, znęla prostorami velechrámu Panny Barbory K u b á t o v a ,Missa solemnis" (Edice „Cyril”) pro smíšený sbor s prűvodem varhan a kvartetta dechových nástrojű. Skladba pűsobila dojmem strhujícím, jsouc provedena rízením samého jejího autora, který také dirigoval smíšený sbor dne vcerejšího. Red. Ledvina celý program pęvecký do nejmenších detailű sám nacvicil a odevzdal maršálskou hűlku red. Kubátovi, aby sám zasedl za varhany. Po recitovaném offertoriu pridáno bylo R i h o v s k é h o náladové A v e v e r u m" pro zenský ctyrhlas. Vrcholem produkce bylo S a n c t u s pętihlasé od ceského pána K r i š t o f a H a r a n t a z P o 12 i c, který vedle své diplomatické práce vęnoval se skladbę hudební a jiz dle toho mála, co dosud známe, musíme ho povazovati za ceského Palestrinu. Mešní skladba Haran- tova nalezena byla v archivu vratislavském dr. Z. Nejedlým a uverejnęna v edici ,Cyrill". Sledující hlasy v bohaté polyfonii jakoby byly rojem andélíckű, kterí o závod bęzí k trűnu bozímu, aby tam provolávali zbozné ,hosanna". Proplétající se hlasy a sbíhající se ko- necnę v mohutnou oslavu bozí podobaly se bohatému zebroví chrámovému, jez sbíhají se a zachyceny jsou mohutnými svorníky.. Chrám Panny Barbory tu vyslechl skladbu sobę ruvitou ... Pri dnešním koncertu varhanním na stroji stavitele Tucka vzpomnęl mistr L e d v i n a zvláštę G u i l m a n t a, nedávno zesnulého, tvűrce to moderny v oboru varhanní skladby. Poutavou byla historická prednáška msgra. arcidękana V o r 11 c k a, kterou vysvętlil osudy velechrámu a jez byla praeludiem k prohlídce památek stavitelských ve staroslavném męstę horním. Dr. Kolísek vcera vecer pri akademii zpíval ukázky z písní uhersko-slovenských a dnes podal jejich rozbor; dokázal, ze kotví na podkladu chorálu rehorského, ze jsou v to- ninách reckých a starccírkevních slozeny a bęhem doby bohuzel u mnchých z nich byl ráz jejich setren a porušen vnikáním i cizích zivlű na Slovensko. Prednesem nękolika pisní potvrdil svá theoremata, zalozená na vędeckých studiích svých a slovenských znatelű domácí písnę. Dr. C i b u 1 k a pokracoval dnes zcela prakticky bez dlouhých a zbytecných theoretických výkladű ve cvicení chorálu edice vatikánské dle G r a d u a 1 e p a r v u m (ed. ,Gyrill"). Reditel K a š p a r ne právę barvami rűzovými lící smutné pomęry na venkovských kruchtách a pojednává o zpűsobu, jak opatriti reditele kűru pro venkovské opuštęné chory. Navrhuje zríditi komisi, jez by po nálezitém uvázení pod- jala se akce a hledęla nápravy. Diecése b u d ę j o v i c k á opętnę zádá Obecnou Jednotu Cyrillskou za zrízeni j e d n o r o c n i h o k u r s u pro ty, kterí by pri nynęjší neúpravę mís | ||||
|