|
| ||||
| ||||
|
XXXVII. CYRILE 107
Pro Prahu psal pak Mozart z vdęcnosti knízeti Lobkovicovi, septet op. 20, balet »Don G i o v a n n i. Za svého pobytu »Prometheus«, oratorium »Kristus na hore v Praze byl hostem manzelű Duškových ve Olivetské«, klavírní koncerty z C dur a B dur, ville »Bertramce«. Tam napsal téz za jednu variace pro klavír op. 34. a 35. noc ouverturu k »Don Juanu«. Titus Do d r u h é h o období nálezejí symfonie: (a La clemenza di Tito«) by? objednán »Eroica« z Es dur, B dur a C moll, jiz Wag- od ceských stavű pro korunovaci Leopolda I I. ner nazývá symfonií osudu, F dur (pasto- V »Únosu ze Serailu« a »Kouzelnéflétnę« rální), A dur, dle Wagnera apotheosa tance, vyvrcholil nęmecký singspiel. Mimo opery a osmá z F dur; opera »Fidelio«, ke kteréz napsal 41 s y m f o n i í, z nichz nejkrás- napsal Beethoven 4 ouvertury, z nichz nęjší jsou g moll, Es dur, C dur (Jupite- vyniká tretí » Leonora « ; klavírní sonáty, rova); 18 sonát klavírních dvourucních, 4 21-27, (op. 53, »L' Aurore«, vęnovaná ctyrrucní (F), jichz je tvűrcem vűbec, 3 ronda Valdštýnovi, »Appassionata« op. 57 a »Les (z a moll), 25 klavírních koncertű (d moll), Adieux« op. 81), Kreutzerova sonáta op. 47 houslové sonáty, klavírní tria, smyccová a pro housle a klavír, koncert klavírní C moll, klavírní kvarteta, klarinetový kvintet. V c í r- G dur a Es dur, tri kvarteta op. 59, vęno- k e v n í c h svých skladbá~ primyká se vaná hrabęti Razumowskému s pouzitím k tvorbę Haydnovę. Z 15 jeho m š í známa ruských motivű, kvartet harfový a z f moll, jest »Korunovacní« a po jeho smrti vydaná tria op. 70, cyklus písní »Vzdálené milé«, »Pohrobní z cmoll, z m o t e t t prekrásné »Duchovní ódy« na slova Gellertova, hudba »Ave verum«, provanuté duchem hudby ryze k »Egmontu«, ouvertura ke »Koriolanu« církevní Nejslavnęjším dílem církevním jest a mše z C dur. jeho R e q u i e m, poslední to jeho práce, jiz Do tretího období spadá: posled- dokoncil jeho zák Siissmayer. Mozart spo- ních 5 klavírních sonát c. 28—32 A op. 101, juje slovo a tón v jednotný organismus a jest B (pro »Hammerklaviera) op. 105, E op. 109, mistrem v instrumentaci; nástrojűm, jez As op. 110, c op. 111, »Missa solemnis« Haydn naucil mluviti, dal Mozart duši. V jeho z D dur, 5 velikých smycco pých kvartet, dílech je spojena krása zvuku s hloubkou devátá symfonie z d moll se sborem na citu a neskonalou nęhou. text Schillerovy ódy »Hymnus na radost«, 33 variací na thema Diabelliho, ouver- 47. Beethoven. tura »Král Štępán« a »Svęcení domu-.— V posledních dílech Beethovenových, Ludvík van Beethoven, narozen roku na pr. v sonátách op. 109 a 111, prevládá 1770 v Bonnu, zemrel roku 1827 ve Vídni. forma variacní, které Beethoven po Otec jeho byl tenoristou. Prvním jeho uzíval jiz v sonátę As dur op. 26 a v Ap- ucitelem vedle otce byl houslista Pfeiffer, pasionátę op. 57, v poslední vętę eroické varhaník van der Eden a varhaník Gottlieb symfonie, ve fantasii op. 80; fuga ve volné for - Neefe. Ve 22. roce svého vęku presídlil do mę jeví se v op. 101, op. 106, op. 110. V jeho Vídnę, kde se pohyboval v nejvyšších kruzích s o n á t á c h jsou prvky slohu všech velikých šlechtických. Ucitelem jeho byl zprvu Haydn. moderních skladatelű,jako v op. 101 sloh Men Ponęvadz mu nevęnoval nálezité péce, delssohnűv, v op. 106 (Adagio), tamtéz ve zvolil si za hudebního rádce lana Schenka, scherzu Chopinűv a v op. 57 Schumannűv. pozdęji pak Albrechtsbergra a Antonína Ve vývoji programní hudby znamená Salieria. První jeho vydaná díla byla : tri Beethoven obrat od vnęjšího napodobení prí - tria (op. 1) a tri klavírní sonáty (op, 2), jez rody v materielním smyslu, t. j. od tónomalby vęnoval Haydnovi. k ideálnímu výrazu nálady a citű, k básni V jeho tvorbę lze rozeznati 3 periody. v tónech Programní hudba, jejíz hlavní V první pripojuje se k tvorbę Haydnovę a representantkou se stala pozdęji symfonická Mozartovę ; v druhé dospívá k vlastnímu, báseń, jest lícení duševních nebo vnęjších svéráznému slohu; ve tretí predstihuje svou príhod. Posluchac nesmí se oddati pouze dobu o nękolik desetiletí; tím se stalo, ze dojmu hudebnímu, nýbrz musí sledovat sou- dílűm z této doby bylo porozumęno teprve vislost mezi programem a skladbou. po jeho smrti pricinęním Lisztovým, Wagne- SklGdate' snazí se náladu, vzbuzenou rovým a Joachimovým. D o p r v n í h o období v sobę prírodou, vnęjším príbęhem, knihou, patrí symfonie z C a D, klavírní tria op. 1, básní, obrazem, hudebnę vyjádriti, vystih- smyccová tria, prvních 20 klavírních sonát, nouti a pos'uchaci vsuggerovati. Líciti dęj (pathetická op. 13, Mondschein op. 27 c. 2 hudbou, není mozno. Proto jest z esteti- a pastorální op. 28), 8 sonát houslových, ckého stanoviska pochybenou »bitva u Vitto- 6 smyccových kvartet op. 18, vęnovaných rie- (Wellington's Sieg ), v níz Beethoven | ||||
|