|
| ||||
| ||||
|
114 CYRILL XXXVII.
jej na roveń s hlasem zpęvním. Napsal cykly: Liszta pro koncertní prednes), »Vyzvání »Myrty«, Láska zeny«, >Láska básníkova«. k tana« (aranzované od Taussiga pro kon- O R, Franzovi viz ot. 56! B r a h m s slozil ve- certní prednes, od Berlioze a Weingart- liký pocet písní, jez nálezejí k nejkrás- nera pro orchestr), »Momento capriccioso«, nęjším moderní literatury, op. 3, 6, 7, 14, polonaisy z E a Es dur, cetné variace. 19, 33 (» Romance Magelony«), »Ctyry vá- zné zpęvy< op. 121 (poslední jeho dílo). 52. Giacomo Meyerbeer. Liszt jest tvurcem moderní písnę; po- prvé klade melodii v doprovod a píše pro Meyerbeer narodil se r. 1791 jako syn boha- zpęv deklamatornę (»Mignon«, ~,Loreley« tého bankére v Berlínę, a zemrel 1864,v Parízi. atd.) W a g n e r komponoval »Tristan- Psal s pocátku radu nęmeckých oper; nedo- studien «. H u g o W o l f proslul cykly: cíliv úspęchu obrátil se do Italie, kde vy- »Goethe-Lieder«, »Eicher.dorff-Lieder«, tvoril radu tak'.éz nyní zapomenutých dęl ve »Mdrike-Lieder«, »Spanisches Liederbuch«, slohu italském a pronikl teprve v Parízi; »Italienisches Liederbuch , »Michelangelo- tam nalezl ve Scribeovi librettistu, jenz od- Lieder«. Peter Cornelius: »Písnę vánocní« a povídal jeho vloze a intencím. Jeho díla »písnę svatební«. Z novęjších pęstují umęlou jsou opery »Robert dábel«, »Hugenoti«, píseń: Richard Strauss, Reger, Ma »Tábor ve Slezsku«, (ve Vídni dáván pod h l e r, (» Kindertotenlieder«), S t r e i c h e r, jménem »Vielka«, v Parízi prizpusoben Weingartner, d'Albert, Ansorge, textu »L' étoile du Nord«), »Prorok«, »Di- Cajkovský, Smetana, Dvorák, norah«,•Africanka« ; dále hudba k tragedii V. N o v á k. (Viz dotycné otázky!) jeho bratra M. Beera »Struensee,, a k Eu- menidám od Aischyla. Mimo to napsal 51. K. M. z Weberű. kantáty, ódy a celou radu prílezitostních skladeb k dvorním slavnostem, zejména »po- Karel Maria z Webeú, nar. 1786 v Su- chodńové tance«. Jeho opery vynikají tinu v Oldenburku, byl zákem M. Haydna, mistrnou prací a vzácnou dramatickou pozdęji Abbé Voglera, u nęhoz se ucil spo úcinností. Riemann nazývá Meyerbeera eklek- lecnę s Meyerbeerem a B. Webrem. Byl tikem, Nęmcem v harmonii, Vlachem v me- kapelníkem ve Vratislavi, pozdęji 3 roky lodii a Francouzem po stránce rhytmické. kapelníkem v Praze, kde zavedl uzívání tak- Meyerbeer svými operami, které téz pęv- tovky, a 10 let kapelníkem v Drázdanech. cűm poskytují vdęcné partie, ovládal po Zemrel r. 1826 v Londýnę, kamz se odebral, dlouhou dobu repertoir všech velkých diva- aby nastudoval Oberóna, svou poslední del a byl zatlacen teprvé ponenáhht puso- skladbu. Jest tvurcem n ę m e c k é národní bením Wagnerovým. romantické opery. Ve svém »Carostrelci« mi- strnę vystihuje lidový tón a rotnanticko-démo- 53. J. Marschner. nický ráz textu. Pred ním sice jiz Mozart na- psal »Únos ze Serailu« a »Kouzelnou flétnu« Jindrich Marschner, nar. v Zitavę r. 1796, v nęmecké reci, jeho hudba však jest uni- zemrel v Hanoveru jako generální reditel versální; teprve Weber dal opere národní hudby r. 1861. Z jeho oper vynikly »Upír«, ráz pouziv nápęvű lidových. Jeho druhá veliká nTempiár a Zidovka« a zejména )Hans opera ->Euryanthe« jest první prokompono- Heiling«, jenz slouzil Wagnerovi za vzor vaná opera nęmecká. Nenalézáme v ní ani pro »Bludného Holandana«. Ve svých slova mluveného, ani recitativa .,secco". Toto dílech vystihuje Marschner mistrnę neíen dílo púsobilo na'tvorbu Marschnerovu (»Tem- démonické povahy a ponuré nálady, nýbrz plár a Zidovka«), Meyerbeerovu a Wagne- téz lidový ráz. Mimo opery udrzely se jeho rovu (»Lohengrin«), Poslední veliká opera sborové zpęvy, ( ~ Cigánský zivot«), kdezto Webrova jest > Oberon, král vil«, která jeho klavírní a komorní hudba je neprá- svým fantastickým námętem męla vliv na vem zapomenuta. Mendelssohnúv »Sen noci svatojanské«, na Nikolaiovy »Veselé zeny Windsorské« a 54. F. Mendelssohn-Bartholdy. na Wagnerűv »Rheingold«. Vedle tęchto velikých dęl napsal Weber opery : »Sil- Felix Mendelssohn-Bartholdy, nar. r. 1809 vana«, »Peter Schmoll«, »Riibezahl« »Abu v Hamburku, zemrel 1847 v Lipsku. Byl Hassan«, »Die drei Pintos« (dokoncil syn bohatého bankére a vnuk slavného Mahler) a hudbu k cinohre »Preziosa«. filosofa Mojzíše M., zák Moschelesuv, Ber- Pro klavír napsal 4 sonáty (nejlepší z As grúv a Zelterűv. -Na radu Cherubiniho do dur), koncertní kus f moll, (aranzovaný od volil mu otec, by se vęnoval úpinę hudbę. | ||||
|