|
| ||||
| ||||
|
146 CYRILE XXXVII.
Valná hromada O. J. C. za rok 1910 konala se dne 12. prosince 1911. Predseda Mons. F. J. Lehner zahájiv valnou hromadu uvítal prítomné a dal precísti protokol o poslední valné hromadę O. 1. C. za rok 1909, která konala se dne 14. pros. 1910. Protokol byl schválen. jednatel prednesl pak zprávu jednatelskou o cinnosti U. 1., C. jak níze jest vytištęna. Rovnęz vzata na vędomí zpráva pokladníkova. Volba nových clenű výboru odlozena byla na príští valnou hromadu, která bude svolána zacátkem męsíce února r. 1912. JEDNATELSKA ZPRAVA o cinnosti Obecné Cyrii0lskę Jednoty za role 1910. Výbor 0. J. C. maje stále na zreteli úkol svűj rokoval na schűzích výborových o všech otázkách týkajících se posvátné hudby ve vlastech našich. Cinnost O. J. C. jeví se v orgánu jejím =Cyrillu«, jehoz nynęjší redaktor a clen výboru prof. Dobr. Orel zájmű posv. hudby hájil a peclivę se snazil, aby obsahem clánkű i príloh bylo poslou- zeno kűrűm vętším i malým. Významnou událostí r. 1910 bylo, ze pécí U. 1 C. vv- dáno bylo »Graduale parvum« v moderní notaci s ceským prekladem latinských textű. 0. 1. C. prispęla praktickým tím vydáním k rozšírení chorálu edice vatikánské a s radostí to vítala, ze velmi mnoho výtiskű bylo zakoupeno obętavými Cyrillisty, címz i myšlenka cyrillská zvláštę na venku se posílila. O. C. 1. pecovala téz o zlepšení hmotného postavení reditelű kurű a navazovala za tím úcelem styky s príslušnými úrady duchovními i svętskými. Sjezd cyrillský r. 1910 porádán nebyl, ponęvadz c. k. ministerstvo kultu a vyuco- vání konalo informacní kurs chorální a liturgický v Emausích. 0. 1. C. vyzvala cleny své k úcasti a na vyzvání to dostavilo se pres 150 prátel církevního zpęvu. S radostí prijala O. 1. C. zprávu, ze reditelství konservatore v Praze zavedlo pro posluchace III. rocníku varhanické školy vyucování liturgii ve 3 hodinách a ze c. k. ministerstvo kultu a vyucování povolilo, aby praktické pokusy v církevním zpęvu se smęly díti pri c. k. reálce v Praze-VII. Ke konci zprávy o cinnosti své vzdává 0. 1. C. nejuctivęjší díky Jeho Eminenci, svému nejmilostivęjšímu protektoru, a nejdűstojnęjšímu Episkopátu za veškerou prízeń a podporu, které se jí i letos dostalo. Dr. Fr. Mrubik* t. c. jednatel., Liszt v praxi kűrové. DR. CYRILL SYCI-IRA. Nesmíme zapomínat Liszta, zvlášf na kűrech ne. Vzdyf právę kdyz církevní hudbu komponoval, byl jiz ve tretí, poslední a nejvyšší periodę své tvorby. Nás tu interessují výhradnę ty skladby, které týkají se reformy hudby chrámové — ony, které spadají v pojem hudby církevní v uzším smyslu, tedy skladby prevahou vokálního zalození, nebof tęch výhradnę reforma se týce. Jedinę ty mají svűj ú z k ý v z t a h k e k ű r u, ponęvadz také jiz pűvodnę hlavnę pro bohosluzbu byly myšleny. Chci upozornit na jednotlivé z nich, odhalit v bęhu aspoń nęco z jich krásy a sta- novit i jejich význam pro d n e š n í hudbu církevní. Jest prezevším nutno urciti p o s ta v e n í L i s z t a k r e f o r m ę. Odmítavę Liszt k ní se nechoval; jest ovšem prirozeno, ze umęlec tak vysoce samostatný nemohl ani prijmouti za své všechno, co reforma hlásala. Volil jen to, co srovnati mohl se svou umęleckou duší, která vűci všem ostatním byla vzdycky velmi upiatou a nedala se pr- rozenę ovládnout ani zde, v hudbę chrámové. Tuším, ze Liszt, kdyz vęnoval se s celou svou umęleckou bytostí — a jinak nez cele nicemu vęnovati se ani nedovedl — cír- kevní hudbę, męl jen jednu ideu: vytvorit hudbu zalozenou opravdu c í r k e v n ę ; za- | ||||
|