|
| ||||
| ||||
|
XXXVI.
CYRILL 141 v męstském museu ; 6. aby k tomu cíli zarazeno bylo do rozpoctu záduší pro príští léta, pocínaje rokem 1906, rocnę nejménę 200 kor. D ú vody: Ceši zvláštę vynikli v tomto oboru, príkladirę prazští chorregenti Horák a Mašek. Jest obava, ze se ori- ginály roztrousí a skladby ty prijdou k zapomenutí. K realisování tohoto návrhu dosud nedošlo, ac jiz uplynulo od r. 1905 tolik let. Zemrel navrhovatel a s ním i návrh. -- Proskocila téz zpráva do šir- ších kruhű, ze prý męsto vęnovalo jednou nebo snad vęnuje kazdorocnę 500 kor. na remuneraci za ob- zvláštní pęstęní církevní hudby a ze prý je obdrzela dáma: snad by bylo lépe vypsati tęch 500 kor. jako cenu pro prazské reditele kuru za nejlepší skladbu z oboru církevní hudby a uverejniti ji pak v »Cy- ril]u«, aby se zdarma dostala do povolaných kruhú hudebních, kterí by ji nálezitę mohli vyuziti. Tím by se podporovala skladatelská cinnost ceských komponistu a originály rukopisné by obdrzel dle vűle dra. Holubovského męstský archiv. Cennými skladbami církevními by se nejvíce povznesia do- mácí produkce a tím i reprodukce v prazských a jiných kostelích. Nové varhany ve LherilClCh. Protckol sepsaný na farním úradę v Lomci dne 31. srpna r. 1911 za prí- tomnosti podepsaných po prohlédnutí varhan znalci: P. Ant. Hálou, farárem z Blska, a rídícím ucitelem na odpocinku Divišem Trenkvicem ze Lhenic. Prí- tomni téz zástupci velkostatku jako patronátního úradu: J. Buchner, reditel velkostatku, a stavitel p. Hejny z Petrova Dvora. Predmętem jest kollau- dace varhan nových ve farním chrámu v Lomci Nové varhany, postavené firmou Fr. Šurák v Cesk. Budęjovicích, jsou stroj zbudovaný s pouzitím moderních vymozeností v oboru varhanárství Sou- stava je pneumatická. Na místo slozité mechaniky mají nové varhany splet kovových rour, jimiz pro- chází vzduch. Není tu hlomozu a ozev veškerých hlasu jest okamzitý, soucasný -se stisknutím klávesu. Jednotlivé hlasy (rejstríky) zhotoveny jsou presnę dle rozpoctu ze hmoty predepsané, vynikají téz presnou intonaci, peclivým i cistým ladęním. Plný stroj púsobí dojmem velikolepým. Vzduch dodává stroj v míre dostatecné. Vše zpracováno s peclivostí a umístęno ve vkusné a zlacené barokové skríni. Hrací stál pred skríní stojící jest centrálou celých varhan a dílem firmy jako specialita. Všecka zarízení stroje varhan shledána jakozto velmi úcelná a od- povídající všem pozadavkűm moderní hry na var- hany. Ponęvadz stroj, jak jest postaven a proveden, vyhovuje svým vnitrním ústrojím i zevní úpravou úpinę všem v prijatém rozpoctu vyjmenovaným pod- mínkám, neváháme navrhnouti, aby stroj byl prijat ve vlastnictví farní obce (osady). respect. patronát- ního úradu, a aby p. Šurátovi cena za stroj s pod- mínkou dríve smluvenou byla vyplacena. Skon- ceno a podepsáno! Diviš Trenkvic, rídící ucitel v. V. ve Lhenicích ;Josef Pinsker, ríd ucitel v Lomci ; Antonín Hála, farár v Blsku; Josef Leška, farár v Lomci; Frant. Šurák, stavitel varhan z C. Budę- jovic; Jan Buchner, patronátní komisar; Vinc. Hejny, stavitel. ** Smí pohrebni ústav obstarávati zpęv? Jed- notu hudebních stavu došlo nękolik stesku a spolu dotazű o tom, ze nękteré pohrební ústavy osobují si právo, aniz by reditele kúru pozádali, dodávati svoje zpęváky k pohrbűm. Pri pohrbu, jenz jest církevním obradem, v celém obvodu dotycné far- nosti, at v domę, v kostele nebo na hrbitovę (cís. patent z 30. V. 1750 a min. narízení z 1. VIII. 1907 § 1.) smí zpęvy pohrební provozovati jen m í s t n í reditel kűru, tedy ani sousední reditei hűru, tím ménę zpęvácký spolek, zpęváci diva- delní neb pohrební