|
| ||||
| ||||
|
116 CYRILL XXXVIi
címz se jeví jako idealisovaná píseń lidová. zvláštę v kruzích šlechtických, Nadšenę vítá K nejlepším písním patrí : ySchilflieder«, jej Schumann v novém svém hudebním ca- »Díe Heide ist braun«, »Aus meinen grossen sopise a také ho nápodobil ve svém g Kar- Schmerzen«, »Widmung« a j. — Téz získal nevaiu,. jako R. Franz skládal skoro vý- si zásluh, aranzuje skladby Bachovy a hradnę pro zpęv, tak Chopin (a po nęm Hándlovy pro koncertní prednes (Bachovy Stefen Heller) pro klavír. Pašije dle sv. Matouše«, »Magnificat«, cetné Chopinova díla jsou: 3 ronda c, F, Es, arie, duetta, Hándlovo oratorium Allegro, koncert e moll, op. 11., f moll op. 22., moderato et il pensiero«, Durantovo »Ma- Etudy op. 10 a 25, 4 ballady (g, F, As, f), gnificat« a Pergolesiovo »Stabat Mater« ). 4 scherza (fis, hes, cis, E), 3 sonáty (c, hes, h), 4 impromptus (As, Ges, Fis, cis), 24 prae- 57. Chopin. ludií, variace op. 2. a 12., berceusa, taran- Fréderic Fran ; ois Chopin narodil se 1810 tella, barkarola, smutecní pochod, fantasie f, v Zelazowé Wole; otec jeho byl francouz- valcíky, mazurky, polonaisy, nocturna a j. ským emigrantem, matka byla Polkou. U tomto smęru predchází ho John Field, Prvním ucitelem byl mu Cech Zivný, druhým zák Clementiűv. (Nocturno jest pűvodnę Slezan Eisner. Od roku 1831 zil s malými instrumentální serenáda, pozdęji klavírní prestávkami v Parízi, kde podlehl dlouho- skladba tklivého rázu.) Vedle klavírních leté plicní chorobę roku 1849. skladeb napsal trio pro klavír, housle a cello, Svými klavírními skladbami upoutal k sobę sonátu a polonaisu pro klavír a cello, radu pozornost parízského svęta umęleckého, polských písní. (Príštę dále.) 11 Q Dekret posv. Kongregace Obradű o hre na varhany. (Acta Apostolicae Sedis 1911., str. 241.) A Sacra Rituum Congregatione sequen- Od posv. k o n g r e g a c e obradű bylo tium dubiorum resolutio expostulata est ; vyzádáno rozluštęní následujících pochyb- scilicet: ností : Quum Caeremoniale Episcoporum num- Ponęvadz Caeremoniale Episco- quam supponat cantum gregorianum orga- p o r u m nikdy nepredpokládá prűvodu, num vocibus consociari, quaeritur: chorálu na varhany jest dotaz: 1. An hodiernus usus praedictum can- 1. Műze-li se zachovati nynęjší zvyk, dle tum adiuvandi organis sustineri possit? nęhoz se uvedený zpęv provází varhanami ? II. Et quatenus affirmative ad I., an eti- II. V prípadę kladném ad. I., zdali do- am in Officiis et Missis, in quibus Bonus voleno v officiích a mších, pri kterýc~ jest organi prohibetur, liceat organum adhibere hra na varhany zapovędęna, uziti varhan solummodo ad associandum et sustinendum jen k prűvodu a podpore zpęvu dle pra, cantum, silente organo cum silet antus ? ... vidla, ze mlcí varhany, kdyz mlcí zpęv?... Et Sacra eadem Congregatio, exquisito Posvátná kongregace obradu, vyzadavši Commissionis Liturgicae suffragio, aeque si mínęní liturgické komise po zralém uvá- sedulo perpensa, ita respondendum censuit: zení uznává za vhodno odpovędęti: Ad I• Affirmative, exceptis tantummodo Ad I. Ano, ale vyjma ony cásti officia a iis Officiorttm ac Missarum partibus, quae mše, jez nutno zpívati zcela bez prűvodu iuxta liturgicas nunc vigentes leges, sine dle nynęjších platných liturgických záko comitantibus organis debeant penittts decan- nűv. tari. Ad 11. Affirmative in casu necessitatis ... Ad I1. Ano v prípadę nutnosti... Atque ita rescripsit. Die 11. Maii 1911. Tak odpovędęno 11. kvętna 1911. Fr. S. Card. Martinelli, Fr. S. Card. Martinelli, (L.tS.) Praefectus. (L. j-S.) Prefekt. t Petru s L a F o n t a i n e, Ep. Charystien., fi P e t r u s L a F o n ta i n e, Ep. Charystien., Secretarius. Sekretár. | ||||
|