|
| ||||
| ||||
|
110
CYRILE XXXVII. Nejlepších a nejjistęjších výsledku docílí se, kde knęz sám muze zpęv cviciti, ale i kdyz to sám nedovede, vzdy mu má vęnovati pozornost a projevovati zájem o nęj, jmenovitę býti prítomen, cvicí-li se v kostele po sluzbách Bozích, Vęc vyzaduje i zaslouzí nejen nadšení, nýbrz i veliké mnohdy trpęlivosti. V do- brotę se docílí lepších výsledku; zvláštę ve škole dovolávati se príslušných narízení do- porucuje se teprve az tehdy, kdyz v dobrotę nelze poríditi. P o z n á 1n k a. Nękteré konstituce byly prohlášeny hned na synodę, jiné pozdęjí. Tato XXX. vyšla teprv nyní. Nękolik jich ještę je neuverejnęných. 11"1 RUZNÉ ZPRÁVY. 1011 H našemu obrázku. Letošním školním rokem vstoupila v zivot státní církevnę-hudební škola v Klosterneuburku, jez jest soucástí c. k. akademie pro hudbu a umęní ve Vídni. Klášter v Klosterneu- burku nabídl státu vhodné místnosti, címz chovanci mají dennę prílezitost pri klášterních bohosluzbách prakticky se vycviciti. Definitivními professory jsou V. Goller, jenz zároveń institut vede a M. Sprínger. Kromę nich dojízdęjí mnozí professori vídeńské akademie do Klosterneuburku jako docenti, mezi nimi dr. R. Krallik, dr. Lunz, theologie prof. H. Pfeiffer, Baumann, Faisst a paní Norvill. Príštím školním rokem 1911-12 otevren bude 11. rocník, címz institut stane se kompletním. Pro knęze jsou pokoje v kláštere; školní plat se obycejnę odpouští. Veškero ucivo a plán školní smęruje pouze k vý- cviku v církevní hudbę. Ve II. rocníku jsou hlavními predmęty: 1. Církevní predpisy o círk. hudbę a jejich praktické provedení. 2. Úvod do liturgických knih. 3. Literatura církevnę-hudební (kritika a pro- vedení nejprednęjších dęl). 4. Zpracování historických dę] pro praktické pouzití. S. Cvicení a rízení chorálu. 6. Instrumentace. 7. Nauka o formách liturg. skladeb (zpęv a varhany). S. Církevní hra na varhany (II. kurs). 9. Hra partitur. Vedlejšími predmęty jsou : Všeobecné dęjiny, klavír, housle. Pro budoucí docenty pri seminárích knęzských jest zrízen vyšší kurs. Kdo by se chtęl na této škole dále v círk. hudbę vzdęlávati, podrobí se prijímací zkoušce. Všechny dotazy zodpoví V. Goller, Leiter der Kirchenmusikschule, Klosterneuburg. * Státní zkOUŠky z hudby. Ke zkouškám, konaným mimorádnę v cervnu t. r. pred c. k. zkušební ko- misí pro vyucování hudbę na školách stredních a ústavech ucitelských za predsednictví reditele z Káanu bylo pripuštęno 18 kandidátu (8 muzských, 10 zen- ských, 12 národnosti ceské, 6 nęmecké). Z nich odstoupili 2. Zkoušku podnikli ze zpęvu 4, ze hry houslové 3, ze hry na varhany I, ze hry na klavír 7, ze zpęvu i hry na klavír 1. Mezi nimi bylo 4 oprav- ních cili doplńovacích zkoušek. Reprobováno bylo 5 kandidátű. 10 prohlášeno zpusobilými, 1 s vy- znamenáním. Slepec P e r m a n— Praha, ze zpęvu. 