Literatura hudby posvátné
Ročník: 1877; strana: 23,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
-23--

vyhostiti a zavésti hudbu a zpěv v pravdě církevní s předpisy liturgickými se srovnávající. PočínáE reforma kostehií hudby u nás již před vyjítím „Cecilie” příchodem důstoj. pana P. F. Toufara do Nového Veselí r. 1874. Stará stavba hudby cltrámové sbořena a poznenáhlu odklizována a budováno ihned na nové stavbě zaváděním přesného kostelního zpěvu, při mši sv. odzpěvována responsoria gregorianská dle harmonisace Wittovy. Usilovnou a neoblomnou pílí jsouce vedeni, sestavili jsme sbor zpěvácký z dítek školních, které p. kaplan vycvičil ve zpěvu uměleckém, pal: přibráni též dospělí, jež zase pisatel cvičil; takže v dosti v krátkém čase položen jest základ ku vznešeuější hudbě kostelní; čftá.t sbor náš 6 sopranů, 6—7 altů, 4 tenory a 4 bassy, celkem 20 členů. S těmito pak probírány a studovány ty nejlehčí skladby, načež přibrány komposíce Wittovy, Ettovy, Stehleovy, Fíirsterovy, Skuherského, Molitorovy a t. d. A tak stavba s pomocí Boží aspořt pod střechu úpiné provedena. Neschází již nic více, než ustavičně obnovovati, doplřtovati a šlechtiti, aby pak monumentální dílo to hlásalo potomstvu o dobré snaze, vytrvalosti a nezištnosti.

Musím se chvalně zmíniti o našem sboru, že nijak toho neželí, alebrž jeví dobrou vůli: takže ani jeden při cvičeních neschází. Sláva jim! Na zdar! Na lind Boží velikonoční uchy-stána jest Missa brevis" (Mollitor), na druhý svátek Kempterka, op. 135, již podepsaný přepsal pro smíšený sbor, dopiniv ,Gloria" a "Credo" z gregorianské ruše Lehnerova kancionálu, Regina coeli (Fúrst.er), Pange lingua od Palestriny, pak Te Deum (I Pižkovský) a příhodné vložky.

Jos. Iflinaeš, naduůitel a ředitel kůru

Hlas z Moravy.

(Dokončení.)

Z praktického stanoviska i patřičný výběr modliteb a litanií do nových kancionálů musí býti přijat, jakoš se to samo sebou rozumí. --- A pakli by lcdo namítal, že by objem kniha' tím příliš vzrostl, ten vzpomeuiž sobě jen na Fryčajův kancionál, jenž co do velikosti setéměř rovná malému misálu, — a přece lidé ho velmi rádi nosí do kostela; tak veliký kaucionál nový přec nebude, obzvláši nebude-li vydán s notami, které pro obecný lid beztoho nemají žádné ceny. A něco většíbo nákladu lid se také neulekne; vždyf koupí si zpěvník i modlitební kniliu n aj e d n o u a vede nálaad jenom j e d e n k r á t e na knihu, kterou potře-buje po celý svůj život a která také vyhoví všeclměm jeho potřebám duchovním.



A konečně ještě něco — co pro zdar vydáni nového kancionálu a hlavně pro vše-obecné zavedení jeho převelikého jest dosahu — ano můžeme směle tvrditi, na čem všecko záleží, je to, že hudební odbor křestanské akademie musí na biskupských ordinariátech vy-moci nejen approbaci, nýbrž výslovný rozkaz, že výhradně jenom ty nové kaucionály pří veřejných službách Božích mohou býti užívány, a jiné písně v kostele že trpěti se n e s m ě j í. Poznámka tato snad mnohému čtenáři bude asi se zdáti podivnou, — nicméně ale krok takovýto je velenutný. Kde kněz a ředitel kůru proniknuti jsou duchem reformačním, ti arci nebudou čekat, až se jim zavedení přesných kostelních písní naporučí, ti to učiní sami ze sebe; jsouc ale mnozí kněži hudby docela neznalí a jiní zase bohužel — í kdyby ředitel kůru clttél — ze zásady nepřátelsky ke vší reformě se chovají — na starém šlendrianu zalíbení majíce. Máme-li v pravdě svého tvrzení podati důkazů — tu poukazujeme na př. na nedávný dopis v „Mor. Orl.”, kdežto jeden kněz veřejné díky vzdává p. řediteli kůru, že prý o plesu výtečnou provozoval hudbu a — o vánocích krásně koledy na kůru přednášel a přelíbeznou dělal muziku ; a jiný zase muzikanty, když v jejich farnosti o vzkříšení Páně hráti marše jim bylo zakázáno, ne-jenom u sebe trpěl, ale i výslovně pochválil, jak krásně prý to oslavili. — Takovým a podobným pánům „Cecilie” marně bude do-mlouvati v dobrotě, na ty musí přijíti ,Muss", těmi pohnouti může jenom výslovný a kategorický rozkaz vyššícli církevních úřadů, sice zůstane reforma obmezena pořád jenom na ně-kolik málo elirámů a nikdy nesevšeobecní.

Literatura hudby posváti-j.é.

Missa in hovorem B. Agnetis de Bo- k u l á š e a K n a p pa v Karlíně. Cena parhemia. Auctore F. Z. S k u h e r s k ý. Opus titury i s hlasy 1 zl. 60 kr. Hlasy zvlášE XXIV. Pro čtyry hlasy smíšené s přidaným 40 kr.

neobligátním původem varlian. Nákladem Mi- Jest to památná skladba, kterou veleza-
  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