NEZAŘAZENO
Ročník: 1911; strana: 151,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
XXXVII. CYRILL 15







které pri textu »passio Christi conforta me« zmęní se ve veliké tercie. Mohutnou gra-

dací obdaril Liszt slovo »laudem te,<. Z piana (dolce) vystupńuje je ve 4 fásích az

k fortissimu. Závęr »Amen« s velmi rozlehlou melodií zpívá celý sbor v unisonu ;

varhany v pouhých oktávách provázejí.

XI. »Tu es Petrus«. (Maestoso, non lento.) Muzský sbor.

Celý sbor a spolu varhany (tyto vyjímaje jen málo míst) provádęjí melodie, vyzna-

menávající se znacnou neklidností výrazu vznikající širokými intervally.



Maestoso, non Iento,

yf

~j ff Z





Tu es Pe - trus et su - per hanc pe - tram





Sbor výhradnę, varhany az na skrovné výjimky, pracovány v unisonu. Tu primi-

tivnost hudby Lisztovy nachází se na nejzazší mozné hranici.



XII. » Dominus conservet eum.« (Maestoso animato.) Pro muzský sbor.

Blízka skladbę predešlé. Rhytmus má nęco bohatší.





»Beati« z oratoria »Christus« (II. díl).



Jest docela samostatný tento oddíl a lze ho proto docela dobre uzit. Zvláštę pri

tichých mších sv. jest velmi vhodný. Ponęvadz díl ten neciní na sbor zvláštních poza-

davkű (soprán jen v jednom místę zpívá »g«), jest vhodným jmenovitę pro vyspęlejší

sbory studujících na stredních školách.

Celou exposici tohoto díla najdeme hned v úvodu (ve varhanové predehre). Jsou

tu 3 zivly a sice :

1. 2. 3. n i I I

o• j_ • d_s













z tęch 1. a 3. jsou podkladem celé této cásti oratoria. Z tęch onen prvý jest jistou re-

miniscencí na rímský chorál. Obtíze tu pűsobí rešení otázky, odkud motiv ten jest

cerpán. V gradusle Romanum nacházíme 2 introity, z nichz by tento motiv mohl po-

cházeti : „Rorate coeli” a „Gaudeamus”.

Ze z » Roráte coeli« jest motiv ten cerpán, tomu by svędcilo, ze bezprostrednę

po slovu »coeli« nacházíme dále melodii, která se úpinę kryje s motivem 2. Týz motiv

(2.) má sice také introit »Gaudeamus«, ale témęr na konci.

]sem toho mínęní, ze introit »Gaudeamus« je tu prece jen pramenem: jiz I. motiv

priléhá k zacátku tohoto introitu lépe nez k » Rorate«, jest v nęm 2. motiv a co hlav-

ního: nacházíme v nęm m o t i v 3. tak dűlezitý pro tuto skladbu ; introit »rorate« vűbec

jej neobsahuje. Ostatnę všimneme-li si i textového podkladu tęchto dvou introitű, tu

vidíme, ze introit »Gaudeamus« (vybírám tu text na svátek »Všech Svatých«) má iden-

tickou tendenci s celým »Beati«.

Celá tato skladba jest vzorem bezvadné d e k 1 a m a c e. Hlavní podíl patrí solo-

vému barytonu, který probírá tu postupnę spíš v recitativu nez volné melodii výstiznę

text. Sbor pravidelnę bud odpovídá nebo opakuje frasi barytonem prednesenou. Baryton

zacíná celou tuto cást















dolce

Be - a - ti pau-pe-res spi - ri - tu quo - ni am ip - so-rum est



rit. r 1

•- —.—a- -R—R_--







reg-num coe - lo - - - rum.

  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