|
| ||||
| ||||
|
104 CVRILL XXXVII.
sporu, jejz męl se zpęvákem Senesinem, byla nęt k této skladbę dala návštęva Bachova zalozena druhá operní akademie, jíz strznila u Bedricha Velikého 1647, kde Bach pre- šlechta z oposice proti dvoru královskému. ludoval na dané mu králem thema. Navrátiv Hándel ztratil v tomto sporu své celé jmęní se B. do Lipska, zpracoval toto thema ve 12 a obrátil se od tvorby operní k oratoriu. vętách. »Das .uohltemperierte Kla Jeho oratorní díla jsou jednak svętská, jed- v i e r« obsahuje ve dvou svazcích po 24 nak duchovní. K prvým nálezí : D e b o r a h, nraeludiích a fugách v chromatickém sera- Athalia, Cecilská óda, (téz zvána zení ve všech toninách durových a mollových. »Timotheus« neb »Oslava Alexandra neb Búlow nazývá toto veledílo starým zákonem »Macht der Tonkunst«) ; k druhým: I s r a e l hudby; nový zákon dle nęho jest 32 sonát v Egyptę, Messiáš, Samson, Jo- Beethovenových. Dále dokazuje Bachovu sef, jefta, Balsazar, Šalomoun slávu » U m ę n í f u g y,,, jez obsahuje 15 fug atd. Nejslavnęjším jeho dílem je trojdílný a 4 kánony na stejné thema, G o 1 d b e r g- »M e s i á š,. První díl jedná o narozeni s k é v a r i a c e, chromatická fantasie s fu- Pánę a jeho pűsobení na zemi, druhý gou, 16 k o n c e r t u dle Vivaldia, v nichz o zmrtvýchvstání Pánę a rozšírení Kristovy prenesl formu houslového koncertu na kla- nauky, tretí o posledních vęcech. Poslední vír. — Veliký význam má pro komposici své oratorní dílo »Jefta < psal Hándel roku v a r h a n n í. Psal pro varhany chorální 1751 jsa skoro slepým a dával je 8 dní pred figurace, toccaty, fugy, sonáty, svou smrtí (1759). p a s s a c a g 1 i i z C-moll. Svými skladbami Mimo to napsal sonáty pro housle a cello, vyvrcholil Bach varhanní fugu, Sweeiingkem concerti grossi pro hoboj, ve kterých pri- zapocatou. Pro h o u s l e napsal 3 partie klání se k smęru Corelliovę, triové sonáty, a 3 sonáty; zvláštę vyniká veliká chaconna koncerty pro varhany, klavírní a varhanní z d moll partie. Napsal téz pro housle sonáty suity, Utrechtské a Dettingské »Te Deumr, s vypracovaným partem klavírním a cetné »Feuermusik< a »Wassermusik« atd. Jeho krásné chorály. Jeho díla nedosáhla nikdy oratoría jsou mnohem prístupnęjší a proto po- té populárnosti jako Hándelova. Pašije dle pulárnęjší, nez Bachova. Handl se totiz sv. Matouše byly teprve Mendelssohnem v Italii naucil mistrnę psát pro lidské hlasy, provedeny v berlínské akademii r. 1829. kdezto Bach od sboru zádá casto instru- Bach 3 roky pred svou smrtí oslepl. mentálních výkonű. 41. Význam stejnomęrné temperatury. 40. Jan Šebestian Bach. Veliký význam pro vývoj hudby męla stejno Jan Šebestian Bach nar. 1685 v Eisenachu, męrná temperatura O n d r e j e W e r c k- zemre: r. 1750 jakc kantor Tomášské školy m e i s t r a. Kdyz 12 kvint, jez lze utvoriti v Lipsku. Proti rušnému zivotu Hándelovu z 12 tónű chromatické oktávy, naladíme úpinę plynul zivot Bachűv velice klidnę. Byl hous- cistę, t. j. v prirozeném pomęru 2:3, pak po- listou, kapelníkem a varhaníkem v menších slední kvinta neshoduje se presnę s oktávou męstech stredního Nęmecka (Kóthen, Wei- tónu, od nęhoz jsme vyšli, nýbrz prevyšuje mar, Miihlhausen). Na jeho tvorbu pűsobili jej o t. zv. pythagorejské komma. Aby se do- varhaníci Bóhm, Reinken a Buxtehude. cílilo cisté oktávy, kterou nutno jest za- R.1723 stal se Tomášským kantorem v Lipsku, konciti stupnici, odstraní se prebytek pytha- kde pűsobil az do své smrti. Byl neobycejnę gorejského kommatu snízením ostatních tónu; plodným. Z jeho dęl vynikají p a š i j e dle se- takto vzniklé ladęní zove se temperované. psání sv. Matouše a Jana, pęt rocníkű c í rk e v- Temperování dęlo se az do konce XVII. n í c h k a n t á t pro všechny svátky a nedęle, století tím zpűsobem, ze jen nękolik kvint v nichz vrcholí forma kantátová, pęstovaná bylo snízeno potud, pokud toho bylo za- pred ním Buxtehudem, Gabrielim a Via- potrebí k dosazení cisté oktávy; ostatní danou; dále H o h e M e s s e« z h moll, kvinty byly ladęny úpinę cistę. 4 menší mše, pętihlasé M a g n i f i c a t, vá- Varhany tím zpűsobem ladęny byly v ne- nocní, velikonocní a svatodušní o r a t o r i u m. stejnomęrné temperature a poskytovaly jen Predchűdcem jeho v oratoriu byl S c h ii t z, nękolik tonin cistę ladęných, ostatní byly H a m m e r s c h m i d t, S e b a s t i a n i a falešné. Koncem XVII. stol. v y n a l e z l G e s i u s. Pro klavír napsal Bach 15 dvou - nový zpűsob ladęní O n d r e j W e r c k- hlasých a 15 trojhlasých i n v e n c í (sám je m e i s t e r, varhaník v Halberstadtę. Roz- nazval symfoniemi), malé p r a e l u d i e a dęlil totiz pythagorejské komma na všechny f u g y, 6 francouzských a 6 anglických kvinty stejnomęrnę, címz kazdá kvinta byla suit, »Musikalisches Opfer«. Pod- snízena o ';', s pythagorejského kommatu: Tím | ||||
|