ústav. Mnozí domnívají se, ze v domę právo reditele kúru prestává. Dle citovaných zákonných narízení i dle rituálu právę, i zde výslovnę je jmenován. Pohrnbní ústav ne- má práva míti »s v é« zpęváky. § 1. Peceného minist. nazízení výslovnę toto právo z kontesse pohrebnické vyjímá, an dí: Tímto zivnostenským oprávnęním nejsou dotcena práva církví a nábozen- ských spolecností na výhradné konání bohosluzeb- ných slavností za prícinou pohrbívání mrtvol (ritu- ální funkce) aY se tyto slavnosti konají v domę úmrtním, v chrámu Pánę, na hrbitovę nebo 1 jinde, pak na dodávání vęcí k tęm funkcím potreb- ných, konecnę na obstarávání církevního zpęvu, vy- zvánęní i kostelní hudby a jinakých s rituálními funkcemi spojených církevních sluzeb a úkonu. § 3. Jestlize poplatky, které podle predpisu svou dobou platných zapravovati test zrízencum duchovní správy nebo jinakým církevním a kultusním or- gánurn, platí se p r o s t r e d n i c t v í m konces- sovaného podniku pro pohrbívání mrtvol, budiz v sazbę u všech príslušných polozek výslovnę uve- dena ta cástka, která má pripadnouti dotceným zrízencum a orgánűm. — Sazby pohr. ústavu však zadávají se bez uvedení poplatku reditele kúru, zvláštę za slavné pohrby a requiem. Odporují tedy § 3., ac § 5 dí: Schválení sazby bud odepreno ... kdyz poplatky v § 3. dotcené vúbec nejsou uve- deny zvláštę nebo nejsou uvedeny cástkami od po- volaných míst ustanovenými (zde reditel kuru a nadrízené úrady duchovní). V tomto smyslu také ucinęno J. H. St. podání nejd. konstori a velesl. místodrzitelství. * * Tri dúlezité úrední výnosy. 1. Listonoš a kapelník F. H. v B. na Moravę vyucoval hudbę. Byl trestán a odvolal se C. k. okresńí hejtmanství ve Vyškovę, 25. cervence 1911 c• 27.123 Zdejším nálezem ze dne 9. cervna 1911 c 19.721 byl jste pro prestupek § 3. 9. a 19 cís. narízení ze dne 27. cervna 1850 c. 309 r. z. spáchaný tím, ze jste vyucoval ve svém bytę hudbę, aniz byste to prí- slušnému politickému úradu ohlásil, podle min. narízení ze dne 30. zárí 1857 c. 198 r. z. po- trestán pokutou 3 K. po prípadę vęzením 6 hodin. — Místodrzitelství zamítá výnosem ze dne 15. cer- vence 1911 c. 52.142 odvotání Vaše proti tomu podané, protoze podstata prestupku Vám za vinu kladeného jest prokázána, pozmęńuje však eventu- elní trest vęzení na 9 hodin, jakozto odpovídající ulozené pokutę 3 K. Z tohoto rozhodnutí není po- dle § 3. min. narízení ze dne 31. ledna 1860 c. 31. r. z. dalšího odvolání. (Dokoncení.) Fr. Liszt. Requiem pro muzské hlasy (sola a chor) s prűvodem varhan (2 trompet, 2 trombonű a timpanu ad lib), part M. 7'50, hlasy zpęvné po M.1-50, C. F. Cahnt Nachfolger, Lipsko. Obsahuje: 1. In- troit a Kyrie, 2. Dies irae, 3. Offertorium, 4. Sanctus a Benedictus, S. Agnus Dei a Communio, 6. Li- bera. Pri zpívaném requiem nutno tedy sekvenci »Dies irae« predeslati Graduale a Tractus, nejlépe chorálnę, ponęvadz samotné »Dies irae« obsahuje v partiture 28 stran. Solové hlasy nebo solový kvartett strídá se v celém requiem se sborem. Všude jeví se moderní koncepce, hojné uzití chromatu, ale pri fom hluboká nálada a zboznost. Zvláštę solové partie vyzadují zralých a pevné intonace schopných hlasű. V partiture jsou téz poznamenány nástupy dechových nástroju a na tęzších místech i prstoklad ve varhanním partu. »Dies i r a ec a » S a n c t u s « jsou úcinem nejvelikolepęjší a mohly by býti i krásným císlem duchovního koncertu cho- vancű theologických a ucitel,kých ústavű. Text jest celý všude dle liturgie. V Communiu jest pridáno Amen. F r. L i s z t, Missa (pro muzský sbor a varhany). Partitura vyšla v °Partitur-Bibliothek«- u Breit | ||||
|