|
| ||||
| ||||
|
108 CYRILL XXXVII.
snazí se líciti prűbęh boje (1815) a Dvorákovy — (»Alfonse a Estrellu« provedl Liszt ve symfonické básnę »Zlatý kolovrat«, »Poled- Výmaru) — neudrzela se na jevišti ani jedna. nice«, »Holoubek«, v nichz mistr hudbou V církevních skladbách sleduje Haydna; illustruje Erbenovy básnę. Predchűdcem z jeho sedmi mší jest nejlepší Es dur a As Beethovenovým v programní hudbę byl ]a n - dur. Dále napsal 8 s y m f o n i í, (nejkrásnęjší nequin, ot.14, Hermann, jenz napsal C dur a nedokoncená osmá h moll), c e t n é »Bitvu u Pavie«, Kuhnau, Frohber- k o m o r n í skladby, nejkrásnęjší k v a r- ger, Šeb. Bach, Hándel, Haydn (ve t e t t o z D moll s variacemi na píseń »Smrt »Stvorení«), Dittersdorf, Vogler. — a dívka«, k v i n t e t s variacemi na píseń Beethoven znací vrchol instrumentální hudby »Pstruh«, 11 s o n á t pro klavír, »Moments- XIX. stol. Vyvrcholil sonátu a symfonii, ze- musicaux«, »Impromptus«, v nichz vytvoril jména t. zv. provedení rozšíril a prohlou- charakteristickou miniaturní skladbu pro bil. Místo menuetu uzil scherza ponejprv klavír. Jsou to skladby písńové formy, na v »eroické symfonii«. Velikou roli hraje nichz zakládá se pozdęjsí tvorba Mendels- v jeho dílech humor. sohnova a Schumannova. Dále napsal fan- tasii op. 15, jiz zpracoval Liszt pro klavír 48. Fr. Sehabert. a orchestr, ctyrrucní variace op. 35, uherský divertissement, ctyrrucní fantasii F moll, radu František Schubert nar. r. 1797 v Lichten- pochodű a vídeńské tance, tri sonatiny pro thalu u Vídnę, zemrel r. 1828 ve Vídni. Byl klavír a housle. Hlavní jeho význam spo- tri roky vokalistou ve svatoštępánském cívá na poli umęlé písnę. Jest tvűrcem t. zv. chrámę, kde se ucil u Rűzicky a Salieria; písnę prokomponované. Napsal skoro 800 nejprve pomáhal svému otci, po té pri- písní, z nichz vynikají cykly »Spanilá mly- vatisoval az do své smrti. Jen dvakrát byl nárka«, =Cesta zimní«, »Ossian«, »Zpęvy po nękolik letních męsícű v Uhrách ucite- harfeníkovy«, »Písnę labutí«. Zádný skla- lem hudby u hrabęte Esterházya. Jest ly- datel nepredcil ho na tomto poli plodností rikem-romantikem. Z patnácti j e h o o p e r a všestranností. (Príštę dále.) D Jednání první brnęnské synody diecésní o chrámovém zpęvu lidovém. Píše Dr. KAREL EICHLER. ynodu konal J. Exc. nejd. p. biskup Pavel hrabę z Huynű od 23. do 27. srpna 1909 ve filiálním chrámę sv. Michala v Brnę za úcasti asi 500 knęzí. Látka byla pro- bírána ve pęti odborných a trech slavných kongregacích cili shromázdęních a konstituce prohlášeny ve trech slavných sezeních. Na programu bylo 32 themat. Mezi nimi na místę tricátém: »S. cantus populi«, posvátný zpęv lidový ci v úpiném znęní: »0 pęstování a povznesení lidového zpęvu v kostelích«. Predmęt ten byl svęren ctvrté odborné kongregaci, do níz jmenováni následující clenové: Dr. Karel E i c h 1 e r, býv. professor bohosloví a redaktor nového ceského kancio- nál u pro diecési brnęnskou, jako predseda; Frant. M ú h 1 b e r g e r, farár ve Slavonicích, redaktor nęmeckého kacionálu jako clen poradní cili konsultor; Jan B á d a 1, dękan a farár ve Velké Byteši, hudební spolupracovník o ceském kancionálu, téz jako poradní clen; Jakub P a v e 1 k a, konsistorní auditor a farár v Pribyslavicích, básník spolupracovník o ceském kancionálu, jako zpravodaj ; a zapisovatelem Sylvestr K u 1 h á n e k, katecheta národních škol v Brnę, hudebn ík Themata byla odborovým kongregacím odevzdána jiz vypracovaná. Predmęt »0 po- svátném zpęvu lidovém« pripravila k rozkazu nejd. p. biskupa '»Diecésní komise pro pęstování církevního zpęvu (ustanoveno provádęní Motu proprio Pia X.)«, jez zvolila k tomu úcelu svého clena Pavelku. Jeho elaborát schválen predsedou komise, kapitul- ním dękanem Janem Kr. Vojtęchem, a odevzdán nejd. p. biskupovi," jenz s ním vyslovil téz svűj souhlas. | ||||
|