|
| ||||
| ||||
|
XXXVII. CYRILL 139
ses«, »Années _de pélerinage«, Vlachové reformou tohoto mistra nedotceni »6 Grandes Etudes d' apri,s les Caprices a kráceli ve šlepęjích neapolské školy Al. de Paganini«, »12 Grandes d'execution Scarlattiho, majíce hlavnę zrení ke stránce transcendente«, »Etude en 48 exercices«, hudební. L Vlachű vynikl S a 1 i e r i, sou- »Mazepparc, »Grande fantaisie sur la Clo- per Mozartűv, dvorní kapelník ve Vídni; chette«, »Trois Etudes de Concert« a ne- R i g h i n i, dvorní kapelník v Berlínę; scetné t r a n s s k r i p c e dęl Wagnerových, P a é, r, dvorní kapelník v Parízí; jeho opera Meyerbeerových, Verdiových, Mendelssohno- »Eleonora« má tentýz námęt jako Beetho- vých, transskripce na 100 skladeb od Schu- venűv »Fidelio« ; dále P a e s i e 11 o, skla- berta. »klavírní partitury« všech 9 symfonií datel prvního >Lazebníka Sevillského„ ; od Beethovena, Berliozovy »Fantastické C i m a r o s a tvűrce opery »Tajné manzel- symfonie« atd. ství« ; Španęl M a r t i n y S o 1 e r, proslulý operou »La cosa rara«, z níz Mozart prevzal 61. Francouzská opera po Gluckovi. populární melodii do »Don Juana«; R o s- s i n i, skladatel opery »Lazebník Sevill- Kdezto Vlaši zűstali Gluckovou reformou ský«; Vicenzo Bellini, autor »Ro- netknuti a kráceli dále ve smęru neapolské meo a Julie«, »Normy«, »Sonambuly školy, kladli Francouzi ve smyslu Gluckovy D o n i z e t t i, jenz napsal » Lucia di Lam- reformy v opere hlavní váhu na text a mermoor«, » Lucrezia Borgia«, » L'elisire správnou jeho deklamaci. Ve šlepęjích Glu- d' amore«, »La favorita«, »Dcera pluku«, ckových krácel E. Méhul »Josef a jeho Nejvętší skladatel "italský byl Giuseppe bratri,« C h e r u b i n i, rodilý Vlach, jenz na- V e r d i (1813-1901). V jeho tvorbę lze psal opery: »Medea,, »Vodar« »Lodoiska«, rozlišiti dvę období; v prvním krácí ve »Anacreon«, »Les Abencerages«, 2 slavné šlepęjích starší italské opery, v druhém pod- mše a Requiem z c a d. léhá vlivu Wagnerovę, aniz by se však Jej predcil dramatickou silou G a s p a r o vzdal své individuality. Do prvního období S p o n t i n i. Nejlepší jeho díla jsou: »Ve- patrí m. J. »Ernani«, »Don Carlos«; »Mac- stálka«, »Ferdinand Cortez«, »Olympia«, beth«, »Rigoletto«, »Maškarní ples«, »Il Anezka z Hohenstaufű«. Spontini zalozil Trovatore«, »La Traviata«. Do druhého spolu s Cherubinim velikou h e r o i c k o u období »Aida«, »Othello« a »Falstaff«. francouzskou operu. jez vyvrcho- Dále jest od nęho » Requiem, a smyccové lila v dílech Meyerbeerových, Halevýových kvartetto. Smareglia »Istarská svatba« a (,Zidovka«, kom. op. »Blesk«) a Gioachina »Cornelius Schutt«. K Verdiovi se radí Rossinia (»Vilém Tell«). K o m i c k o u operu A r r i g o B o i t o svým »Mefistofele«; on na- pęstovali nástupci Grétryho : I s o u a r d psal téz texty k Othellu a Falstaffu ; P o n c h i- (»Popelka«); B o i e l d i e u (»Kalif Bag- elli, od nęhoz jest »Gioconda«, a F r a n- dadský«, »Jan z Paríze«, »Bílá paní«) ; c h e t t i, jenz napsal »Asraele«, »Christoforo A ,p b e r(»Nęmá z Portici«, »Fra Diavolo«, Colombo«. Novęjší skladatele italští jmenu- »Cerné domino«, »Zedník a zámecník«); jeme »v e r i s t y« ; ti snazí se prenésti sku- H é r o l d , Zampa« ; Adam »Postilion tecný zivot na jevištę. Hudební jejich dra- z Lonjumeau« ; G o u n o d (»Faust a Mar- mata, vyznamenávající se rychlým spádem kéta«, »Romeo a julie«, oratoria »Vy- realistického dęje a vášnivou hudbou tvorili koupení« a »Mors et vita« (Smrt a zivot); s nadšením vítaný kontrast proti una- Thomas (»Mignon« a » Hamlet«) ; M a i 1 - vujícím délkám hudebních dramat násle- l a rt »Zvonek poustevníkűv« ; B i z e t dovníkű Wagnerových. (»Carmen« a hudba k »L' Arlésienne«, Zakladatel veristického smęru jest Pu c- od Daudeta, z níz sestavil rozkošnou suitu); c i n i svou operou »Le Villi«, která však Chabrier »Gvendolina«; Massenet zűstala nepovšimnuta. Veliký úspęch męla (»Manon« a »Werther«); Saint-Sa~~ns M a s c a g n i o v a jednoaktová opera »Caval- »Jindrich VIII.«, »Samson et Dalila«, sym- leria rusticana«. Ostatní jeho opery (» Kmotr fonické básnę » Pháeton « , »Kolovrat Om- Fricek«, Ratcliff >Iris« atd.) se neudrzely. phaly«, »Mládí Herculovo«, »Danse ma- L e o n c a v a l l o vynikl jedinou (dvouakto- cabre«, symfonie z C moll pro klavír, 3 hou- vou) operou »I Pagliacci«, kdezto jeho »Bo- slové a 5 klavírních koncertű, cetná díla hęma« byla zatlacena stejnojmennou operou klavírní a koncertní). Pucciniho, jenz vytvoril mimo to opery »Toska«, »Manon«, »Madame Butterfly«, 62. Italská opera od roka 1800. »Dívka z divokého západu«. S p i n e 1 1 i na- Kdezto Francouzové po Gluckovi dbali psal »A basso porto« ; G i o r d a n o »Mata textu a správné jeho deklamace, zűstali vita« ;Wolf-Ferrari »Zvędavé zeny«. Pr, d.) | ||||
|