|
| ||||
| ||||
|
106 CYRILL XXXVII.
44 Jan Stamitz. se 125, z nichz vyniká zvláštę 12 londýn- ských; nękteré z nich mají ustálené názvy, Jan Stamitz 1717-1757, nar. v Nęmeckém jako »S úderem kotle= (Mit dem Pauken- Brodę, zemrel jako koncertní mistr v Mann- schlag),>Vojenská, (Militársymph.), »Na roz- heimu. První uvedl v hudbu elementární loucenou« (Abschiedssymph.) K symfoniím kontrast. V této náhlé zmęnę nálady a je- cítají se t. zv. »Divertimentin, »Kas- jího výrazu (rychlé strídání dur a moll, ff a pp, sace« a »Serenady«. taktu a tempa) vidíme podstatný prvek slo- Jsou to cyklické formy pro jednoduše hové reformy, provedené Stamitzem, která obsazený orchestr, urcené k provedení ve pűsobila sensacnę a nabádala k nápodo- volné prírodę. Kassace jest hudba na roz- bení. Do orchestru uvedl rohy a klarinety. loucenou, serenada je zastavenícko, diverti- Jeho pűsobením konecnę odloucila se sym- menty tvorí stred mezi partitou a smycco- fonie koncertní (pęstovaná Graunem, F. vým kvartettem. Dále napsal Haydn 175 Em. Bachem a Bendou) od symfonie operní. skladeb pro baryton; je to nástroj Stamitz rozšíril formu symfonie, ze vsunul gambę podobný, vętší nez viola, menší mezi adagio a finale jako IV. vętu menuet nez cello ; hrác jej drzel mezi kolenama. s kontrastujícím triem. Tuto novou formu, Mimo to slozil 24 menších oper (Krivý jez se stala smęrodatnou pro další vývoj dábel), 15 mší, (Mariazellská a Nelsonova), symfonie, nalézáme hned v jeho prvním 44 klavírních sonát, písnę atd. Pre- díle, geniálních to šesti orchestrálních triích. nesením sonátové formy na rűzné instru- Tvorí most mezi J. Š. Bachem a vídeń- ..nentální kombinace stal se tvűrcem k 1 a- skými klassiky. Charakteristickým pro Sta- v í r n í h o t r i a (35) a smyccového kvarteta mitzovu tvorbu jest mistrné vedení bassu a intermitující vedení hlasű ostatních, kterého Z jeho 83 kvartet vyniká »kvarteto cí- pozdęji zejména vyuzil Beethoven. Vedle sarské« s variacemi na hymnu rakouskou, Stamitze vynikl R i c h t e r a F i 1 t z, tak- kterou sám slozil na slova Haškova. Haydn téz v Mannheimu, jako spolutvűrce symfonie. ietvűrcem klassického symfonického Stamitz męl celou radu epigonű, k nimz o r c h e s t r u. Píše pro nástroje zpűsobem, se cítá Dittersdorf, Malder, Gos- odpovídajícím jich individualitę. Zásluhy sec, Benda, Myslivecek atd. o rozvoj symfonické formy dríve mu pri- pisované nálezejí dle novęjšího badání Sta- 45. Jos. Haydn. mitzovi. Haydn zemrel r. 1809 ve Vídni. Josef H a y d n narodil se roku 1732 46. W. A. Mozart. v Rohravę nad Litavou v Dolních Rakousích Wolfgang Amadeus Mozart narodil se jakozto syn kolárűv. Prvním ucitelem jeho byl r. 1756 v Solnohradę jako syn kapelníka Frankh v Hainburce. Po 10 let byl voka- Leopolda Mozarta ; zemrel r. 1791 ve Vídni. listou ve svatoštępánském chrámę ve Vídni; Vynikl záhy jako zázracné dítę, s nímz pak ucil se u slavného pęvce Pdicoly Por- otec podnikl radu umęleckých cest ; z tęch pory, zakladatele neapolské školy pęvecké. zvláštę význacnou byla cesta do Italie, kde Pri tom vzdęlával se soukromę na dílech: se Mozart seznámil se Sammartinim, Padre »Gradus ad Parnassum« od Fuxe, »Doko- Martinim a Vallottim. V Rímę napsal z pa- nalý kapelník« od Mathessohna, na klavír- męti Allegriovo »Miserere«, jednou je pouze ních sonátách F. E. Bacha a jeho »po- poslechnuv. Dospęv v umęlce, marnę snazil kusu o správnou hru klavíru«. Rok byl se nalézti místo, zajištující existenci. Rok kapelníkem u hrabęte Morzína v Dolním pred svou smrtí odmítl nabídku Bedricha II., Lukavci u Plznę, po 30 let pak kapelníkem jenz ho chtęl uciniti dvorním kapelníkem u knízete Esterházya. Po rozpuštęní kapely s platem 3000 tolarű. -- Jeho význam odebral se do Vídnę maje výsluzného spocívá hlavnę na poli opery. Dal 1000 zl. Podnikl odtud dvę cesty do Lon- italské komické opere klassickou formu dýna, které mu prinesly veliké umęlecké a i obsah, pouziv zásad Gluckových. Mistrnę financní úspęchy. lící charaktery jednajících osob. Mistrovské Veliký jest pocet dęl Haydnových. Jsou jeho opery jsou :» I d o m e n e o«, B e 1- to predevším tri o r a t o r i a: »Tobiáš« monte a Constanze« cili »Unos ze (I1 ritorno di Tobia), »Stvorení« (Schdpfung) Serailu«, »Figarova svatba«, »Don a »Ctvero rocních pocasí« (Jahreszeiten). Giovanni« (Donjuan), »Cosi fan tut- »Sedm slov na krízi« je pűvodnę rada in- te«, »Titus«, »Kouzelná flétna«. »Figa- strumentálních adagií, jez pozdęji M. Haydn rova svatba« byla ve Vídni chladnę prijata, zpracoval v oratorium. S y m f o n i í cítá docílila však velikého úspęchu v Praze. | ||||
|