|
| ||||
| ||||
|
136 CVRILL XXXVII.
neudává bohuzel nic blizšího ani o jich zevnęjší úpravę, ani o tom, kým byly zhotoveny. len z toho, ze se v nęm mluví výslovnę o varhanách n o v ý c h, mozno souditi, ze tam byly nęjaké varhany jiz dríve. Nez kdy asi byly postaveny, nelze pro nedostatek zpráv presnę zjistiti. Jistou hranici műze zde tvoriti rok 1142, kdy postizen byl chrám svato- vítský velikým pozárem. ') Po tomto pozáru, jímz kromę jiného vnitrního zarízení chrá- mového zniceny byly zajisté i varhany (byly-li tam jiz jaké), zvláštę v dobę všeobecné opravy vnitrku mohlo se tak státi nejspíše. Byly-li to ovšem vűbec první varhany v Cechách a mozno-li tudíz pocátek zavá- dęní tohoto nástroje do kostelű našich poloziti do druhé polovice XII. století, ci nutno-li zajíti ještę dále nazpęt, nelze ani na základę tohoto predpokladu rozhodnouti. Zde ote- vreno jest pole nejrűznęjším domnęnkám. D 1 a b a c, e) jenz první této otázky se dotkl, povazuje za velmi pravdępodobné, ze varhany dostaly se k nám brzy potom, kdyz byly poznány v Nęmecku. Dle tohoto mínęní mohlo to býti jiz v XI. století, i kdyz bychom vzali za základ az tu dobu, kdy zacaly se tam stavęti varhany v nękterých nejvętších biskupských chrámech') -- X. století. M e 1 i š ') a po nęm K o n r á d ") soudí, ze v Ce- chách mohly býti varhany ve XII., ba snad v XI. s t o 1 e t í. Na základę tęchto do- hadű, proti nimz nelze niceho namítati, i dle analogie s jinými zemęmi "'} (hlavnę s Nę- meckem), műzeme v této vęci pokládati za nejzazší prípustnou hranici XI. s t o 1 e t í, zvláštę druhou jeho polovinu, do níz spadá stavba no;7ého kostela sv. Víta (1061—1067) a reorganisace liturgického zpęvu této svatynę proboštem Markem provedená r. 1068. Ackoli tedy presného data v otázce této dopátrati se nelze, tolik jest jisto, ze od druhé polovice XIII. stol., kdy objevuje se první urcitá zpráva o varhanách u nás a od které doby vlastní historie varhan teprv pocíná, zavádęl se nástroj tento po príkladu prazské kathedrály i v kostelích jiných, s pocátku hlavnę klášterních, v nichz mohla se vzdy vęnovati liturgickému zpęvu zvýšená pozornost pro dostatecný pocet zpęvákű- reholníkű. (Príštę dále.) Vynesení posv. Sboru Obradű o pripuštęní rhytmisovaného vydání chorálu vatikánského. S. Rituum Congregatio L. C. N. Protokol posv. Sboru Obradu 69 911 Protocol!um. c í s. 69;'911. Monseigneur! Nejdűstojnęjší pane! En qualité de Directeur de la »Revue ]ako redaktor novę zalozené »R e v u e Grégorienne« récemment fondée et enr_ou- G r é g o r i e n n e«, jez posílena byla zvlášt- ragée par une bénédiction spéciale du Saint ním pozehnáním sv. Otce z 19, prosince Pęre le 19 Décembre 1910, laissezmoi sou- 1910, osmęluji se Vaší Excellenci predlo- mettre á Votre Excellence les inquiétudes ziti následující pochybnosti: suivantes: 1. M'est-il permis de déclarer que les 1. Mohu uverejniti, ze jest dovoleno bi- Ev,~ques peuvent donner leur approbation skupűm dáti svou approbaci knihám cho- aux livres de chant grégorien contenant rálu rehorského, jez sice presnę reprodu- les mélodies de Fédition vaticane exacte- kují melodie edice vatikánské, ale mají ještę 9) Aug. Ambros : Der Dom zu Prag. (Prag 1858), s. 34. 35. Ještę za biskupa Bretislava Jindricha (zvol. r. 1182) restauroval se kostel a stavęly se nové oltáre. Srv. Jos. Neuwirth : Geschichte der christlichen Kunst in B&hmen zum Aussterben der Pre- myslischen (Prag 1888), s. 126. ) B. J. Dlabac: Etwas uber die musikalischen Instrumente der slawischen V&lker, besonders der B~hmen. (Riegger, Materialien VII, 1788, 2.) ') V Mnichovę, Cáchách, pozdęji v Halberstadtę, Magdeburce, Erfurtę a j. Viz Otto Wangemann Die Orgel, ihre Geschichte und ihr Bau, Leipzig 1895, s. 27. s) Hermann Mendel: Musikalisches Konversations-Lexikon, 1872, II. IU., s. 71. •') Karel Konrád: Dęjiny posv. zpęvu starocesk. I, 79, 198. 10) Dle Ambrose rozšírily se varhany bęhem X. a XI. století po celé Evropę. Viz Ang. W. Ambros : Geschichte der Musik, II, 203. i') V. V. Tomek : Dęjepis męsta Prahy, I, 1892, s. 14- 12) Zd. Nejedlý: Dęj. predhus. zpęvu, 15, | ||||
|