|
| ||||
| ||||
|
120 CYRILL XXXVI[
1 da nó - bis: AI - le - lú - ia. 2 í - bi - mus : AI - le - lú - ia. 3. ci - as nos: Al - le - lú - ia. 4 Is - ra - i`l : AI - le - lú ia. Steckerova ,Missa solemnis11. Dr. CYRfLL SYCHRA. (Dokonc.) AGNUS Dokumentuje, jak vysoko dovede se vypnout kontrapunktické umęní Steckerovo. Var- hany v tomto oddílu ustupují ponękud do pozadí — dominuje tu hlavnę sbor, roz- lozený ve 2 samostatná tęlesa. Hned na zacátku prináší bass I. motiv a,l A - - gnus De - i a ten je údęlem kazdému hlasu, jakmile vyjadruje slovo: »Agnus«. Pri »miserere« hlasy kazdého sboru se spojují a pianissimem — homofonnę — je pronášejí. Dobre se vzdy vyjímá rozclenęní jednotlivých hlasű na to následující — které je nejbohatší pri druhém »qui tollis« (str. 31. partitury). Úchvatné jest zvlášf v »Agnus« jedno místo: tam, kde prvý sbor dozpívává svoje poslední »qui tollis peccata mundi« a druhý zároveń svoje poslední »Agnus DeiR, vystoupí — kdyz dvojsbor rázem byl ztichl — sám bass (solo) v dlouze prodlouzeném »dona« do - na no - - bis Valnou cást tohoto motivu zakládá motiv a tentokráte -- podobnę jako v »I3ene- dictus« — prevrácený; po nęm postupnę vstupují ostatní solové hlasy s dvojsborem — všechny hlasy koncí pak pianissimem, v nęmz varhany v posledních dvou taktech dají vyznívati motivu a, (I.) : který jako zlatá nit vine se kol celého díla a proniká je veskrze a tvorí tak základ spletitého prediva jeho. Tak bohatę zpracován není však motiv ten nikde jako právę v »Agnus«. | ||||
|