|
| ||||
| ||||
|
138 CYRILL XXXVII.
dramatická legenda »F a u s t o v o pro- vznikla 13. »Von der Wiege bis kletí«, dramatická symfonie se sbory z u m G r a b e« (Od kolébky az ke hrobu). aRomeo a julie, 7 ouvertur a S y m f o n i e napsal dvę ; je to »1` a u- 4 opery, a to »Benevenuto Cellini«, stovská s ymfonie, o trech dílech duologie »Les Troyens« (Dobytí Troje a s muzským sborem na text z 2. dílu Goe- Trojané v Karthagu), »Béatrice et Bene- theova Fausta a »Danteovská sym- dict« dle Shakespeara; k jeho skladbám f o n i e« se sborem zenským. duchovním patrí oratorium »M 1 á d í K r i- Roku 1863 vzdal se L. svého místa a s t o v o«, jez má tri díly: Sen Herodűv, odešel do Ríma, kde prijal ctyri nizší své . útęk do Egypta, Príchod do Saidy ; trí- cení. Do té doby spadá hlavnę jeho cin- sborové Te Deum a velikého obsazení nost na poli hudby církevní. Ze skladeb orchestrálního vyzadující Rekviem. církevních vyniká »Granerfestmesse« (mše Jako otec moderního orchestru ulozil vý- o s t r i h o m s k á); » Ungarische krSnungs - sledky svých studií a zkušeností v b N a u c e messe« (uherská korunovacnímše,) o i n s t r u m e n t a c i« (Traité de 1' instru- oratorium Kristus, Legenda o sv. mentation et de 1' orchestration moderne. Alzbętę, S t a n i s l a v (nedokoncená), rada Suivi de la théorie du chef d' orchestre), kantát a církevních zpęvu pro sbor. jez jako vzácný pramen pro studium tech- Nemalého významu jsou Lisztovy p í s n ę, niky nástrojű a umęní instrumentacního jeho skladby varhanní ot. 87. a jeho lite- dokazuje, jak velikým byl Berlioz geniem rární cinnost. novodobé instrumentace. Zbytek svého zivota trávil cástecnę v Pe- Predchűdcem Berliozovým v pęstęní pro- šti, ve Výmaru a v Rímę, cástecnę na ce- gramní hudby byl jeho ucitel L e S u e u r. stách. Zemrel v Bayreutę r. 1886. Ve šlepęjích Berliozových krácí v tom ohledu F e 1 i c i e n D a v i d, jenz se stal 60. 0 významu Liszta v klavírní hudbę. symfonickou ódou » L e d é s e r t« (poušti) tvűrcem exotické hudby. V klavírní hudbę znamená Liszt úpiný prevrat, a to jak v drzení ruky, tak v prsto- 59. F. Liszt a jeho význam v orchestrální kladu. Hlavní zásadou jeho bylo, ze vše hudbę. jest dobrým a dovoleným, co jest úcelným. Dle tohoto stanoviska jest u Liszta hojí František Liszt narodil se r. 1811 v Rai- drzení ruky. K docílení jemných perlicko- dingu v Uhrách. Ucil se u Czernýho a Sa- vých passází pouzívá starého drzení Httm lieria ve Vídni, Pa~~ra a Reichy v Parízi. lovy školy s vodorovným? predloktím, pri Vęnoval se zprvu úpinę virtuosní dráze akkordických postupech ve fortissimu drzí klavírní a snazil se houslovou techniku ruku se svislým predloktím a k docílení Paganiniovu prenésti na klavír. jemných tónű klade prsty vodorovnę na Roktt 1848 vzdal se této dráhy a stal se klávesnici. Stejnę smęlým byl v uzívání dvorním kapelníkem ve Výmaru, kde kolem prstokladu ; prekládal pátý prst pres palec sebe soustredil radu nadšených zákű, prí- a podkládal palec pod pátý. Význacné sku- vrzencű a ctitelű; tím pro Výmar nastal piny tónu hrál jediným pouze prstem; oktá- podobný rozmach duševní jako za doby vové passáze prvním a tretím nebo prvním Goetheovy. U Liszta dlel vynikající pianista a ctvrtým prstem, chromatické oktávy roz- Bűlow, dále Taussig, Raff, Draeseke a Cor- dęloval mezi obę ruce, pri trylku pouzíval nelius; téz Wagner navštívil Liszta na vzdálených prstu ; terciové, sextové, akkor- svém útęku do Švýcar. Liszt vęnoval se ve dické trylky rozdęlil mezi obę ruce a zvlášt- Výmaru skladbę orchestrálních básní ního trylkového effektu docílil tremolem symfonických, jichz tam napsal 12. široce rozlozeným. Melodii psal castęji ve 1.»Ce qu' on entendsurla montagne, zdvojených oktávách a k ní brillantní do- (Co lze pozorovati na horách) dle básnę provod pres celou klaviaturu. Téz pedálű V. Huga: 2. » T a s s o , l a m e n t o e t r i- mistrnę vyuzil k novým effektűm. K jeho o m f o « ; 3. »Les P r é l u d e s < ; 4. »Or- nejvętším klavírním skladbám patrí kon- ph e u s « ; S. » P r o m e t h e u s « ; 6. »Ma- certy Es a A, pathetický koncert, zeppa<; 7. » F e s t k l á n g e « ; S. »He- 19 uherských rhapsodií, španęl- r o l d e f u n c b r e« (Rekűv zal) ; 9. , Hun- ská rhapsodie, sonáta h moll, garia« (Uher zal, bol a vítęzství) ; W. » H a in- 6 p r a e 1 u d i í a f u g na jméno »Bach«, let« dle Shakespeara; 1 1 . » H u n n e n- v a r i a c e na thema z Bachovy mše h moll, s c h l a c h t« (Hunská bitva) ; 12. »Die 2 ballady, legendy, elegie,»Har- Idea 1 e« dle Schillera; 30 let pozdęji monies p o e t i q u e s et religieu- | ||||
|