|
| ||||
| ||||
|
XXXVII. CVRILL 115
Mendelssohn strávil - svűj zivot ponejvíce vedle Mendelssohnovy » Walpurgisnacht« , na umęleckých cestách po Francii, Anglii, klassický to príklad moderní sborové kan- Nęmecku a Italii ; vystupoval jako skladatel, táty, dále » Rűze pout,« »Rekviem za dirigent a klavírní virtuos. Velikou zásluhu Mignon<, hudba k Byronovę »Manfredu<, získal si zalozením Lipské konservatore. opera Genovefa, (která se neudrzela na re- Nejvętší jeho díla jsou oratoria »Pavel« a pertoiru pro nedostatek dramaticnosti pres Eliáš«. Tretí oratorium ),Kristus« zűstalo své veliké hudební krásy), 4 symfonie (jez nedokonceno, podobnę jako operní jeho trpí jako Brahmsovy symfonie nedostatec- pokus Loreley . Dále napsal 5 symfonií nou instrumentací), 7 ouvertur, mezi nimi (c moli, symfonická kantáta »Lobgesang<, skot- »Nevęsta Mesinská,, »Julius Caesar; scény ská a moll, italská A dur, reformacní D dur) z »Fausta« Z komorních jeho dęl vyniká a dramatickou kantátu »Walpurgisnacht«' klavírní kvartett a kvintett z Es dur. — Ve »skotské, a italské« snazí se podobnę V písni proslul svými cykly »Myrty,-, jako v ouverture » Hebridy« líciti krajinný ráz » Láska zeny«, =>Láska básníkova«. — V k I a- pomocí hudby. 10 ouvertur (»Klid more a v í r n í hudbę navazuje na charakteristické plavby zdar,, »Krásná melusina«, »Ruy skladby Schubertovy »Moments musicals« a Blas«, »Athalia,), hudba k cinohre »Sen noci Impromptus, ve skladbách: »Scény z dęt- svatojanské« od Shakespeara. Rozkošnou ského zivota «, »Karneval, op. 9., Album ouverturu, v níz mistrnę lící rej skrítku, napsal pro mládez, »Novelleta<, :Arabeska«, »Hu- Mendelssohn, kdyz mu bylo 16 let. Z nejkrás- moreska Studie a etudy dle Paganinia, nęjších jeho dęl jest houslový koncert z e moll. variace »Abegg« op. 1., (jediné to dílo, Z jeho písní cetné staly se populárními; z bo- v nęmz píše Sch. pasáze), symfonické etudy haté komorní hudby vyniká oktetto pro smyc- op. 13., fantasie z C dur op. 17. (vęnovaná cové nástroje, z klavírní literatury »48 písní Lisztovi), 3 sonáty, 3 sonatiny, » Kreisleri- beze slov Rondo capriccioso a cetné ana«, koncert z a moll. Andante a variace skladby rondové formy pod nejrűznęjšími pro 2 klavíry; ctyrrucnę: »Obrazy z východu«, názvy (Capriccio, Scherzo, Moto perpetuo), »Scény z plesu« ; pro pedálový klavír napsal 6 praeludií a fug, 3 sonáty, 3 variacní díla, »Studie a kanonické skizzy«. P r o v a r- mezi nimi »Variations sérieuses< op. 54 h a n y napsal 6 fug na jméno »Bach«, Z d moll; klavírní koncerty g, a, d moll a 3 koncertní ronda pro klavír s orchestrem. 56. Robert Franz. Pro varhany psal praeludie, fugy a sonáty. Mendelssohn byl podobnę jako Schubert a Robert Franz (pűvodnę Knaught) narodil R. Schumann lyrikem a klasicistickým mi- se r. 1815 v Halle nad Sálotr, zemrel v roce strem romantiky, t. j. pridrzuje se ve svých 1892. Podobnę jako nám pripomíná jeho dílech forem, jez prevzal od klassických mistrű, pseudonym krestní jména Schuberta a Schu- naplńuje je však novým, »romantickým« ob- manna, nalézáme v dílech jeho melodii Schu- sahem. berta s vášní Schumannovou. Byl zákem Schneidrovým ; vzdęlával se však více 55. Robert Schumann. jak samouk na dílech Hándlových, Ba- chových, Schubertových a Schumanno- Robert Schumann narodil se r. 1810 ve vých. Stal se varhaníkem pri kostele sv. Cvikavę jako syn knihkupcúv. Byl urcen ke Oldricha a pozdęji dirigentem pęvecké studiu právnickému, vęnoval se však záhy akademie a reditelem universitní hudby hudbę pod vedením Dornovým a Wiecko- v Halle. Byl nucen však se vzdáti tęchto výrn, jehoz dceru pojal pozdęji za manzelku. míst pro pokrocilou nedoslýchavost. Kdyz inu bylo 24 let, zalozil »Neue Zeit- Vynikl jako skladatel písní, jichz napsal schrift fűr Musik« (Nový casopis hudební), na 300. — Komponoval mimo nę Kyrie, kde nadšenę vítal nové skladatele, zejména dvousborový zalm á capella, nękolik muz- Chop na, Berlioze, Franze, Liszta a po- ských a smíšených sboru. Mistrnę zhudebnil zdęji téz Brahmsa. Potom pűsobil krátký peclivę vybrané básnę z poesie Heineovy, cas pri konservatori v Lipska; na to stal Eichendorffovy a Lenauovy. Všude dociluje se kapelníkem męstské hudby v Dűssel- vzácné jednoty slohové a mistrné deklamace. dorfu, ale byl nucen se vzdáti svého úradu Prűvod jeho jest bohat na jemné detaily a pro vzmáhající se nervovou chorobu. Zemrel kontrapunktické spracování po zpűsobę v blázinci 1856 v Endenichu u Bonnu. Téz Bachovę. Ve skladbę písní primyká se Schumann jest, jako Mendelssohn a Schu- k staré písni lidové a tím i k pűvodní písni bert lyrikem-romantikem. církevní. Zpęvy jeho zrídka kdy bývají pro- Nejvętším jeho dílem jest »Ráj a Peri« kempovány: prevládá v nich strofická forma, | ||||
|