|
| ||||
| ||||
|
156 CYRILL
nostro) a vyznacuje se oproti miniature v zaltári trebnickém daleko vętší zretelností a podrobností v provedení. Z varhan lze vid. ti zcela jasnę celý predek jemnę goticky zdobené skrínę s radou 9 modrých (tedy patrnę kovových, cínových píšfal, za nimiz na- znacen slabší modrí spodek ještę nękolika jiných píšfal. Pod píšfalami pak vycnívají prímo z varhanní skrínę klávesy v podobę ctverhranných špalíkű v dosti velikých meze- rách od sebe vzdálených. Z tęch nakresleno pouze 5, (ac dle poctu píšfal prvé rady męlo by jich býti samozrejmę nejménę 9), a sice tím zpusobem, ze první ctyri klávesy tvorí jednu radu (pátý kláves této rady zakryt je rukou hrajícího mnicha), pod nimi pak naznacen ještę jeden kláves, prvý to ze 4 klávvsű radv druhé (spodní), z níz opęt 3 klávesy scházejí. Jiz dle tęchto známek souditi műzeme, ze varhany tuto zobrazené neliší se valnę (ovšem z cistę technické stránky) od miniatury varhan v zaltári trebni- ckém. Repetitorium dęjin hudby. EMIL BEZECNÝ. (Pokrac.) 63. Slovanská opera. zdraví odebral se G. na jih; po té zi' krátký cas v Parízi, kde se o jeho tvorbu a) Opera v Cechách. Viz ot. 71. zajímal Berlioz, pak odejel do Španęlska, b) Opera tra Ru si. kde napsal známé 2 španęlské ouvertury Tvűrcem specificky národní opery ruské (Jota; Aragonesa). Mimo to napsal pro or- jest M. J. G 1 i n k a. (1804-1857.) itilá pro chestr fantasii »K a m a r i n s k a j a«, hudbu operu ruskou asi podobný význam jako k tragedii »Kníze Cholmský«, smyc- Smetana pro operu ceskou a Weber pro cový kvartet, klavírní trio, 40 skladeb klavír- operu nęmeckou. Jiz dríve pokusili se skla ních, 85 písní a romancí, nękolik vokálních datelé o tvorbu oper v jazyce ruském- skladeb církevních. Zemrel v Berlínę r. 1857. Pred ním první operu v ruské reci na- V jeho šlepęjích krácí po stránce drama- psal F. G. V o l k o v 1729 -60 »Tańuša« tické bohatęji nadaný S e r g. D a r g o m y z- následovali ho pak F o m i n a M a t i n s k i j. s k i f ( 1813—69). Jeho p r v n í opera Práce jejich postrádají však národního rázu »E s m e r a l d a« stojí ještę pod vlivem a jsou úpinę ve slohu italské opery, která tvorby Auberovy a Rossiniovy. Ve svém panovala v Rusku az do polovice XIX. stol. mistrovském díle »R u s a l Ic a« z r. 1856 Jako v XVIII. století psali nęmectí mistri uplatnil na Rusi Wagnerovy zásady a prispęl opery jazykem italským, tak dęlo se v prvé ta)? podstatnę k dalšímu rozvoji moderní polovici XIX. stol. i na Rusi. (Tak na ruské dramatické tvorby. V posledním — pr. A. L v o v, tvűrce národní hymny ruské, nedokonceném — díle » K a m e n ý h o s t psal operu »Bianca e Gualtiero« jazykem na text »Don Juana« od Puškina zríká italským ) Teprve Glinka pouzil ruských se všech melodických útvarű a omezuje se písní národních jako thematického podkladu na prostou deklamaci. Tato práce vznikla svých dęl. pod vlivem »Tristana« a byla instrumen- Mich. Ivanovic Glinka narodil tována od Rimskij-Korsakova a opatrena se r. 1804 v Novopaskoji, ucil se houslím dohrou od Cujho. Vedle oper napsal radu u Bóhma a klavíru u Ch. Mayera a Fielda; písní, baletű, nękolik tríhlasých sborű, slo- zil po ctyri léta v Italii, kontrapunkt stu- vanskou tarantellu pro klavír (ctyrrucnę); doval od r. 1834—36 u Dehna v Berlínę, pro orchestr finskou fantasii, maloruský jenz ho posiloval ve snaze napsati operu tanec kozákű a »Baba-Jaga« cili »Od Volgy v ruském národním duchu. První opera k Rize«. Glinkova »Z i v o t z a c a r a« provedena V dalším prűbęhu lze rozlišiti d v a byla r. 1836 s obrovským úspęchem v Pe- smęry v ruské hudbę. Jsou to tak zvaní trohradę. Glinka ovládá jiz v tomto prvním o k c i d e n t a l i s t i, stojící pod vlivem díle svrchovanou męrou všechny prostred- západoevropské hudby, zejména nęmeckých ky harmonické a kontrapunktické Druhé »romantikű Mendelssohna a Schumanna jeho dílo jest »Ruslan a Ludmila« (viz. ot. 98!) a »n o v a t o r i«, kterí tvorí po na báseń Puškinovu ; bylo taktéz s velikým stránce formální pod vlivem »novoroman- úspęchem provedeno (1842). Nutno však do- tikű« Berlioze, Liszta a Wagnera (viz znati, ze v obou tęchto pracích má prevahu ot. 98!), po stránce thematické však vystrí- stránka lyrická; jako vűbec vloha Glinkova hají se úzkostlivę vzorű západoevropských byla preváznę lyrická. Z ohledu na své a snazí se psáti v duchu ryze národním | ||||
|