3yehrOva 5h1. ,Missa sOlemnts", která bezpro- strednę po svém vydáni byla provedena ve Svýca- rech, v Bernu a v lnterlakenu, byla hlavním cí- slem programu sjezdu (8. jubilejního) ceciliánských jednot diecése basilejské, který se konal 25. a 26. cervna ve Frauenfeldu (kanton Thurgau). Zpívána byla druhý den sjezdu pri pontifikalní mši, slouzené biskupem z Basileje. Vypsání konkursu. Správní výbor »Ceského spolku pro komorní hudbu v Praze« vypisuje dvę ceny za nejlepší nová díla v oboru hudby komorní (i so- náty) za tęchto podmínek: 1. Ceny jsou: I. 600 K, II. 400 K. 2. Výbor, vyzádav si úsudek poroty, není povinen obę ceny najednou zadati, a műze ceny téz jinak upraviti. 3. Díla soutęiící o cenu buáteí o jednom exemplári, t. j. partiture a rozepsaných, k provozování zpúsobilých hlasech, zaslána do 30. listopadu 1911 do 12 hod. polední pod adresou: »Ceský spolek pro komorní h;tdbu v Praze« k rukám jednatele professora Václava Miillera, Smíchov, Královská trída c. 1050 (nové 42), s pripojením šifry a zapecetęné obálky se jménem skladatelovým. 4. Zadané exempláre a hlasy dęl poctęných podrzí se v archivu spolkovém; díla tato mohou, nemusí však býti ve spolkových koncertech libovolnę a bez náhrady provozována; jinak zustanou úpiným vlastnictvím skladatele. Díla nepoctęná se vrátí. 5. Konkursu mohou se pouze ceští skladatelé zúcastniti. * Felix Mottl zemrel 2. cervence f. r., nęjvętší dirigent souvęký vedle zemrelého Mahlera a Hanuše Richtra. V letech sedmdesátých byl kapelníkem ve vídeńském »Ringtheatru« a v té dobę chtęl provésti i Smetanovo »Tajemství-. Jako chef opery v Karls- ruhe vęnoval péci zapomenutým, vyníkajícím dílűm starší doby. V BeurFutę slavil triumfy jako nejpred- nęjší znatel Wagneruv. Poslední dobou byl pripoután k Mnichovu. Byl výborným interpretem nejen nę- mecké opery klassické a romantické, nýbrz i komická opera francouzská a moderní hudba dramatická na- lezla v nęm nadšeného dirigenta. Jako skladatel má význam podrízený. Alexander Guilmant, nedávno zemrelý v Meu- donu ve vęku 74 let, dosáhl jako varhanní skladatel a virtuos svętového jména, zvláštę kdyz mohl se pochlubiti svým umęním na svętové výstavę parízské r. 1878. Narodil se r. 1H37 v Boulogni ; ucitelem byl mu jeho otec a pozdęji belgický varhaník Lemens. Roku 1871 ustanoven byl varhaníkem pri kathe- drále Notre Dame a professorem varhanní hry pri státní konservatori. Koncertoval na svých cestách Evropou i Amerikou a všude obdivována byla jeho hra. Jako s k l a d a t e l varhanní znamená veliký pokrok v tom smęru, ze nevęnuje péci jen technice, nýbrz i prednesu; varhany znęjí pod jeho rukama jako orchestr, v nęmz všechny barvy nástroje pri- cházejí k piné platnosti. Zvláštę vyniká jeho 8 sonát, chorální dílo B e 1 s a z a r, dvę symfonie pro var- hany a orchestr, a j. * * Událostí koncertní saisony v Moskvę bylo pro- vedení Skojalinovy skladby » Prometheus<. Snahy tohoto skladatele jsou zajímavy a pozoruhodny. Jako Wagner snazil se o »Gesamtkunstwerkr, — v nęmí by všecky umęny k úcinu se pojily, — tak tento Rus chce vytvoriti »Gesamtgefűhlswerk«, kde vedle hudby i plastika, svętlo a víinę by spolu- pűsobily. V nazírání na konsonance jde Skojalin i za Debussyho, odvozuje je-ze skupin alikvotních tónű. Jiz sama základní stupnice »Promethea- jest | ||||
|